A teď se podívejme, jak se s hodnocením událostí z jara 1999 vypořádali londýnští a stockholmští arbitři. I tentokrát se diametrálně rozešli.
V Londýně je vyhodnotili takto:
277
Arbitrážní soud je toho názoru, že odeslání dopisu Mediální Rady z 15. 3. 1999 nepředstavuje svévolné opatření, a proto nemůže být ani považováno za porušení Dohody.
284
Protože dopis Mediální Rady z 15. května nepředstavoval „opatření“, Odpůrce jím neporušil zákaz svévolných a diskriminačních opatření.
285
Arbitrážní soud je také toho názoru, že řečený dopis nebyl ani svévolný, ani diskriminační. Mediální Rada měla vskutku přiměřené důvody, i když tyto důvody nebyly nutně nezvratné, k tomu, aby pokládala existenci výlučného vztahu mezi CET 21 a ČNTS jako nebezpečí de facto převodu licence.
286
Mediální Rada si kromě toho zachovala nezávislost na sporu CET 21 a ČNTS. Dopis z 15. března 1999 byl vskutku podstatně odlišný od žádosti o řečený dopis, který podala společnost CET 21 dne 3. března 1999 … Tyto rozdíly mezi žádostí CET 21 a dopisem Mediální Rady prokazují, že tento dopis nebyl pouhým naplněním přání pana Železného, který v té době ovládal CET 21.
Pro dva stockholmské arbitry se naopak události z 2., 3. a 15. března (návštěva Železného na Radě, dopis Železného Radě, dopis Rady Železnému) staly prakticky hlavním důkazem o spolčení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s Vladimírem Železným za účelem zničení investice společnosti CME.
539
V roce 1999 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání aktivně podpořila zničení investice CME v ČNTS. Tento závěr se zakládá zejména na dokumentech předložených arbitrážnímu tribunálu a výpovědích svědků. Podle zápisu ze zasedání Rady ze dne 2. března 1999 dr. Železný, který byl v té době generálním ředitelem TV NOVA (ČNTS) a výkonným ředitelem CET 21, navštívil Radu pro rozhlasové a televizní vysílání u příležitosti tzv. „návštěvního dne“. Podle zápisu byly důvodem k jeho návštěvě „současné vztahy se zahraničním investorem a současná vnitřní situace investora …“
550
Dopis regulačního orgánu pro vysílání byl další ranou zasazenou už tak křehkému smluvnímu základu investice CME z let 1996 – 97 (výlučné užívání know-how pro licenci stanovené ve společenské smlouvě a výlučná servisní smlouva). Jednalo se o jasný zásah Rady do struktury z let 1996 – 97, která byla ČNTS zavedena pod nátlakem Rady, kdy byla ČNTS donucena uzavřít servisní smlouvu a souhlasit se změnou společenské smlouvy …
551
Tento zásah Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do ekonomické a právní základny investice CME nese znamení porušení Dohody o ochraně investic. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zjevně postupovala ruku v ruce s dr. Železným, když ho podpořila v útoku na již tak křehkou základnu investice CME v ČNTS …
552
Na schůzce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, konané dne 2. března 1999, dr. Železný otevřeně sdělil Radě, že účelem požadovaného zásahu Rady je „poškodit ČNTS“. Dr. Železný dále otevřeně projednával s Radou svůj konflikt zájmů (dr. Železný: „Sedím na dvou židlích, které se od sebe vzdalují.“). Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jako regulační orgán vysílání v České republice, se na svém zasedání dne 2. března 1999 při projednávání bodu „současné vztahy se zahraničním investorem“ nezdržela aktivní podpory dr. Železného, který jasně a otevřeně porušil své povinnosti jako ředitel ČNTS, společného podniku a oprávněného příjemce investice zahraničního investora.
573
Poté, co si Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nátlakem vynutila změnu právního základu investice CME v letech 1996 – 97 a poté, co ve spojení s dr. Železným dále ohrozila již tak křehké právní uspořádání mezi ČNTS a CET 21 svým dopisem ze dne 15. března 1999, měla Rada povinnost obnovit a zajistit právní ochranu investice CME. Minimální krok, který měla Rada podniknout pro vyřešení právní nejistoty ohledně investice navrhovatele (způsobené jednáním Rady), bylo odvolání tajně dohodnutého dopisu ze dne 15. března 1999 potvrzením výlučného servisního vztahu mezi CET 21 a ČNTS. Rada se z titulu své funkce regulátora vysílání měla zdržet podpory zničení investice CME dr. Železným.
Podrobně se těmto stockholmským závěrům budu věnovat za chvíli v kapitole Klíčový „důkaz“. Teď si pouze neodpustím poznámku k tvrzení arbitrů Kühna a Swebela, že dopis z 15. března 1999 byl „tajně dohodnutý“. Je to naprostý nesmysl. Jak může být tajné něco (v tomto případě vzájemná korespondence), co je součástí spisu CET 21? Jak může být tajné něco, co prošlo schválením Radou a v korespondenci Rady to má své jednací číslo? Za chvíli se rovněž dozvíme, že svědkyně Marína Landová ve Stockholmu dosvědčila, že odeslání dopisu bylo „v rozporu s předchozí praxí RRTV“ a že prý byl „naprosto nevhodný“. Ve skutečnosti Rada obdobně postupovala i v případě TV Prima a rádia (Nová) Alfa, které se potýkaly s podobnými problémy.
