POLEMIKA – Soukromá rádia a televize i 20 let po něžné revoluci nesmějí dle zákona vysílat politickou reklamu a kampaně, a to ani v předvolebním období. Na rozdíl od tisku, billboardových společností a v poslední době také internetu, kde je politická reklama povolena. Jaké jsou důvody této diskriminace privátních médii, a může se situace po letošních volbách změnit?
Politické kampaně v současnosti
Moje dnešní poznámka bude, ač se týká voleb doufám apolitická. Nerad bych v tomto vyzdvihl nebo pohanil jakoukoli stranu, která se uchází o místo v poslanecké sněmovně. Mým záměrem je poukázat na nesmyslnou diskriminaci, kterou jsou omezena reklamní možnosti rozhlasových a televizních stanic. Na rozdíl od tisku, billboardových společností a v poslední době také internetu jsou omezována zákonem a dle níže uvedeného paragrafu nesmějí vysílat reklamu politických kampaní. Jsme už pár let v novém století a tak by bylo nasnadě zamyslet se i nad některými archaismy v příslušném zákonu.
Nejlépe bude, když si jej zrekapitulujeme jednotlivé body mediálního zákona v §48, který vymezuje povinnosti rozhlasových a televizních stanic při vysílání reklamy a telenákupu. Nad některými výstupy z něj se pak pokusím zamyslet.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání
A) reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí,
B) reklamy a teleshopping určené dětem nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj,
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Nad prvními dvěma body se dá polemizovat jen v případě, kdy budete mít jiný názor na to, co je škodlivé pro vývoj vašeho potomka. Kauza Fidorka – ta už před léty byla probrána snad ze všech stran, takže je to opravdu o tom, jak se mění priority mládeže. Je nemorální tlak, který zažívají rodiče dětí, které musí být „in“ nejen ve značkovém oblečení nebo vlastnictví nového typu mobilního telefonu?
Může nesplnění jejich přání a následné posuny do kategorie „loser“ ve školním kolektivu ohrozit jejich psychický vývoj více nebo méně než jiné skutečnosti v reálném životě ? To je jen jedna z otázek, na kterou není jednoduchá odpověď, v kontextu naši polemiky je však důležitá.
Olga Zubová a její Demokratická strana zelených v minulém roce zaplavily republiku viditelnou kampaní. Podobnou kampaň by jim soukromá rádia odvysílat nemohla. Foto: Demokratická strana zelených
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání
c) reklamy a teleshopping, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a
politicko-publicistických pořadů,
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
U bodu C) bych konstatoval, že i tady došlo k zajímavému posunu. Zvláště u malých lokálních stanic bych si dovolil tvrdit, že se toto často znova děje, a dochází ke splývání zpravodajství a informací v rámci proudového vysílání, když jeden člověk nejen čte zprávy ale i moderuje celý programový blok případně propůjčí svůj hlas do jednoduchého reklamního spotu. V rámci úspor daných krizí se také takto dají přihrát peníze uvnitř kolektivu rádia namísto jejich exportu mimo. Ovlivnění posluchačů bych v dnešní reklamou nabitém světě neposuzoval už tak přísně jako v době, kdy vznikal tento zákon, proto i uplatňování tohoto bodu v praxi není tak striktní.
Známé osobnosti v reklamě
Je snad nemorální nebo škodlivé vysílat reklamu v podání veleúspěšného moderátora talk show Jana Krause ve vysílání Frekvence 1, když má na ní svůj publicistický pořad ? Na jiných stanicích to zákon tak, jak je vykládán, nezakazuje..zvláště v televizích je patrné, že osobnosti často vystupují i jinak než přímo v reklamních spotech a mohou výrazně ovlivnit chování spotřebitele.
Reklamní plochy všech relevantních politických stran jsou viditelné v exteriérech, v printech i na internetu. Jen do privátních elektronických médiích ze zákona nesmí. Ilustrační foto: blog Izmus.cz
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání
D) náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Bod D) je hlavním tématem dnešního článku. Znova opakuji, že pokud možno nechci tento článek jakkoli politizovat. Všichni, kteří pracujeme nebo jsme kdy pracovali v médiích a reklamě – zvláště v privátních rozhlasových a TV stanicích se s tím potýkáme už mnoho let. V posledních letech, ale realita výrazně předběhla zažitý stav, že nesmím dle tohoto zákona nic. Strany do toho jsou (zvláště letos) hlava nehlava a tak je smutné, že prostředky utracené za propagaci oficiálně nemůžou naplnit krizí postižené rozpočty těchto médií.
Politika je všude, jen soukromá rádia z ní nemůžou profitovat
Pročpak jen tisk a o venkovní propagace plus internet? Jak jsem koukal, propagaci stran na internetu šikovně využívají i samotné rozhlasové a televizní stanice a alespoň tak legálně něco málo získají při propagaci na svých webových stránkách. Jenže je to jen zlomek proti tomu, co by mohly vytěžit, kdyby propagovaly politické strany přímo v éteru prostřednictvím placených spotových kampaní.
Šikovností programových i reklamních pracovníků určitá politická reklama sice do éteru dostane, například ve formě pozvánek na „ odpoledne s muzikou“ nebo „gril párty s občerstvením zdarma“ s určitým politikem, ale i zde mluvíme jen o obcházení zákona, a určité toleranci současného nevyhovujícího stavu. Není čas na změnu a uvolnění těchto už archaických podmínek ? Určitě by to bylo průhlednější a ubylo by podezírání a spekulací o náklonnosti tomu či onomu politickému subjektu. Myslím, že zvláště majitelům stanic a lidem z programu by se ulevilo. Navíc reklamní přínos při pohledu na rozpočty kampaní by byl poměrně značný.
Z politické reklamy profitují i autobusoví dopravci, kteří nabízejí reklamní plochy přímo ve svých dopravních prostředcích. Ilustrační foto: DP-Jihlava.blog.cz
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Další body nedovolené reklamy
E) reklamy a teleshopping na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis v tuzemsku,
F) reklamy a teleshopping na tabák a tabákové výrobky,
G) skryté a podprahové reklamy a teleshopping,
H) reklamy a teleshopping obsahující podprahové sdělení,
I) reklamy a teleshopping, které snižují úctu k lidské důstojnosti,
J) reklamy a teleshopping útočící na víru a náboženství nebo politické či jiné smýšlení,
K) reklamy a teleshopping obsahující diskriminaci na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, národního nebo sociálního původu, anebo příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině.
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
S těmito body se už také trh vyrovnal po svém… Léky často nejsou léky, ale doplňky stravy, a rovněž se rozšiřují možnosti jak lze různé připravky propagovat. A jak je vidět z počtu sporů na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, samotným firmám vyplatí jít do rizika a inzerovat…
Podprahová sdělení, lidská důstojnost, reklama na tabák či urážky víry či rasy jsou na hraně s reklamní etikou, tedy vyjma reklamy na tabák. Polemika na téma škodlivosti propagace určitých výrobků je však nekonečná, ale většina propagovaných produktů se společensky toleruje, byť různé cílové skupiny mohou mít různé názory.
Pokud se ale vrátíme k samotné podstatě politické reklamy v médiích – je nesporné, že pro soukromá elektronická média, zvláště pro menší rádia, by z ni mohly plynout zajímavé prostředky do rozpočtů. I proto by se měla společenská diskuze vyvíjet směrem, proč jsou některá média legislativně zvýhodněna při politických kampaních a proč se do nich nemohou zapojit média elektronická.