P
ředem je třeba poděkovat organizátorům i účastníkům pondělního hojně navštíveného diskusního setkání na téma Strategie zavádění digitálního vysílání v ČR. Po dlouhé době se tak podařilo vytvořit prostor pro otevřenou diskuzi na tak důležité téma, i když ta bude zřejmě pokračovat až po několika měsících (tzn. po dokončení prací a ujasňování na vládním dokumentu změny Koncepce přechodu na digitální vysílání – Koncepce). Samozřejmě, že nikdo neočekával nějaké zásadní výsledky či závěry takto široce pojatého setkání, konečně na vše ohledně aktuálního vývoje bylo odpovídáno podle pravdy – tedy, že nic není rozhodnuto a pracovní skupina pracuje.
Setkání na INVEXU bylo poměrně bohatě a široce zastoupeno – do Brna přijeli zástupci Ministerstva informatiky (MI), Ministerstva kultury (MK), ČTÚ, RRTV, provozovatelů televizního vysílání (vč. TV NOVA), provozovatelů digitálních TV experimentů a potencionálních dodavatelů (sponzorů akce), a tak došlo spíše na informativní prezentaci. Zájem o akci byl značný a přilákal i bývalé ministry nebo nedávné i současné ředitele největších českých firem.
Přes určitou obecnost, danou reáliemi setkání, se dá připomenout několik zajímavých informací. Hlavním zodpovědným a vedoucím pracovní přípravné skupiny byl prezentován náměstek ministra informatiky Ing. Michal Frankl (Ministerstvo informatiky – MI je hlavním vládním garantem za předložení Koncepce digitalizace), přestože se k věci vyjadřoval spíše méně. Právě druhý muž MI k otázce dražby licencí připustil sice obě varianty (dražba nebo vícekriteriální soutěž bez cenové licitace), ale spíše vyzdvihoval druhou variantu. Analogicky zazněly argumenty MI, že vydražením a výrazným zpoplatněním licencí na provoz multiplexu by se odčerpaly prostředky potřebné na investice a rozvoj technologické části (v případě provozovatelů vysílání pak případně i na marketing a podporu ve prospěch získání koncových uživatelů) a vznikaly by tak dodatečné náklady (i zdanění). Tedy celkem reálný přístup, na rozdíl od nedávných, spíše populistických (politických ) deklarací (včetně ministra Mlynáře).
Mimochodem, v této souvislosti mě napadá připomenout prvopočáteční politické úvahy z 90.let spojené s rozšířením mediálního prostředí na duální systém vč. tehdejšího poslaneckého návrhu textu zákona – jak finančně podpořit rozjezd první komerční televize, přímo ze státního rozpočtu (jen jako dokreslení proměn názorů na některé věci).
Otázka finančních nákladů souvisejících s přechodem na digitální vysílání nebyla ani na brněnském fóru nějak více rozvedena a zodpovězena. Přitom se, podle mého názoru, jedná o jednu z klíčových otázek, která by měla být, alespoň rámcově, vzata v úvahu již při tvorbě koncepce. Zazněl také pseudorealistický názor, že platit budou všichni, divákem počínaje a provozovateli konče. V obecné rovině vyloučili zástupci exekutivy jakoukoliv přímou i nepřímou účast státu. Současně se ale ke slovu i v Brně hlásil Český Telecom, prostřednictvím „marketingového optimisty“ Kamila Čermáka (..Evropu doženeme..). Ten také prezentoval enormní zájem polostátní akciovky (resp. 51% podíl prostřednictvím FNM) na provozu digitálního multiplexu. A protože hlavní pracovní koordinátor digitalizace M.Frankl je zároveň 1. místopředsedou (vloni předsedou) Dozorčí rady Českého Telecomu a.s., je hned na místě otázka možného střetu zájmů. Navíc Telecom právě připravuje tendr na financování miliardového odkoupení podílu v Eurotelu (tedy z cizích zdrojů) a je otázkou jeho dalších možností. Nakonec by paradoxně mohlo dojít k té dnes zavržené přímé finanční účasti státu, resp. zprostředkovaně přes „státní“ společnosti (pokud by Telecom „vyhrál“ coby nejlepší).
Český Telecom ještě jednou zaujal posluchače (a možná i RRTV) oznámením o brzkém zahájení pilotního projektu digitální brněnské televize ve spolupráci s Českou televizí (dle sdělení již podepsali smlouvu). Dosud se ale nikde neobjevila informace o přidělení licence, také RRTV žádnou novou licenci neudělila a zatím neregistruje a neprojednává novou žádost. Současným experimentálním provozovatelům digitálního vysílání prodloužené licence končí s koncem roku a zřejmě dojde k jejich prolongaci. Zatím pracují na zlepšování a rozšiřování doplňkových služeb, např. před několika dny byla spuštěna služba TV mail (posílání mailu z televize na PC). Dnes je v Praze prodáno a v provozu asi 1200 set top boxů. S velmi pomalu se blížícím možným přidělováním licencí na provoz multiplexu se jistě vkrádá otázka zhodnocení dosud vynaložených prostředků na experimentální průkopnické vysílání. Možnost komplikací připustili i zástupci státních institucí, tj. problematika vícekriteriálních soutěží resp. i možnost malého počtu zájemců.
