Čeští diváci ukázali, že nemají rádi průtahy, komplikace a nejistotu. Před čtyřmi lety začala intenzivní mediální masáž, která je začala připravovat na nutnost zásadní změny v příjmu televizního signálu pro jejich domácnosti. Informace o nastupujícím pozemním digitálním vysílání (DVB-T) útočily ze všech stran. Digitalizace vzbudila u části obyvatel strach z nutnosti finanční investice do set top boxu a případně i zajištění přenastavení antény a instalace nového přístroje doma v obýváku. To byl případ zejména starší populace, která obecně technické novinky vnímá jako přítěž či novou komplikaci. Samozřejmě se i mezi seniory najdou příznivci trendových technologií, kteří spolu s částí střední a mladé generací pozorně vstřebávali informace o přicházející novotě.
Naděje na zajištění kvalitního signálu více stanic pozemní cestou třeba i ve venkovských regionech se pomalu začala přetavovat v apatii poté, co díky soudním tahanicím o legitimitu udělených licencí k digitálnímu vysílání celý proces téměř na rok zamrzl. Mnoho diváků, kteří byli připraveni ke změně příjmu televizního signálu, tak přehodnotilo své plány a když se spuštění DVB-T stále oddalovalo, rozhodli se investovat zhruba troj- až čtyřnásobek částky původně určené pro zakoupení set top boxu do pořízení satelitního kompletu.
Tak se stalo, že se zejména během loňského roku Česko proměnilo v satelity obsypanou zem. Odhady uvádějí, že se satelitní příjem stal základním zdrojem televizního signálu pro necelé dva miliony domácností. Programová nabídka je zde mnoh
onásobně širší, z družice se dají přijímat všechny kanály, které vysílají i v DVB-T. Navíc si satelitní diváci mohou prostřednictvím čtyř satelitních operátorů předplatit i další nadstandartní v češtině vysílající stanice. Satelit rychleji než pozemní platforma nabízí i nová lákadla – nyní zejména vysílání ve vysokém rozlišení.
Nelze jednoznačně tvrdit, že se satelitní vysílání stalo úhlavním nepřítelem DVB-T. V mnoha domácnostech žijí v příjemné symbióze, kdy jeden způsob příjmu zásobuje signálem televizor v obýváku a ten druhý dobře slouží v dětském pokoji. Ale zdá se, že se i v přísně technické oblasti potvrzuje moudrost některých lidových přísloví. Na mysl se mi derou dvě: „ Kdo chvíli stál, stojí opodál“ a „Když se dva či více zájemců o digitální licenci perou, satelitní operátor se směje“.
