Přicházející finanční krize naordinovala Nově dietnější oslavy jejích půlkulatých narozenin. Své vlastní výroční party se tentokrát nedočkají obchodní partneři nejsilnějšího hráče na českém televizním trhu. Přísně hlídaný bude i rozpočet na původní tvorbu v následujících měsících. Stav u největší české televize ilustruje obecný pohled na současnou situaci v elektronických médiích.Problémy světové ekonomiky se začínají reálně promítat i do rozpočtu nejsilnější tuzemské televize. Nejvyšší management vlastníka televize – mediální skupiny CME – pod vedením nově nastoupivšího ředitele Adriana Sarbu rozhodl o přísném dohledu nad všemi investicemi ve svých stanicích po celé Evropě. TV Nova je z nich sice zdaleka nejziskovější, ale i ona musí vydávané peníze striktně hlídat. Deník E15 informoval o záměru přestěhovat sídlo CME z Londýna do levnější Prahy. Důvodem restriktivních opatření je i výrazný pád hodnoty akcií CME na pražské burze v minulém roce ze zhruba 1900 na 385 korun.
Jedním z prvním úsporných kroků Novy v novém roce bylo zrušení oslavy svých patnáctých narozenin pro obchodní partnery. Uskuteční se tradiční party pro zaměstnance v hotelu Ambassador a jubileum zaznamenají i televizní diváci díky střihovým pořadům, reprízám zábavných pořadů v neděli dopoledne a galavečeru Anno, který odmoderuje Leoš Mareš. Po únorové narozeninové dietě bude následovat v dalším období i přísné hlídání vynaložených prostředků do původních pořadů. Ve vysílání budou jasně dominovat nákladově levnější akviziční programy.
Celá situace je trochu paradoxní. Ekonomická krize by ve své podstatě měla televiznímu trhu diváky přinejmenším udržet či spíše navýšit čas, který u obrazovky stráví. Současný dění v ekonomice zvýší počet nezaměstnaných, kteří si chmurné období při hledání práce budou krátit doma před zapnutým televizorem. V podobných krizových časech lidé omezují výdaje na kulturní aktivity či návštěvy restaurací a náhražkou za návštěvu kina či divadla může být opět sledování televize. Dá se předpokládat, že komerční stanice v následujících měsících o stávající počet diváků nepřijdou. To by jim teoreticky mohlo nahrávat do karet, to by ale tento setrvalý stav či mírný nárůst nemohl být doprovázen jevem opačným, pro komerční stanice méně radostným. Zadavatelé reklamy v hubených měsících napumpují do médií nižší objem peněz, než tomu bylo v minulých letech. Krize v televizním oboru se tedy projeví jinak, než v jiných oblastech – bude o něj větší zájem, ale ten nepřinese rozvoj, ale v nejlepším případě stagnaci.