Už teď zapovídá německý mediální zákon veřejnoprávním televizím vysílání reklamy po osmé večer a ve svátcích. Padají i návrhy na úplné vymýcení reklamy z veřejnoprávní obrazovky. Teď se ale řeší i jiná věc – reklama na internetu a také obsah online služeb, které veřejnoprávní instituce nabízejí. Argumentů a názorů je mnoho, uvidíme, kdy se podobně živě začne o tomto tématu diskutovat i u nás.
Reklama přináší programu víc škody, než kolik užitku tvoří peníze za ni utržené, tvrdí v rozhovoru pro Berliner Zeitung Marc Jan Eumann. Tento jednačtyřicetiletý muž z Kolína nad Rýnem zasedá v Landtagu v Düsseldorfu, na předsednictvu SPD v Berlíně je šéfem mediální komise a další židli má v rozhlasové radě WDR.
V rozhovoru uvedl, že by se ARD a ZDF mělo vzdát veškeré reklamy a sponsoringu. To by se ale nemělo týkat sportovních přenosů. Naopak by se to mělo týkat digitálních (i online) služeb, které veřejnoprávní televize a rádia poskytují. Eumann vyzdvihuje, že jeho strana SPD je proto, aby se úkoly veřejnoprávních institucí interpretovaly dynamicky. To znamená i na nových působištích, jakým je právě internet případně digitální platformy.
Intendant SWR Peter Boudgoust přišel s návrhem, že by ARD poskytovalo vydavatelům (vydavatelé novin jsou v Německu většinou vlastníky rádií) příspěvky, které by se pak mohly šířit na komerčních serverech. Bodo Hombach z vydavatelské skupiny WAZ si dovede představit, že by to mohlo fungovat. Tady Eumann míní, že by veřejnoprávní média měla být nezávislá na tom, kdo šíří jejich informace. Klade si ale otázku. Plátci koncesionářských poplatků už za pořady zaplatili a tak by měli mít možnost si je kdykoliv stáhnout z webu. Bylo by spravedlivé, aby provozovatelé serverů dostávali tento obsah ke komerčnímu využití?
Řeč přišla i na licence pro internetové vysílání. Tady vidí politik Eumann nutnost nastolit pravidla hry. Licenci nebere jako něco, co má omezovat. Licenci považuje za vyslovení důvěry dodavateli obsahu. Srovnává ji například s pečetí kvality. Na příkladu televizní stanice 9 Live, která nabízí telefonní výherní hry poukazuje na to, že licenci může mít ledasjaký projekt, jen je potřeba nastavit podmínky. Například to, že volání nesmí stát víc než padesát eurocentů.
Největším tématem jsou pravděpodobně reklamy. Už v srpnu si chtěl svaz soukromých vysilatelů VPRT stěžovat u Evropské komise na digitální služby veřejnoprávních médií. Prezident VPRT Jürgen Doetz řekl, že online a mobilní služby nepatří ke kmenovým úkolům veřejnoprávního rozhlasu nebo televize. Nakonec vyšla hrozba VPRT, že podá žalobu, na prázdno.
Svaz VPRT brojí proti ARD a ZDF už déle. U Evropské komise si už stěžoval i na to, že systém výběru koncesionářských poplatků není slučitelný s právem EU. Bruselští úředníci ale svazu za pravdu nedali. Dali ale zástupcům soukromé sféry za pravdu v tom, že v online nabídkách se smějí veřejnoprávní instituce angažovat jen s žurnalistickými obsahy. Jiná náplň není přípustná. Jejich online služby mají přispět k publicistické soutěži.
Co se financování týče, tak se očekává to, že bude omezen sport veřejnoprávních ARD a ZDF. Podíl sportu na programu nebude smět přesáhnout deset procent. Nevyužitá práva budou tedy televize nabízet privátním kanálům. Aby se vyhovělo evropským požadavkům, které zapovídají podporu podnikatelských subjektů z veřejných financí (i když ne samozřejmě ve všech případech), budou muset televize veškeré své komerční aktivity přesunout na dceřinné společnosti. Produkce by tak měla být svěřena dceřinným firmám. To má přispět k větší průhlednosti financování.
