V dnešní době se člověk diví, co vše jsou televize schopny odvysílat. Těžko si představit hranice, za které se televizní provozovatelé vydají. Když se v České republice objevila reality-show VyVolení nebo Big Brother, část národa byla pobouřena. Kdybyste ale viděli, co se děje v zahraničí?!
V únoru jsem psal článek: „Británie se bouří proti dětské verzi Big Brother„, to jsem ještě netušil, že hranice se hranice posunout ještě dále. Jen stručně nastíním obsah, britská televize Channel 4 vysílala reality-show, v níž byly vytvořeny dva tábory (dívky-chlapci) a mezi nimi byly se odehrávaly různé konflikty. I přes četné protesty nakonec televize odvysílala všechny 4 plánované díly za vydatné přízně televizního publika (zvědavost je zvědavost). Vše „vyšumělo“ do ztracena a nic se už neřeší.
O mnoho horší zásah do práv dětí se v současné době děje ve Spojených státech, tamější kabelová televize TLC (The Learning Channel – Vzdělávací stanice) vlastněná společností Discovery vysílá opravdu kontroverzní pořad Jon & Kate Plus 8. V hlavní roli vystupují rodiče a jejich osm dětí (osmiletá dvojčata a pětiletá šesterčata). Rodina je pod neustálým dohledem kamer. Ač se to zdá neuvěřitelné, americká stanice vysílá už 4 sezónu – od července 2008. Být rok pod dohledem kamer bych rozhodně nechtěl, rodiče se stále nemohou nabažit peněž a chtějí v „pořadu“ pokračovat i nadále, za což jsou logicky lynčování ostatními lidmi. Odborníci se dohadují, zda jsou děti vystaveny stresovým situacím. Malé děti se nemohou logicky nijak bránit. Vzhledem k tomu, že aktivity přináší finance do rodinného rozpočtu, nabízí se otázka, jestli děti vlastně „pracují“. Zákony například dětem výslovně zakazují pracovat po 23:30. Jak to tak vypadá, pořad neskončí. Důvod je zcela jednoduchý, televizi přináší rekordy ve sledovanosti (9,8 milionů diváků je pro kabelovou televizi opravdovou lahůdkou).
Kdo by si myslel, že Amerika vždy vede ve vymýšlení bizardností, plete se. V pořadu Jon & Kate Plus 8 jsou děti alespoň neustále se svými rodiči. Není omluvitelné, že děti nemají své soukromí a určitě jsou vystavováni tlakům svého okolí, Německo tentokrát dokázalo zajít ještě dále, než bychom si mysleli. Posuďte sami.
Již třetím týdnem se na obrazovkách komerční televize RTL vysílá „docu-soap“ Erwachsen auf Probe (volně přeloženo – Dospělým na zkoušku). Nechápu rodiče, kteří byť jen na chvíli opustí své dítě a svěří jej zcela cizí osobě. V tomto případě jsou už opravdu ohrožována základní práva dětí a především i jejich životy. Před uvedením show řešil celou situaci soud, ten nakonec odvysílání povolil. V pořadu rodičovský pár svěří svou ratolest (zpravidla kojence a batolata) páru pubertálních výrostků – sami se mají o svěřené děti postarat. Je sice krásné, že rodiče mladé páry sledují přes kamery a zajdou občas na návštěvu, v kritických situacích nemusí být na místě včas a může se stát nejhorší. Když první noc jeden mladý pár zalehl panenku, vzbudilo to rozruch. Ano, byla to „jen“ panenka na zkoušku…
Schválně jsem sledoval jeden z dílů. Ve středu jsem usedl k obrazovce s názorem, že je v médiích vše přeháněno (jak to bývá někdy zvykem). Po deseti minutách jsem ale mylný názor musel zapudit ze své mysli. Absolutní neschopnost cokoliv udělat mě zarazila. Přebalování se ukázalo jako nejmenší problém. Připravování stravy dle přiloženého návodu se stalo nadlidským výkonem. Nikdo sice není mistr hned od počátku, ovšem nechat ani ne roční miminko odložené v místnosti samotné, považuji za vrchol všeho! Nezdálo by se mi, že měli účastníci vše pod kontrolou. Ranní probuzení, krmení a další činnosti opět znavily účastníky na celý den. Vím, že to neměli lehké, ale nechat dítě plakat v jiném patře…
Jedna z maminek u televizoru, jenž přenášel dění v domě, plakala a říkala, že její dítě zažívá teror (a čí vinou ptám se!). Pravděpodobně i tato show nedojde spravedlivého trestu. V hlavní cílové skupině sledovalo poslední díl 1,92 milionu diváků (což byla zhruba pětina všech přítomných diváků). Show nemá ve sledovanosti konkurenci, ProSieben se sice dotahovala, o půl milionu diváků méně bylo však vzdáleno. Snad se hranice televizní „zábavy“ neposunou ještě dále. A pevně doufejme, že se dětem nestane nic vážného a budou mít v životě více rozumu než jejich rodiče.
