Čeští diváci ukázali, že nemají rádi průtahy, komplikace a nejistotu. Před čtyřmi lety začala intenzivní mediální masáž, která je začala připravovat na nutnost zásadní změny v příjmu televizního signálu pro jejich domácnosti. Informace o nastupujícím pozemním digitálním vysílání (DVB-T) útočily ze všech stran. Digitalizace vzbudila u části obyvatel strach z nutnosti finanční investice do set top boxu a případně i zajištění přenastavení antény a instalace nového přístroje doma v obýváku. To byl případ zejména starší populace, která obecně technické novinky vnímá jako přítěž či novou komplikaci. Samozřejmě se i mezi seniory najdou příznivci trendových technologií, kteří spolu s částí střední a mladé generací pozorně vstřebávali informace o přicházející novotě.
Naděje na zajištění kvalitního signálu více stanic pozemní cestou třeba i ve venkovských regionech se pomalu začala přetavovat v apatii poté, co díky soudním tahanicím o legitimitu udělených licencí k digitálnímu vysílání celý proces téměř na rok zamrzl. Mnoho diváků, kteří byli připraveni ke změně příjmu televizního signálu, tak přehodnotilo své plány a když se spuštění DVB-T stále oddalovalo, rozhodli se investovat zhruba troj- až čtyřnásobek částky původně určené pro zakoupení set top boxu do pořízení satelitního kompletu.
Tak se stalo, že se zejména během loňského roku Česko proměnilo v satelity obsypanou zem. Odhady uvádějí, že se satelitní příjem stal základním zdrojem televizního signálu pro necelé dva miliony domácností. Programová nabídka je zde mnohonásobně širší, z družice se dají přijímat všechny kanály, které vysílají i v DVB-T. Navíc si satelitní diváci mohou prostřednictvím čtyř satelitních operátorů předplatit i další nadstandartní v češtině vysílající stanice. Satelit rychleji než pozemní platforma nabízí i nová lákadla – nyní zejména vysílání ve vysokém rozlišení.
Nelze jednoznačně tvrdit, že se satelitní vysílání stalo úhlavním nepřítelem DVB-T. V mnoha domácnostech žijí v příjemné symbióze, kdy jeden způsob příjmu zásobuje signálem televizor v obýváku a ten druhý dobře slouží v dětském pokoji. Ale zdá se, že se i v přísně technické oblasti potvrzuje moudrost některých lidových přísloví. Na mysl se mi derou dvě: „ Kdo chvíli stál, stojí opodál“ a „Když se dva či více zájemců o digitální licenci perou, satelitní operátor se směje“.
Ano, toto je článek, kterému tleskám. Přesně, tak to je. Ani přidělování licencí na FM se jim nepodařilo zpackat tolik, jako ono prapodivné zavádění DVB-T. Doma a už i v práci, zvítězil u mne zcela satelit. Jen, na chatě se u mne uchytilo DVB-T a to jen z toho důvodu, že satelitní anténa, více upozorní, na zloděje a o podobnou, nevítanou návštěvu, tam nestojím a v zimě, tam nejezdím. Jinak mi leží další satelitní, plně použitelný koplet, ve sklepě, ladem. A namontovat bych si mohl i tam, když bych chtěl. Prostě čekat, kdy se jim uráční spustit Mux 1 nebo, kdy se jim uráčí spustit Mux 2. U nás asi za rok ! Kdy se jim uráčí spustit Mux 3. U nás asi nikdy ! A nejspíše, v něm do té doby, stejně už nic nebude. Tak na takovéhle opičárny a srandičky a podvůdky, opravdu nemám ani čas ani náladu ani peníze ! To si mohli předvádět, za Brežněva, to by jim to, možná, ještě prošlo. V dnešní době, opravdu asi velmi těžko. Slušný satelitní přijímač, se dá sehnat na každém rohu. A namontovat si ho dokáže, bez problémů, kdejaký amatér. A i kdyby ne, tak firem, co to zvládnou profesionálně, najde, také dost.