Amsterdamská arbitráž – CME versus Vladimír Železný
rozhodce: rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory (ICC – The International Chamber of Commerce)
datum zahájení: 26. dubna 1999 (týden poté, co zástupci CME sesadili Železného z ředitelské funkce v ČNTS)
předmět žaloby: porušení obchodní smlouvy z 11. srpna 1997 mezi CME a Vladimírem Železným; tato smlouva převáděla obchodní podíly CET 21 v ČNTS na CME prostřednictvím prodeje akcií společnosti Nova Consulting
právní místo: Amsterodam, jednalo se též ve Stockholmu kvůli švédskému předsedovi
Amsterdamská arbitráž – CME versus Vladimír Železný
rozhodce: rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory (ICC – The International Chamber of Commerce)
datum zahájení: 26. dubna 1999 (týden poté, co zástupci CME sesadili Železného z ředitelské funkce v ČNTS)
předmět žaloby: porušení obchodní smlouvy z 11. srpna 1997 mezi CME a Vladimírem Železným; tato smlouva převáděla obchodní podíly CET 21 v ČNTS na CME prostřednictvím prodeje akcií společnosti Nova Consulting
právní místo: Amsterodam, jednalo se též ve Stockholmu kvůli švédskému předsedovi
složení tribunálu: předseda Kaj Hobér – Švédsko, za V. Železného Pavel Dobiáš, za CME Pierre A. Karrer
rozhodnutí vydáno: 9. února 2001
výsledek: Protože nedodržel podmínky citované smlouvy, Železný musí CME vrátit 23 350 000 US dolarů s příslušnými úroky, za to dostane zpět prodaný podíl v té době již bezcenné společnosti ČNTS. CME neuspěla s požadavkem náhrady škody, povinnost uhradit náklady na arbitráž se dělily půl na půl (při jednoznačném výroku obvykle náklady platí strana prohrávající).
Londýnská arbitráž – Ronald Lauder versus Česká republika
rozhodce: tribunál dle pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní UNCITRAL (UN Commission on International Trade Law).
datum zahájení: 23. srpna 1999, dva týdny poté, co držitel licence CET 21 opustil ČNTS a 5. srpna začal vysílat z Barrandova s českým investorem MEF Holding
předmět žaloby: porušení Dohody o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi ČSFR a USA z 22. října 1991 (č. 187/1993 Sb.), právní místo: Londýn
složení tribunálu: předseda Robert Briner – Švýcarsko, za CME – Lloyd Cutler (USA), za ČR – Bohuslav Klein
datum rozhodnutí: 3. září 2001
výsledek: Odpůrce ČR se „dopustil porušení svých povinností vyvarovat se svévolných a diskriminačních opatření“, když měnil své stanovisko v otázce, v jakém vztahu má být držitel licence se společností investora. Nicméně tento investor až do rozchodu s ředitelem svých podniků Vladimírem Železným o průběžných změnách v uspořádání poměrů věděl a akceptoval je. Žádost o náhradu škody zamítá, hrazení nákladů na arbitráž se dělí půl na půl.
Stockholmská arbitráž – CME versus Česká republika
rozhodce: tribunál dle pravidel Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní UNCITRAL (UN Commission on International Trade Law).
datum zahájení: 22. února 2000
předmět žaloby: porušení Dohody o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Nizozemským královstvím a ČSFR z 29. dubna 1991
právní místo: Stockholm, část jednání se po dohodě zúčastněných stran konala a koná v Londýně
složení tribunálu: předseda Wolfgang Kühn (Německo), za CME Stephen M. Schwebel, za ČR Jaroslav Hándl, v druhé fázi arbitráže nahradil Jaroslava Hándla Ian Brownlie (Velká Británie)
mezitimní výsledek: dle částečného rozhodnutí z 13. září 2001 český stát je povinen uhradit škody CME, které vznikly nedostatečnou ochranou investic, ke které se ČR mezistátní smlouvou zavázala. O výši škody se bude rozhodovat v dalším řízení, které nyní, v září 2002, spěje k závěru. Zástupce ČR JUDr. Jaroslav Hándl odmítl rozhodčí nález podepsat a žádal, aby k němu bylo připojeno jeho písemné Záporné stanovisko. Úhradu nákladů na arbitráž tribunál rozdělil v poměru: dvě třetiny ČR, jedna třetina CME, přičemž ČR musí CME uhradit soudní výlohy a výdaje ve výši 750 000 USD.
konečný výsledek: ČR musí CME uhradit 269 814 000 USD. ČR se rovněž nařizuje zaplatit úrok z u výše uvedené částky s úrokovou mírou 10 % ročně počínaje 23. únorem 2000 až do data realizace platby.
Chronologie stockholmské arbitráže
22. února 2000 – CME Czech Republic B. V., dceřiná společnost CME, podává žalobu na český stát u rozhodčího soudu Komise pro mezinárodní obchodní právo OSN (UNCITRAL)
13. září 2001 – arbitrážní tribunál vydává částečný nález, v němž konstatuje porušení několika článků česko – nizozemské dohody o podpoře a ochraně investic českým státem, ČR musí zaplatit CME 1 008 000 US dolarů jako náhradu za právní výlohy a soudní poplatky; stanovení výše náhrady škody odloženo. Arbitr Jaroslav Hándl odmítl nález podepsat a vydává své vlastní Záporné stanovisko.
12. prosince 2001 – ministerstvo financí ČR žádá odvolací soud ve Stockholmu, aby zrušil arbitrážní verdikt, jedním z argumentů soudního podání je stanovisko Jaroslava Hándla, který rozsudek odmítl podepsat a odstoupil
8. dubna 2002 – CME předložilo své vyjádření k žalobě ministerstva financí ČR u švédského soudu, předpokládá, že soud bude rozhodovat ve čtvrtém čtvrtletí 2002
1. července 2002 – česká vláda podává své stanovisko k požadavku CME o náhradu škody ve výši 526,9 milionů US dolarů
29. července 2002 – CME odpovídá na stanovisko české vlády
3.-13. září 2002 – neveřejné líčení arbitrážního tribunálu v Londýně, Jaroslava Hándla nahradil Ian Brownlie z Velké Británie
14. března 2003 – vydáno konečné rozhodnutí, arbitr Ian Brownlie vydává své separátní stanovisko
15. května 2003 – rozsudek švédského odvolacího soudu, námitkám ČR proti proceduře první části arbitráže nebylo vyhověno
zdroje: ČTK, zpráva CME, Milan Šmíd (www.louc.cz)
