Internetová rádia se hlavně na západ od našich hranic stávají díky stále rychlejšímu připojení k internetu zcela běžnou součástí života. Provozovatel rádií K-Earth101 a KROQ v Los Angeles a WCBS v New Yorku Radioholding Infinity Broadcasting se podle serveru Radioszene.de rozhodl své stanice vysílat i na internetu. Radioholding Infinity Broadcasting patří k mediálnímu koncernu Viacom, sídlí v New Yorku a ovládá zhruba 180 rozhlasových stanic různých formátů (od zpravodajských přes sportovní po hudební zaměřené na country nebo mladší generaci) ve 22ti státech.
Jak píše Wall Street Journal, k tomu kroku vede stále tvrdší konkurence ze strany alternativních médií jako jsou satelitní rádia. Velcí provozovatelé satelitních stanic Sirius a XM radio už mimo jiné uzavřeli dohody s výrobci automobilů a do nových vozů montují přijímače určené k poslechu těchto stanic. Ačkoliv jsou satelitní rádia placená, jejich obliba stále roste a s ní i příjmy. Provozovatelé běžných komerčních stanic se proto nedávno začali vážně zabývat myšlenkou, jak těmto stanicím konkurovat. Ostatně Sirius zlákal do své stáje i populárního moderátora Howarda Sterna, který zde bude vysílat od příštího roku. Na osobní stránce Howarda Sterna je dokonce počítadlo, které na vteřinu přesně ukazuje, kolik času ještě zbývá do začátku jeho show na radiu Sirius.
Ačkoliv satelitní rádia zaznamenávají úspěch, zatím ještě nevytvářejí zisk. Počáteční náklady na jejich rozjezd nebyl příliš malý. Kromě toho že je potřeba provozovat síť družic (XM má dvě, Sirius tři), dostává se řada i na tzv. opakovače. Těch má XM tisíc a na starosti mají distribuci signálu do míst, kde není možný příjem z družic. Některé přijímače umožňují nahrát si část vysílání do vyrovnávací paměti, aby nedocházelo při pohybu v terénu nebo autě k výpadkům. Nabídka poskytovatelů satelitních rádií je ale víc než lákavá. Obě společnosti nabízejí okolo stovky různých stanic. V nabídce firmy Sirius si tak posluchač může zvolit jednu ze 13ti stanic zaměřených na rock, 5 hiphopových rádií nebo 6 programů s klasickou hudbou a spousty dalších. Za balíček satelitních rádií si Sirius účtuje neclých 13 a XM 10 dolarů. Nižší cena je ale vykoupena občasnou reklamou, zatímco dražší poskytovatel vysílá bez reklam. Ještě porovnání počtu zákazníků. XM má milión a Sirius 200 tisíc předplatitelů.
Podle průzkumu trhu, který provedli odborníci z firem Arbitron Inc a Edison Research Media ukazuje, že týdně poslouchá internetová rádia 19 miliónů Američanů. To je skoro pětkrát víc než kolik jich ladí satelitní rádia. Není tedy divu, že počáteční zdrženlivost terestrických stanic v pronikání na internet pomalu přechází v živý zájem. Rádia už totiž zdaleka nejsou závislá jen na terestriálních vysílačích. Provozovatel řady rozhlasových i televizních stanic Clear Channel proto už zaměstnal bývalého šéfa AOL Radio Network, aby vytvořil internetové vysílání.
Ředitel Infinity rádia Joel Hollander si od vysílání na internetu slibuje větší příjmy z reklamy. Na webu chce využít možnosti působit na posluchače nejen auditivně ale i visuálně. Navíc zatímco reklama v terestrických rádiích v USA stagnuje u webových rádií zažívá svůj rozkvět. Šíření vysílání po internetu je ale spojené s vyššími náklady. Nejde jen o nutnost technického zabezpečení ale také o licenční poplatky za autorská práva k hudbě.
Právě vysoké poplatky za autorská práva jsou problémem, o kterém se v souvislosti s internetovými rádii často hovoří. A to nejen v USA ale i v Německu. Z tohoto důvodu proto vzniká spolek nebo sdružení Webradio. To by mělo být jakousi zastřešující organizací pro internetová rádia. Místem kde se bude moct mluvit o jejich problémech. Dalším cílem je být prostředníkem mezi internetovými stanicemi a hudebním průmyslem potažmo ochranným autorskými svazy jako je GEMA nebo GVL.
Členem svazu se můžou stát nejen vysílatelé ale i jednotliví umělci (zpěváci, hudebníci) nebo labely. Zakladatelé projektu počítají s tím, že budou mít dostatek pasivních členů, počítá se s tříciferným číslem, pro které chtějí s autorským svazem GVL vyjednat 20ti procentní snížení poplatků. Pasivní členství znamená, že jednotliví členové nemají příliš velký vliv na chod sdružení. Při velkém množství členů by totiž docházelo k tomu, že by spolek nebyl kvůli vnitřním rozporům schopen jasně formulovat své požadavky. To ale neznamená, že by se nikdo nezajímal o nápady a problémy jednotlivých členů.
Podobných institucí už existuje více. Tvůrci tohoto projektu ale doufají, že právě jejich myšlenka a jejich snažení bude úspěšné. Jako důkaz správnosti svého počínání poukazují na situaci v USA, kde se problémy internetových broadcasterů vyřešili až teprve, když se spojili. Spolek svým členům navíc nabízí přístup k volné hudební platformě, ke které je možné se dostat přes partnerskou stránku www.gvl-protest.de, která upozorňuje na pohromu, kterou by způsobilo plánované drastické zvýšení poplatků za hudbu. Více v článku Nové podmínky můžou v Německu zlikvidovat drobná internetová rádia.
