Přešlapávání a opakované odklady rozhodování kompetentních institucí v přípravě základního dokumentu pro digitalizaci českých elektronických médií pokračují. Po nezvládnutí květnového vládního termínu pro předložení změny Koncepce přechodu na digitální vysílání v ČR je pryč i II. termín -konec prázdnin. Zainteresované instituce, tzn. především Ministerstvo informací (spolu s Ministerstvem kultury a ČTÚ), stále čekají na stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ta se ani na svém jednodenním 17. zasedání dne 9.září nedobrala k nějakému stanovisku, resp. projednání bylo odsunuto. Další postup bude nejprve řešen na neveřejném interním semináři Rady dne 16.9. Následně, 19.9., by se mělo uskutečnit meziresortní jednání za účasti Ministerstva informací (MI), Ministerstva kultury, ČTÚ a RRTV. Odborné zastoupení RRTV, které snad po mnoha měsících přinese na jednání výsledné stanovisko Rady, tvoří předseda Pospíchal a radní Vaculíková (radní Žák pověřený gescí pro digitalizaci je mimo Prahu).
Nejasnosti kolem formálních a koncepčních příprav digitalizace tak i nadále trvají. Nejen, že dosud neprobíhá nezbytná veřejná diskuze, ale v poslední době je kolem celé problematiky relativní ticho. Většina členů vedení RRTV se odmítá k problematice digitalizace zatím vyjadřovat a tak nezbývá, než i nadále čekat na „oficiální“ výsledek. Doufejme, že to bude výsledek dobrý a pozitivní… i když není vyloučeno, že Rada nakonec, po několika odkladech, odmítne celý rok připravovanou cestu k včasnému odstartování přípravy přechodu na nové technologie televizního a rozhlasového vysílání. Jde samozřejmě o velmi důležité rozhodování, navíc k poměrně složité věci, která ovlivní české mediální prostředí na dlouhou dobu.
Nakonec ale definitivní rozhodnutí bude na české vládě. Pokud skutečně dojde k odmítnutí jednodušší a poměrně rychlé varianty, navrhované MI s využitím stávajících zákonů, bude muset být připraven zákon zcela nový. Taková příprava si jistě vyžádá dobu několika měsíců pro přípravu, projednání a schválení. Skutečné spuštění digitálního vysílání vč. digitální veřejnoprávní televize, nezačne dříve než koncem roku 2004 (optimistická varianta).
Dosud se stále rozhoduje v úrovni institucionálních odborných autorit, a tak zatím není známo stanovisko a náhled vlády (jako celku) na otázku digitalizace – zejména zda a jak bude náročný přechod na nové technologie ze strany státu podpořen (marketing a popularizace nové technologie, systémová podpora, daňová opatření, investice či přímé nebo nepřímé dotace apod.).
V Německu, konkrétně v Berlíně, se i nadále s podporou digitálního vysílání cestou veřejného financování počítá, přestože se zvedá odpor zejména ze strany provozovatelů kabelových sítí. Ve Velké Británii a v dalších evropských zemích se stále daří zlevňovat set top boxy (zařízení pro příjem a transformaci digitálního signálu). Odhady maloobchodních cen boxů DVB-T se v letošním roce pohybují v průměru okolo 84,00 Euro, a pro příští rok do 63,00 Euro (a do konce roku 2007 by cena měla být minimálně poloviční než dnes). Přesto se, i přes velký úspěch služby Freeview předpokládá, že pro přechod všech diváků na digitální příjem bude muset britská vláda ještě investovat prostředky pro subvencování koncových uživatelských zařízení.
V oboru digitálního rozhlasu DAB bylo na nedávném veletrhu prezentováno více jak 50 různých typů přijímačů digitálního rozhlasu – od stolního boxu (domácího přijímače) a „kuchyňského“ rádia přes autorádia až k přenosným přístrojům. V Německu, kde je také DAB podporován z veřejných zdrojů, je dnes k dispozici okolo 150 rozhlasových programů digitálního rozhlasu (Vysílání DAB probíhá v Německu i Velké Británii (300 000 prodaných přístrojů) od roku 1995). A na Ukrajině se ve spuštění digitálního vysílání aktuálně hovoří o odsunu o více než deset let. Důvodem je nejasná a zhoršující se ekonomická situace a termínové nejasnosti (např. vypnutí analogového vysílání). Přesto jistá podpora rozvoje digitálního vysílání, jako příprava pro slibnou budoucnost, již existuje.
U nás jsou předpoklady pro přechod dány, včetně pokročilého mnohaletého experimentálního vysílání a dokončování koordinace potřebných digitálních multiplexů (2-3). Osobně se stále přikláním spíše k té „západní“ variantě, i když není důvod přípravu uspěchat. Na druhé straně ale věci neprospívá poněkud alibistické přesouvání již přesunutých termínů a odkazování na ostatní instituce. Stále ještě jde pouze o změnu „KONCEPCE“.