Princip licencování provozu multiplexu a licencí na rozhlasové a televizní vysílání v rámci multiplexu není ještě definitivně dořešený. Při požadavku na technologickou neutralitu (tj.oddělení provozovatele multiplexu od provozovatele vysílání) může nastat praktický problém, tedy stav kdy někdo získá (alter. vydraží či koupí) licenci na provoz digitální sítě a bude čekat, koho a co RRTV vybere jako programovou nabídku do jeho sítě. Tento vztah může mít dopad na celkové hospodaření všech účastníků.
V každém případě se v první etapě stále počítá se dvěma multiplexy, kdy jeden by měl být veřejnoprávní (včetně programu ČRo) a druhý vyhrazen komerci. Problém výběru doprovází dosavadní nevyrovnanost kvality pokrytí dosud zkoordinovaných a dostupných sítí. Rovněž není definitivně jasné, zda bude pro diváky vhodné , aby veřejnoprávní televize nebyla zastoupena ve všech spuštěných multiplexech. Tento názor vyjádřili i zástupci komerčního vysílání, kteří potvrdili schopnost žádat a zprovoznit více vlastních komerčních kanálů.
Velkou část zabrala diskuze o termínech, především definitivní ukončení analogového vysílání. V případě dobré přípravy a promyšleného a realistického marketingu by měla být tato doba co nejkratší. Bude zajímavé, jaké systémové řešení pak bude zvoleno při nutnosti brát v úvahu platné terestrické celoplošné licence (zpoplatněné prodloužení licencí cca do roku 2015).
Také otázka potřeby zcela nového mediálního zákona , plánovaného pro příští rok tak zůstává i nadále otevřená, když například minimálně do prosince čekají na projednání ve sněmovně odkládané novely zákona o ČT a euronovela mediálního zákona. Zatím se pro potřeby zpracování Koncepce digitalizace stále počítá s využitím platných norem.
Za podstatné v této době považuji práce ČTÚ na koordinaci kmitočtů vyhrazených pro digitalizaci a kompletace alespoň dvou multiplexů tak, aby umožnily dostatečné plošné (celoplošné) a kvalitní pokrytí. V příštím roce bude v Ženevě zahájena Regionální radiokomunikační konference ITU, v jejímž rámci by mělo dojít k přeplánování všech kmitočtů využívaných na základě Plánu Stockholm 1961 pro vysílání analogové televize, ve prospěch digitálního vysílání. Součástí konference bude plánovací proces, při kterém musí ČR získat přístup ke kmitočtům tak, aby po ukončení analogového vysílání byla zajištěna reálná možnost dobudování a koordinace maximálně možných 6 celoplošných multiplexů.
Rozhlasové digitální vysílání DAB-T není zatím v Koncepci zásadně řešeno. Pouze v rámci případného veřejnoprávního multiplexu se počítá s umístěním digitálního Českého rozhlasu, v případném komerčním multiplexu zatím není jasno o systému výběru a umístění nějaké digitální rozhlasové stanice. Obecně se spíše řeší systém digitálního vysílání v rámci málo využívaných středních vln – DRM (Digital Radio Mondiale).
Za důležitou součást příprav Koncepce a následně praktické realizace, považuji širokou diskuzi. Samotný návrh Koncepce bude předložen k odborné diskuzi , včetně možnosti vyjádření od provozovatelů komerčního vysílání (Pozn. V rámci pracovní skupiny k zákonu o ČT na ministerstvu kultury pracovali zástupci dotčené ČT, odborů a vybraných profesních a producentských skupin již od samého počátku). Také zástupci provozovatelů experimentálního vysílání připomněli, že nemůže vznikat nějaký vládní dokument bez vztahu k praxi a také po vynaložení investičních prostředků i know-how do experimentů vyjádřili naději v korektní soutěž. Meziresortní Skupina pro digitální vysílání již téměř rok nepracuje a nový vládní ministerský výbor pro digitální vysílání ještě není vytvořen. Teoreticky může být ustaven až po schválení Koncepce a prakticky začne pracovat nejdříve na jaře příštího roku. A i to si myslím, že může být na škodu.
Atmosféra brněnské diskuze, která se vystoupeními některých diskutujících spojila ve zjednodušené …čekání na legislativní rámec…, byla nakonec povzbuzena slovy jednoho z přítomných potencionálních dodavatelů (a sponzorů): „Česká republika je ideálním místem pro zavedení digitální televize.“ Uvidíme, co by tomu příště řekli například zástupci provozovatelů kabelových a satelitních televizí.
