Hned v úvodu bych rád podotknul, že státní svátky nejsou o sledování televize, ale mají připomínat důležité okamžiky naší historie. Ovšem rád bych si postesknul nad nabídkou a vrátil se na skok za Waltem Disneym.
Pravidelně, svátek co svátek, se marně v nabídce tuzemských stanic snažím vybrat něco, co by potěšilo mé smysly při sledování televizní obrazovky. Většinou útěchu hledám v jiných médiích či v úplně jiných sférách. Pominu-li tradiční archivní snímky, jimiž jsou stanic zásobeny na 100 let dopředu, prosvitlo v pondělí několikero zajímavých formátů. Hlavní událostí prodlouženého víkendu byla bezesporu návštěva papeže Benedikta XVI. A právě jeho příjezdu se věnovala především veřejnoprávní ČT24. Opět smekám před Václavem Moravcem, protože zvládnout třídenní maratón chce kromě profesionálního přístupu také nadhled.
Co mě však vytrhlo z tradičního schématu byl animovaný film Spláchnutej. Možná, že jsem poněkud infantilní, ale mám pocit, že i dospělejší tvor má někdy nárok „vypnout“ a nechat se hostit nenáročnou zábavou. Nechal jsem si ujít pohádky „O statečném kováři“ či „Šíleně smutná princezna„, které jsou mi už notoricky známé a navíc mám pocit, že jsem je viděl poměrně nedávno.
Přečtěte si více:
Disney má po dvoch desaťročiach vlastný kanál v ČR a na Slovensku
Dětská slza sentimentu (komentář)
Disney Channel zítra vystřídá Jetix
Jen snad na škodu bylo nasazení na 15:00, ale aspoň jsem se dočkal jeho odvysílání. Animované 3D snímky (snad vyjma Shreka) nemají na růžích ustláno. Objevují se jen v případech a časových slotech, kdy to televizi „neuškodí“. Matně vzpomínám na nějaký snímek,… možná snad Za plotem. Každopádně u této ne příliš náročné rodinné zábavě vždy rád přihlížím. Většinou se jedná o snímky, na něž bych asi do kina nešel, no v televizi je vždy rád zhlédnu.
Tímto myšlenkovým proudem se dostávám k nedávno spuštěnému dětskému kanálu Disney Channel. Ač jej nepřijímám, u známých jsem naladil hned v úvodní den vysílání hodinový výstřižek a zhrozil jsem se. To je ten Disney, kterého jsem miloval? Hledá se Nemo byla jediná světlá chvíle. Self-promo mne odradilo, nepovedený 3D Mickey v ranních hodinách pro mě není (já už počítat umím), ale chápu, že malé děti ocení. No, pořady Hannah Montana (či jak se ta hrůza jmenuje) nebo Jonas by mne neoslovily ani jako pubertou třískajícího floutka.
Četl jsem rozhovor se členem vedení, prý tento Disney Channel je pro moderní děti a retro seriály vysílat budou jen příležitostně. Jaké retro seriály? Příběhy Strýčka Skrblíka, Monty Jacka a dalších hrdinů našich dětských srdcí snad musí milovat každé dítě a se špetkou nostalgie se podívají dnes i odrostlejší ročníky. Nebo se snad pletu?
