V první části této reportáže jsme zmapovali stav internetového vysílání terestrických stanic a dnes se podíváme na čistě internetová rádia a zhodnotíme budoucnost internetového vysílání v konkurenci postupující digitalizace.
Před pěti lety u nás ještě to, co dnes nazýváme čistě internetovým rádiem, prakticky neexistovalo. Po Internetu se šířilo vysílání pouze několika průkopnických terestrických stanic a čistě internetová rádia byla pouze předmětem vášnivých debat ve studentských klubech. Jednou z prvních takových vlaštovek bylo Radio 16, které na Invexu v roce 1999 představilo pár středoškolských studentů. Dnes už jej na síti bohužel nenajdete, stejně jako řadu dalších stanic, které po několika měsících zašly na úbytě. Ať už z důvodů finančních, technických nebo právních.
První vlaštovkou Radio 16
Přes všechny problémy čistě internetových rádií přibývalo a stejně jako v případě internetového vysílání terestrických stanic na tom mají největší podíl oba internetoví broadcasteři – firmy Pozitiv a ABradio. Ovšem zatímco v případě internetového vysílání terestrických stanic má převahu Pozitiv, v segmentu čistě internetových rádií je jasnou jedničkou ABradio, které dnes vysílá více než padesát úzkoformátových rádií.
V součanosti působící čistě internetová rádia lze rozdělit do čtyř skupin. V první řadě jde o úzce specializovaná hudební rádia, kterým internetový přenos postačuje, protože posluchač oné cílové skupiny si je rád naladí i na internetu. Za druhé jde o tzv. firemní stanice, které využívají finančně nepříliš náročnou službu k šíření vlastních informací. Do třetice internetového vysílání využívají subjekty, které buď mají problémy se získáním terestrické licence nebo licenci v minulosti měly, přišly o ni a nechtějí své působení v „éteru“ úplně ukončit.
Kdo chce mít rádio na Internetu?
Do první skupiny patří v první řadě padesátka úzce vyprofilovaných streamů, které na svém webu nabízí ABradio. Vybere si zde asi každý, najdeme zde hudební kanály od Popu sedmdesátých let přes Radio Jazz a Radio Metal až po stream vysílající pouze písně anglické skupiny Depeche Mode nebo české kapely Už jsme doma.
Druhá skupina obsahuje stanice, kterým tolik nezáleží na muzice, ale mají za úkol komunikovat informace firem nebo organizací. Na webu dnes najdeme Radio Vnitro informující o problematice ministerstva páně Stanislava Grosse, Radio polského institutu, Radio Požáry spravované hasičským sborem nebo romské Radio Rota.
Ve třetí skupině se nachází patrně nejzajímavější stnice, protože jde o téměř plnohodnotná rádia, která mají ambice vysílat přímo do vzduchu, ale z různých důvodů jim k tomu chybí oprávnění. Zde bychom měli zmínit tři projkty, v první řadě pražské Radio Akropolis (usiluje o licenci Praha – Vinohrady), jehož vysílání zajišťuje více než čtyřicítka redaktorů, dále pak Radio Limonádový Joe (o licenci v Praze přišlo, od té doby se opakovaně snaží o novou licenci) nebo Radio Valc (o licenci v Brně přišlo, od té doby se opakovaně snaží o novou licenci), které kromě mateřského vysílání nabízí dalších sedm úzce profilovaných hudebních kanálů. Většina stanic z této skupiny souběžně s internetovým vysíláním přenáší svůj program také přes satelit nebo sítě kabelových operátorů.
Obecně se dá říct, že čistě internetové stanice zažívají bouřlivější vývoj než internetové vysílání terestrických rádií. Zatímco druhá skupina používá Internet pouze jako velmi okrajovou a doplňkovou službu, pro tu první jde o hlavní a často jediný prostředek, jak se představit posluchačům. Je tedy velmi pravděpodobné, že právě úzce specializovaná rádia na Internetu (a při pokročilé digitalizaci i ve vzduchu) se v budoucnu stanou největším soupeřem dnes zavedených terestrických rádií.
Co nás čeká v budoucnosti?
Na závěr přinášíme názor jednoho ze dvou největších internetových broadcasterů, firmy ABradio provozující stránky abradio.com, za kterou se vyjádřil její ředitel Adam Křikava. Druhá z oslovených společností, firma Pozitiv provozující web live.atlas.cz, během týdne na naše dotazy neodpověděla.
Jste se současným stavem internetového vysílání u nás spokojeni? Jaké jsou podle vás hlavní problémy současnosti?
Jsme spokojeni, většina rádií pochopila, že internetové vysílání potřebuje. Na internetu jsou pro provozovatele rádií další posluchači a dnes už jich není málo. Hlavním problémem je stále, že většina provozovatelů rádií dostatečně nevyužívá možnosti internetového vysílání a www stránek mám tím na mysli např. archivace úspěšných pořadů, interaktivita ve spojení s www, hlasování do hitparád přes internet atd. Kdyby tomu tak nebylo internetové vysílání jako takové by se rozvíjelo daleko rychleji.
Jak vidíte budoucnost internetových rádií v konkurenci digitalizace terestrického a kabelového vysílání?
Internetová rádia samozřejmě budou existovat dál. Přes internet je dnes možno naladit stovky tisíc rádií. To ani digitální vysílání nebude umožňovat. Naopak si myslím, že spousta internetových rádií, včetně nás, bude mít zájem šířit svá rádia pomocí digitální technologie.
