Ačkoli sociální síť Facebook existuje již několik let, v českých končinách můžeme předěl loňského a letošního roku označit za přelomový. Nejenže koncem června vystoupil tento oblíbený komunitní server v české lokalizaci (již typicky pro internet díky kolektivní snaze českých uživatelů Facebooku), ale především v následujících měsících zaznamenal výrazný nárůst uživatelů z České republiky, který nás v tomto období zařadil mezi země s nejprogresivnějším nárůstem zaregistrovaných účastníků. Ačkoli sám patřím ke „starší“ generaci uživatelů, protože na Facebooku jsem se zaregistroval již více než před rokem, doopravdy jsem tuto službu začal využívat až koncem roku 2008. A to z jednoznačných důvodů. Funkčnost služeb nabízených tímto serverem totiž v podstatě úměrně závisí na velikosti „přátelské“ skupiny, již si vytvoříte. A právě koncem roku se má komunita začala takřka geometrickou řadou rozrůstat, čímž se zvětšoval nejen počet čtenářů, ale samozřejmě i přispěvatelů.
Jak už jste patrně pochopili, rád bych se ve svém příspěvku zaměřil na osobní rozměr uživatelské zkušenosti s Facebookem. Víte např., že Facebook patří k těm on-line aplikacím, jež můžete dobrovolně opustit? Spáchat tzv. facebookovou sebevraždu? Někteří z mých přátel již takto učinili. Vyjádřili tím svůj postoj k tomuto způsobu přebývání ve virtuálním prostoru. Zde jsou nejvýznamnější argumenty, jimiž svůj čin zdůvodňují:
– Facebook je neosobní
– Facebook je povrchní
– Facebook posiluje virtuální rozměr lidského života
– Facebook může způsobit výrazné narušení soukromí
– Facebook vyvolává závislost
S výjimkou posledního bodu je možno se všemi ostatními výtkami polemizovat. Samozřejmě, že kontakt zprostředkovávaný technologií řízenou jedničkami a nulami bude neosobní. Ale se vstupem interaktivních médií jsme si na určitou ztrátu osobního kontaktu museli zvyknout. Ta je navíc vykoupena možností komunikace a sdílení na velké, někdy až nepřekonatelné vzdálenosti.
S tím souvisí i uváděná povrchnost pohybu po této sociální síti. Z převrácené perspektivy se totiž tato může stát i jistou výhodou. Především pokud chápete své zásahy do informačního přediva jako tvůrčí akt. Opravdu, vaše účast na plynutí informací se může rozepínat od prázdného žvatlání až po skládání poezie (samozřejmě že pro tyto účely již existují vhodnější služby, např. Twitter, ve prospěch Facebooku stále svědčí jeho největší rozšířenost). V tomto smyslu jste naprosto svobodní.
Otázkou zůstává nakolik ve virtuálním prostoru, který ani zdaleka většinou není pod vaší kontrolou, je zaručena ochrana vašeho soukromí. Po pravdě, absolutně to prostě nejde. A nikdy nepůjde. Zde už závisí jen na vás, kolik informací a jakého charakteru ostatním (či internetovým pirátům) poskytnete. Ačkoli se jedná o privátní formu restrikce (ale s tou se setkáváme takřka na každém kroku), opět záleží jen na vašem rozhodnutí, jestli a do jaké míry se do komunikace na Facebooku zapojíte.
Budeme-li Facebook vnímat jako tvárný materiál, musíme konstatovat, že do značné míry je takový, jaký si ho uděláme. Nemůže totiž existovat svoboda a demokracie bez zodpovědnosti. A možná i proto jsem facebookoholikem…
Mám pouze jediný argument. Používám e-mail. Používám ICQ. Používám Skype. Chodím si povídat na několik serverů, do diskusích, o tématech, co mne zajímají. Na, co by mi byla tak nehorázná blbost, jakou je Facebook ? Nespatřil jsem jedinou výhodu a něco na víc. Jen módní, mýdlová bublina, o ničem, ještě k tomu dost nesympatická.
