V prostorách Českého rozhlasu Olomouc se koncem května natáčel detektivní příběh Tři u jezera. Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká původní rozhlasová hra. Redakce RadioTV dostala od režiséra Michala Bureše pozvání. Mohli jsme tak nahlédnout pod pokličku bohaté tvorby Českého rozhlasu. Nemusíte se obávat, nebudeme vyzrazovat děj.
Je pondělní květnové odpoledne a v sídle Českého rozhlasu Olomouc se začínají scházet hlavní aktéři nového detektivního příběhu Lenky Brodecké s názvem Tři u jezera. Jako první přichází Vladimír Krátký, herec brněnského Národního divadla. Záhy se otevírají dveře a vchází šumperský herec Jiří Bartoň a ostravská herečka Tereza Vilišová. Nic nebrání tomu, aby režisér Michal Bureš zahájil přípravy na natáčení.
Co předchází samotnému natáčení?
Tímto ale práce na natáčení detektivního příběhu rozhodně nezačínají. Není třeba říkat, že nejprve autora musí napadnout hlavní idea, pak musí sepsat zajímavý příběh, nevynechat zápletku a především nečekanou pointu (obzvláště u detektivního příběhu je nutné držet posluchače v domnění, že vrahem je zahradník, a překvapit). Neméně důležité je ale také napsat povídku či dílo úměrné délky tak, aby se dala natočit se sestříhat na 30 minut času.
Z ARCHIVU: Opakuje se historie? Reformy Dvojky ČRo pod palbou kritiky
Pokud se vše podaří, může autor směle nabídnout své dílo fundovanému dramaturgovi a režisérovi, například Michalu Burešovi. Ten má šťastnou ruku při výběru hereckého obsazení. Obzvláště v případě příběhu „Tři u jezera“ lze hodnotit volbu jako mimořádně šťastnou. O tom však až za chvíli. Posléze představitelé všech rolí dostanou scénář, pečlivě jej prostudují a pak se vydají na natáčení.
Když postavy ožívají před vašima ušima…
Autorka Lenka Brodecká dokázala dialogy postav napsat tak, abyste si uměli představit, kdo by danou postavu mohl hrát. A skutečně, když jsem měl možnost přečíst si scénář, začal jsem přemítat, jak by daná postava mohla vypadat a jaké herecké obsazení tomu odpovídalo. Ve chvíli, kdy se seznamuji se s herci, zhmotňují se postavy přímo před mýma očima. A co teprve, když jsem je slyšel promluvit…
PSALI JSME: ČRo 3 – Vltava pokračuje s projektem Rok německého jazyka
Na natáčení přijala pozvání samotná autorka a s nadšením pozoruje, jak její dílo ožívá. Režisér Michal Bureš zve všechny ke kulatému stolu před natáčecím studiem a nastiňuje své první požadavky na jednotlivé role. Při prvním čtení se herci snaží sladit svou interpretaci s představami režiséra. Ve scénáři ještě dochází k drobným úpravám inspirovaných momentálními nápady. Pokud by přišel někdo nezasvěcený, mohl by si myslet, že se kamarádi sešli a povídají si. Panuje zde totiž velice příjemná a přátelská atmosféra.
Recepce Českého rozhlasu Olomouc, právě zde vedou první kroky všech návštěv. Zdroj: Archiv ČRo Olomouc
Herci a tvůrci se představují, s kým budeme mít tu čest?
Sluší se podrobněji představit herecké osobnosti, které propůjčí své hlasy třem postavám v detektivním příběhu. Vladimír Krátký (původem z Prahy) je hercem činohry Národního divadla v Brně, do města zavítal v roce 1965. Tehdy začal studovat Janáčkovu akademii múzických umění. Soupis rolí je skutečně bohatý a těžko vybrat jednu významnou, z velké řady rolí zmiňme alespoň jeho postavy v Kaločových adaptacích Dostojevského (Běsi, Bratři Karamazovi, Hráč), řadu shakespearovských postav (první herec v Kaločově inscenaci Hamleta, francouzského krále v Králi Learovi, Egea ve Snu noci svatojanské, Leonata v Mnoho povyku pro nic anebo Pistola v dodnes úspěšně hraných Veselých paničkách windsdorských). Mnohem více najdete na webu www.ndbrno.cz/cinohra.
Tereza Vilišová, která svou hereckou kariéru zahájila v Moravském divadle Olomouc, aktuálně hraje v ostravském Divadle Petra Bezruče a i ona má na svém kontě bohaté herecké zkušenosti, diváci ji mohli a mohou vidět v takových dílech jako Romeo a Julie (Kapuletová), Evžen Oněgin (Taťána), Cyrano (Lisa) 1984 (Smithová, cvičitelka, Goldstein 5). Pro více informací navštivte www.bezruci.cz.
