Nenáročný uživatel asi není terminus technicus, mám však na mysli užívání PC místo psacího stroje, a s postupným sbližováním se s tímto novým fenoménem. Psaní majlů, ukládat napsané texty do vytvořeného adresáře, jehož název se zdá jako logický. Po čase při hledání uloženého nemohu pochopit význam názvu adresáře, pod kterým jsem dokument uložil. To je příležitost procvičit si práci s PC. Zjišťuji také, že lze na svém PC prohlédnout cokoliv, nač svými vědomostmi o této technice dosáhnu. To se potom stává jakýmsi svátkem.
Než zjistím, kolik to po telefonních linkách stojí, platím jako mourovatý. Postupem času se dostávám na částku přijatelnou i pro důchodce, a tak jsem u PC častěji. Koresponduji s kamarády, ale i s firmami. Tady zjišťuji zajímavý efekt. Při objednávce zboží firma reaguje takřka bleskově, ale objeví-li se třeba drobná závada, firma mlčí a to do momentu, než oznámím, že zboží vracím. Také instituce jako je rozhlas či televize se ozve, pokud chválím pořad, děkuji tvůrcům nebo si přeji předat mé díky externímu autorovi. Potíž je v tom, že se při vyslovení kritiky chovají jako mrtvý brouk. Našel jsem po pochopení toho, že majl není doporučený dopis, jakousi pojistku doručení. Kritiku nebo „nepříjemnou otázku“ sice položím, ale současně ji dávám na vědomí Radě příslušného média a panu řídícímu. Pak to funguje, i když odpovědi se snaží ze mne udělat naivního bambulu. Mimochodem jako naivní bambula mívám na vyřešení problémů větší šanci. Občas se bojím, že se stávám v očích druhých grafomanem, ale pak si řeknu, že takových typů jsem si za 36 let Technické poradny užil dost. Nejvíc mi vadí vytrácející se profesionalita z vysílání rozhlasu i televize, a protože vím, že jde pouze o laxní přístup či neúctu k posluchači, tak píšu. A to mi jde jen o veřejnoprávní média.
Dost dlouho mi trvalo poznání, že pravda na internetu je cosi neznámého, a tak se snažím přibližovat se k ní více cestami, což je náročné na trpělivost. Anonymita a nepravdivé plkání mi také ubralo mé nadšení z internetu. Vynahrazují mi to servery, na nichž si mohu poslechnout své oldies kapely. Internetová rádia mi dělala radost do doby, než mi došlo, že své bloky hrají dokola a ani nemění pořadí skladeb. Takže nyní si vybírám jen jednotlivé interprety na různých serverech.
RadioTV je nyní v novém, což je chválihodné, je mi však líto, že ne všichni otevřou celé články blogů. Je to zřejmě dětská choroba novinky, kterou snad opraví a já se dozvím, jaké názory jsou pod tím, co jsem napsal. Zatím jen čekám, což také patří k internetu, pokud se mi PC „nekousne“.
