Netflix, Amazon ale i řada lokálních služeb videa na vyžádání by brzy mohla narazit na kvóty v rámci nových evropských audiovizuálních pravidel. Klíčovou hodnotou má být 20 procent evropské produkce. Co by to znamenalo pro provozovatele placených videoslužeb?
Každé páté dílo musí být evropské
Jen několik měsíců po výrazné expanzi Netflixu na mnoho nových trhů včetně České republiky a Slovenska přichází návrh regulace všech videoslužeb působících v Evropské unii. Koncem května probleskly médií zprávy o tom, že společnosti, které v unii nabízejí filmy a televizní pořady po internetu, by měly mít ve svém katalogu nejméně z pětiny díla vytvořená v zemích unie. Podobné návrhy na výraznější regulaci se obvykle setkávají s odporem té části trhu, které se přímo dotýkají.
I samotná Evropská komise nicméně přiznává, že nová pravidla nebudou mít na fungování služeb výraznější dopad. Samotný Netflix už nyní má v nabídce přes 20 procent děl vytvořených v zemích EU, a případné regulační podmínky tedy splňuje. To samé se týká i ostatních hráčů na globálním trhu. Problém by tedy mohl nastat pouze v případě, že by se povinné kvóty časem zvedly na 30 a víc procent.
„Nikdo vás nepřinutí sledovat to, co jsme my nuceni vám nabízet“
Ani to by ale nemuselo znamenat nepřekonatelnou překážku. Placené videotéky a služby na vyžádání totiž na rozdíl od klasických televizí nevysílají lineárně a nejsou tedy limitovány běžným časem. Pokud by chtěla například lineární televize naplnit podobnou kvótu, musela by pro evropskou tvorbu vyčlenit minimálně 5 hodin denně. V případě online videotéky ale stačí do databáze vložit zodpovídající počet evropských pořadů bez ohledu na to, zda je někdo bude sledovat.
Podobná podpora evropské kultury může být ze strany Evropské komise kontraproduktivní. Zavádění kvót v případě nelineárních videoslužeb neznamená, že se evropská tvorba bude více prosazovat. Na to, aby si divák dobrovolně pustil evropskou filmovou nebo seriálovou tvorbu, musí být motivován i jinak než jen pouhým zařazením daného díla do katalogu.
Viditelnější propagace evropských děl mnohem účinnější než kvóty
Mnohem účinnější podpora než kvóty může být zviditelnění evropských filmů a seriálů v rámci existujících katalogů. Je potřeba motivovat Netflix a další podobně zaměřené společnosti na trhu, aby víc promovaly evropská díla v rámci svých databází. Dalším krokem může být motivace k vlastní produkci děl, která budou kvalitativně srovnatelná například se seriály House of Cards nebo Orange is the new Black. Podobná díla se mohou točit i na území Evropské unie, ale jednotlivé společnosti k tomu musí mít pádný důvod – trhový nebo ekonomický.
Zavedení kvót v navrhované podobě ve výsledku nijak neovlivní fungování Netflixu a dalších hráčů na evropských trzích. Má tedy smysl nějaké nové kvóty vůbec zavádět?
