Okurková v médiích definitivně skončila. Počátkem října nás čekají předčasné parlamentní volby a samozřejmě také nutné zlo s ní spojené. Politických stran, jejich agitek, slibů a výhružek teď bude všude plno a nikdo tomu neuteče. Nezbývá, než zatnou zuby a vydržet.
Předvolební kampaň tentokrát začala nenápadně a dá se říct, že i celkem mile. ODS připravila pro své spoluobčany, kteří cestují do zahraničí billboardy s příběhem a poselstvím, ať si tady s nimi hlavu nelámou. V zápětí se objevila obvyklá parodie známá již z předchozích let (respektive její princip).
Vše naplno propuklo s tzv. „toskánskou aférou“. Samozřejmě, že nejde o klasickou propagaci (a doufejme, že ani o negativní kampaň z levého břehu politického spektra). Jako u většiny afér neví prostý občan, co si má myslet, kromě jediného – politika je svinstvo a svinstvem zůstane. Až přestane dovolenka na jachtě veřejnost bavit, objeví se zase něco na „ty druhý“. Uvidíme, které načasování kydání hnoje bude tentokrát účinnější.
Úvod kampaně pojali oba největší hráči (ODS a ČSSD) rozdílně. Zatímco se sociální demokracie chlubí novým webem a tím, že je opravdu pro všechny a všichni drží pohromadě jako Vonti (jen místo žlutého špendlíku pěstují oranžové růže), u ODS to vypadá, že kandiduje jen Mirek the Boss Topolánek. Na kole s Topolem – tak zní slogan a bohužel (naštěstí?) to neznamená, že máte jezdit na kole a poslouchat přitom Psí vojáky. Nové webové stránky ODS jsou jaksi až v závěsu lídra celého pravicového pelotonu, který se z pravověrného Valacha mávnutím kouzelného proutku proměnil v Brňáka jak poleno.
Přestože oba znepřátelené tábory ujišťují, že letošní kampaň bude postrádat negativní přídomek, je téměř jisté, že se něčeho takového dočkáme. A to jak mezi stranami navzájem, tak z nezávislých zdrojů. Jsem pln očekávání, jakou taškařici vymyslí facebooková generace voličů.
První vlaštovku vydařené parodie vypustil tento týden herec Petr Čtvrtníček, který vzal jedno z prázdných hesel (všechna politická hesla jsou prázdná, některá jsou navíc i tupá) a přilepil k němu svůj „profláklý ksicht“ člověka, který se nezastaví téměř před ničím. Vtip je to podařený a doufám, že není poslední skutečně zábavný. Zároveň se politického pseudohumoru bojím, moc bojím…
Na nadcházející předvolební kampaň se snad těší jen reklamní agentury a přidružená výroba. Politici (peníze voličů) jim poněkud napraví chmurný rok.