Chodíš si popovídat, nebo psát monology? Jinak s tebou v tomto případě souhlasím monologníku.
Máš nějaký problém? No, někdo si povídá, někdo rejpe…(bezdůvodně řekl bych, ovšem to je můj názor – soukromý)
Súhlasím s nickom José. Nedávno bol na blogoch SME jeden príspevok, kde autor tvrdil, že ten kto nie je na Facebooku, neexistuje. Na to som mu odpísal, že na Internete nachádzam veľa odkazov na Facebook, ale pri kliknutí na ne Facebook odo mňa vyžaduje registráciu. Keďže sa nemienim do tejto služby registrovať, pre mňa platí opačné – to, čo je na Facebooku, pre mňa neexistuje. Našiel sa rad ďalších ľudí, ktorí zmýšľajú rovnako.
Tieto rôzne chaty, sociálne siete a pod. považujem hlavne za prostriedok zabíjania času a zaplavovanie Internetu rôznymi zbytočnosťami. Ak chce nietko o see zverejňovať nejaké informácie, nech si spraví nejaký web. Táto mžonosť je tu už pekne dlho.
Tá poznámka o monoĺógoch je úplne vedľa. Napr. ja si rád čítam, ale už menej rád píšem, takže tieto „monológy“ vítam. Pokiaľ to človek nechce čítať, môže to veľmi ľahko preskočiť.
Na radiotv som našiel reklamu na sprístupnenie kompletného diela Karal Čapka na Internete. Samozrejme, že som neodolal a klikol. Hneď na úvodnej strane je veľmi trefný citát týždňa:
Zvykne-li si člověk bavit se náhražkami života, ztrácí schopnost bavit se životem samým.
Nie je Facebook jednou z náhražok života? :)
Jo, jo… Toho Čapka jsem si všiml. Docela dost nezvyklá informace, zde… Vedle těch ,,Nov“ a spol. Fakt dobré. Hodnotím velmi vysoko. Jednu ze zábav, které pěstuji, tedy k čemu lze, také využít PC nebo respektive nahradit dosavadní předměty, PC. Je tohle. Číst si nějakou dobrou knížku, třeba z tohoto serveru http://www.palmknihy.cz/ a k tomu si pustit nějaké dobré rádio a nic mi nechybí. Kdy tedy PC nahrazuje klasickou knihu a nahrazuje klasické audio. Ovšem ,,hospodu“ s její drbárnou a společností mi nahrazovat nemusí.
Prostě Orwell to předpověděl dobře… http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/159832-evropska-komise-varovala-pred-facebookem.html Neměl by být náhodou smyslem pravý opak Facebooku ??? Když se člověk podívá na statistiky, že je to páté nejnavštěvovanější na světě. A že to používá 85% žáků amerických univerzit. Tak to už je naprostá zkáza. Co z nich vyroste ? Zpitomělí roboti považující vrtání se v soukromí, kdo koho, za naprosto normální… Pak se nelze divit, že se závádějí do pasů, otisky prstů a pod svinstva. Asi se odstěhuji do Afghanistánu. Nebo do Sýrie, tam to prý zakázali.
