V pondělí byla zahájena druhá etapa zkušebního digitálního vysílání Českého rozhlasu na středních vlnách systémem DRM. Program stanice ČRo 6 vystřídalo vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu, které bude digitálně šířeno do konce listopadu. Souhlas s pokračováním zkušebního vysílání vyslovila minulý týden Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Z Hradce až do Karlových Varů
Pokusné digitální vysílání systému Digital Radio Mondiale na středních vlnách zahájil ČRo ve spolupráci s Českými radiokomunikacemi 21. října. Původně mělo testování skončit po dvou týdnech. Jeho cílem je ověřit, jaký je rozdíl v kvalitě a dosahu digitálního a analogového vysílání šířeného ze stejného stanoviště.
Digitální signál je šířen z vysílače Hradec Králové – Stěžery 774 kHz/2.5kW a je zachytitelný nejen v garantovaném pásmu v okruhu 70 km kolem vysílače, ale místy i v Praze. Technici radiokomunikací ho dokonce naladili i u Karlových Varů. „Například já jej chytám ve vzdálenosti 60 km od vysílače velmi dobře a to i teď v noci, kdy je stále stejně silný a stabilní (narozdíl od jiných analogových AM stanic), jako byl dnes přes den
a nepozoruji žádné znatelné rušení tohoto kmitočtu,“ napsal v internetové konferenci člen CSDXC klubu Pavel Slezák.
Radiožurnál nahradil „šestku“
Zatímco v první etapě byl digitálně šířen program ČRo 6, v průběhu druhé etapy je vysílán program ČRo 1 – Radiožurnálu. Podle vyjádření Marka Illiaše oddělení komunikace Českého rozhlasu došlo ke změně proto, aby se zjistilo, jak se v systému DRM bude chovat muzika. ČRo 6 totiž vysílá prakticky pouze mluvené slovo.
Digitální vysílání by mělo v budoucnu oživit vysílání v tradičních pásmech krátkých, středních a dlouhých vln, a to v kvalitě srovnatelné s velmi krátkými vlnami, které jsou dnes nejvíce využívány. Takové kvality je na středních vlnách, kde je šířka kanálu 9kHz proti 150kHz na VKV, dosaženo díky speciálním komprimačním systémům. Vedoucí projektu digitálního vysílání ČRo Alexandr Pícha považuje DRM za perspektivní hlavně pro zahraniční vysílání v pásmu krátkých a středních vln.
eMBéčko kontra Fabie
„Kdo neslyšel, neuvěří, srovnání klasického AM příjmu zašuměnému, zaprskánému a hlavně omezeného na vyšších
nf kmitočtech s příjmem DRM – příjemným čistým zvukem a solidním rozsahem nízkofrekvenčních kmitočů je asi jako srovnání letitého eMBéčka s novou Fábií. Že má i DRM svá
jasná úskalí je asi každému technicky založenému člověku jasné,“ napsal další člen CSDXC Karel Mikuláštík.
„DRM chápu jako kvalitní snahu technických nadšenců zachránit smysluplným způsobem velká množství SV a KV rozhlasových vysílacích středisek, o kterých je jasné, že jakmile budou jednou zbořena, jen těžko se budou v dnešních podmínkách opětovně budovat. S postupem času ve vyspělých zemích ubývá markantně lidí ochotných poslouchat AM, na vlnových rozsazích, kterými z jedné kóty pokryjeme republiku, kontinent, či dokonce značnou část Země, proč tyto vlnové délky znovu neoprášit a neudělat atraktivní? Velký problémem jsou samozřejmě v současnosti (ne)dostupné přijímače, je to však jen otázka času, kdy jich bude plný trh a jejich cena bude srovnatelná se současnými analogovými zařízeními,“ dodává Mikuláštík.