Je to zvláštní úvaha, ale víme, že internet byl původně vynalezen pro armádu. Pak byl uvolněn veřejnosti. Protože je to zcela nejrychlejší a zcela nejpolehlivější spojení, tedy lze v té sekundě komunikovat přes ICQ např. s někým v USA nebo s někým v Japonsku nebo s někým v Austrálii, což jsem si osobně všechny tři zmíněné vyzkoušel a to cca asi už před 5 lety. Je to velice pohodlný prodej a koupě, nezapomenu na člověka, co napsal, že když mu jeho syn udělal prodejní stránky, bylo to totéž jako by měl prodejnu v prostřed Václavského náměstí a kolik ji denně navštíví lidí. Je to on line spolupráce na zcela čekmkoli neuvěřitelně super rychlá, zeptám se na něco někoho na Moravě, ten se zeptá známého v Londýně, ten se zeptá známého ve Švédsku a do několika minut mám na stole řešení. Opět z vlastní praxe, vyzkoušeno, opět přes ICQ. A pak jsou osobní stránky a tyhlety všelijaké lidé.cz a seznam.cz a spolužáci.cz navzájem ppopropojované atd… A končí to věcmi jako Facebook. A co když je to vše od prvopočátku záměr ? Jak někoho nejsnadněji monitorovat ? Kde na sebe, kde kdo, vykecá, kde co ? Potřebuji o někom něco zjistit, jdu na net. Za chvilku ho mám, jak na talíři. Takže je to také nejpohodlnější a nejrychlejší sledování. Nemusí se odchytávat poštovní holuby, nemusí se rozlepovat dopisy, nemusí se instalovat odposlouchávací zařízení. Jen se monitoruje pohyb po netu. To může dělat i státní orgán i soukromá firma i jedinec. Může zjistit, moc. Všichni chtějí registrace, všichni chtějí data. Co nejvíce dat. Nejraději fotku, pokud možno celé rodiny atd. Obrovské a šílení a pohodlné databáze. Ví se vše. A samozřejmě kdokoli. Vláda. Firma. Jedinec, může použít, zneužít. Zjištěné. Takže podobným věcem není důvod fandit. Spíše naopak. Chce to bojovat na internetu za soukromí a anonymitu a nikoli za absolutní otevření všeho. Protože pak to smrdí Orwellem. Např. se lidičky namlsají, software, filmy, audiem, spoluprácí, žvaněním. Napřed budou data nepovinná, pak bude těch povinných přibývat (kolik serverů vyžaduje již registraci s funkčním e-mailem = první drápek)a pak až si zvyknou budou povinný. Na konec někdy bez rodného čísla, fotky rohovky, naskenovaného otisku prstu se třeba nepřipojí. Ale on se bude chtít připojit. Bude chtít být ve společnosti. Bude chtít být IN. A tak to udělá. Aby byl na síti. Dá vše. Kompletní monitoring. Nic moc. Takovéhle věci. Net je fajn, ale chce to dávat POZOR, chodit tak a tam, kde je největší svoboda, kde se ptají na nejméně. Nepodporovat věci, kde lezou do soukromí uživatelů i když by nabízeli cokoli.
V pytani mailu by som zase nevidel take nebezpecie. Je to cisto servisna zalezitost pre pripad straty hesla a posielanie urcitych upozorneni. Tento „nedostatok“ je vyvazeny kopou roznych freemailov, kde si mozes bez problemu zriadit postovu schranku a tu pouzit na tento ucel. Dokonca sa to aj odporuca.
Tak samozřejmě zase mnoho firem si udělalo kšeft z toho, jak se ukrýt. Můžeš jet přes nějaký proxy server, který vymění i tvoji IP i tvoje koláčky, jsou prohlížeče, které se identifikují jako jiný typ prohlížeče, jsou programy na sdílení, které se identifikují, jako jiný program na sdílení atd. To existuje. Jenže je to, kdo z koho a obávám se, že ta strana, všechno nepřiměřeně vědět, vítězí. Už i tady se objevily protesty, pokud chceš fungovat anonymně. Může se stát, že pokud si chceš cosi prohlížet, třeba přes proxinu z USA, že to jde, ale pokud se chceš přihlásit, tak už to nejde, protože jejich stránky zase zjistí, že jdeš přes server třeba z USA nebo Číny a odmítne tě to. Atd. Jistě není, co zkrývat o to nejde, ale jde o základní princip, že do soukromí uživatele internetu, prostě vůbec nikomu, nic není. Takže potom tyhle servery, co jsou vyloženě založené na odhalování soukromí. No, jak říkám, nic moc. On stačí takový Google a spol. Teď si nevzpomenu jak se odborně říká hackingu využívajícím čistě funkce prohlížečů, někde jsem to četl v novinách, testnul a funguje to. Zadá se do prohlížeče něco, plus koncovka jpg, pdf, doc, mp3 apod. Oni tvrdili v článku, že viděli i pěkně interní a razítkem SECRET opatřené dokumenty, co si ten, či onen vůl, jen tak odložil na net. Je to tak. Mnoho lidí si tam odloží fotky, kolecke mp3 a jen tak, prostě odloží, aby doma nebo v práci ušetřeli HDD. A vůbec je nenapadne, že i když tu adresu nikdy v životě nikomu nedali, tak Google to klidně najde. Prostě net je sice rychle spojení s čímkoli, ale už si málokdo uvědomuje, že je to taky pěkná díra a dveře do soukromí.
Dovolil byc si tě José, opravit. Tedy:
Na ostré webové servery si odkládá citlivá data jen pitomec. Pravda, jsou i tací… Vygooglovat se dá ledacos, ale třeba například úzké komunitní diskuse, které jsou vázány oprávněním na určitou skupinu lidí, již ne. I běžně používané phpBB to dovede. Hacking je taky trochu o něčem jiném, než vymetání sítě Googlem. Pokud se chceme dostat na server k datům co nás zajímají, jsou na to jiné páky. Otázka je ta, když nás něko chytí, tak co za to vyfasujeme. I když jak píšes o dokumentech s razítkem secret, nemusí to být zase tak horký, ale znám případ jednoho admina, spravující webové servery nejmenované a dobře známé české firmy. Serverovou databázi měl úpně otevřenou. Až po té, co mu tam několik slušných kolegů, kteří mu server nesestřelili, ale napsali mu tam jaký je idiot, byla zjednána náprava. Jinak Google nenajde všechno, pokud jsme u těch souborů, musí tam /na prohledávaném serveru/ být vždy nějaká stránka, aby se příslušný vyhledávací bot chytil její hlavičky. Pochopitelně to jde i jinak, ale to je již mimo rámec tohoto spisku. Internet mne živí, pracuji /v hlavním zaměstnání/ jak serverový správce. Čemu všemu musím čelit a čeho jsem svědkem, o tom by se nechaly psát romány.
Internet musíš brát jako otevřenou platformu. Nic víc. Co co se píše často v novinách a médiích vůbec /vyjímaje odborné prameny/ je většinou tlachání. Dobře se bavím například při čtení takovýchto článků na novinkách .cz
Komunitní servery: Je věc každého uživatele internetu. Pokud se někdo realizuje na Facebooku, je to jeho boj. I tento server /radiotv.cz/ je v jistém směru serverem komunitním. Pokud chceš znát můj názor na Facebook, je mi ukradenej. Ale když se v tom někdo vidí, prosím. Důležitý je to nehnat do extrémů, to je pak všechno špatně. A komunity? Možno být v nějakém debatním fóru, pokud to jeho admin drží pevně v ruce, tak dejme tomu. Když přijde řeč na vyloženě uzavřený komunitní server, tak u nás asi nyx.cz, kde snad závislost nehrozí, má to určitý řád, smysl a také dostat /zaregistrovat/ se tam, je problém. Většinou to bez pozvánky nejde. Ale to je dobře, odfiltruje se z již z počátku ta hlavní část internetových magorů, kteří dělají z pobytu na síti peklo.
Ještě ty „funkční emaily“, jak kdesi výše píšeš: Ne vždy se jedná chytání se drápkem. Systém je potřebuje pro strojovou identifikaci usera, jeho zabezpečení a také s ním pomocí tohoto majlu komunikuje /dokončení registrace, kódované jednorázové klíče, automatický hlášky/. Pochopitelně jej využívá ke komunikaci s userem také admin toho kterého serveru.
Jinak neviděl bych to tak černě /z hlediska uživatele/. Jak si to internetem zařídí, takový to má.
Palec hore za tento prispevok.