Jiří Bartoň je od roku 2008 ve stálém angažmá v Divadle Šumperk (www.divadlosumperk.cz), ve slavné komedii Revizor představuje Osipa, sluhu Chlestakova, ve hře Eskymo je Welzl pak Revírníka, Dawsona Toma (Eskymák). Znají jej také televizní diváci, konkrétně ze seriálu Comeback či amerického hororového thrilleru Hostel II.
ROZHOVOR: Michal Bureš: Digitální technika v rozhlase usnadňuje práci, ale samotnou tvorbu za vás neudělá
Nesmíme opomenout ani informace o autorce, Lenka Brodecká vystudovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Do roku 2007 působila jako učitelka češtiny, stylistiky a dějepisu na Vyšší odborné škole a Střední odborné škole informačních a knihovnických služeb Brno. Od roku 2007 se věnuje psaním knih a korekturám. Kompletní přehled hledejte na www.brodecka.cz.
Ano, ještě ve výčtu chybí režisér Michal Bureš, muž mnoha profesí a činností, z nichž tou hlavní je rozhlasová režie. Mezi jeho další činnosti patří dramaturgie, pedagogická činnost na JAMU a role předsedy Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.
Režie 2 ČRo Olomouc, také zde můžete zavítat v rámci Dne otevřených dveří. Zdroj: Archiv ČRo Olomouc
Ve studiu roste improvizovaná chata
Představy ujasněny, role vyzkoušeny a nyní vše natočit ke spokojenosti ucha posluchačova. Dva obrazy odehrávající se v automobilu získávají formu v malém studiu (plenér) dokonale izolovaném od okolí, když se za vámi zavřou dveře a vypnou se mikrofony, nikdo vás neuslyší… taková psychiatrie v miniaturním provedení. V mezičase se s autorkou bavíme o tom, jak vlastně nápad na detektivní příběh vznikal. Lenka Brodecká hledala inspiraci v povídce Hany Proškové, nakonec si vypůjčila jen hlavní motiv. Příběh vygradovala a přidala navíc mnohé zajímavé zvraty. Už nyní se chystá její další dílo, komedie o reklamním agentovi Mopslík, ve které hlavní role ztvární Jiří Vyorálek, Klára Klepáčková a Igor Bareš.
PŘEČTĚTE SI: Nový web a kampaň ČRo Olomouc
Herci jsou ponecháni ve studiu (se zapnutými mikrofony), s autorkou Lenkou Brodeckou a s režisérem Michalem Burešem vzdalujeme do Režie 2 Českého rozhlasu Olomouc, abychom herce slyšeli v reproduktorech a viděli na monitoru. Herci začínají interpretovat text, místy zasáhne režisér a herci některé pasáže opakují. Není nouze ani o zábavné momenty: „Nezapomeň, že řídíš auto. Musí být znát, že řadíš, jedeš klikatou cestou a ještě do kopce, navíc se díváš před sebe,“ pokyne Michal Bureš na strážmistra jedoucího v autě. Ten však odvětí: „No jo, ale já nemám řidičák.“ Nakonec se však samozřejmě vše podaří.
EXKLUZIVNĚ: Pohled do zákulisí – působivý Poslechový večer ČRo Olomouc
Tým se připravuje na druhý obraz, ještě před tím absolvujeme prohlídku zajímavých zákoutí nahrávacího studia – fiktivní výtah, koupelna (skutečné umyvadlo s tekoucí vodou) a mnohé další. Druhý obraz se začíná v horské chatě. Improvizované kulisy chatrče vyrostly právě tady, ve Studiu 1 Českého rozhlasu Olomouc, kde se pravidelně konají mimo jiné poslechové večery nahrávek nebo středeční večerní přímé přenosy koncertů. Chata má čtyři stěny, uvnitř židle a samozřejmě mikrofony. Hlavní výslech se odehrává právě v chatě. Co a jak prozatím stranou. Třetí obraz se opět natáčí v plenéru, protože jedeme autem. Příběh má mít zhruba 30 minut, natáčení probíhalo něco přes dvě hodiny.
Studio 1 ČRo Olomouc, právě zde se konají poslechové večery a pravidelné koncerty. Zdroj: Archiv ČRo Olomouc
Natočeno, práce ale stále nekončí
Zvukové stopy byly natočeny, uloženy a nyní ještě čeká režiséra a zvukového mistra Jiřího Pochvalovského, který je zároveň i autorem zvukových efektů a koláží, zpracovat dílo do finální podoby, přidat hudbu a zvukové efekty. Zajímá nás, jak se může všechen natočený materiál vtěsnat do 30 minut. Této části se už herci neúčastní a vydávají se vstříc dalším povinnostem.
Před tím, než však odejdou, ještě hodnotíme průběh natáčení. Vladimír Krátký je velmi zkušený (nejen) co se týče rozhlasového řemesla. Osobně považuje rozhlasovou hru za vrchol hereckého umění, rozhodně nejde jinak než souhlasit. Dabingu již dnes není věnována taková péče jako v minulosti, dříve to byl jistý druh hereckého umění, ale nechceme tu nijak paušalizovat. Hraní ve filmu a na divadle je také velmi náročné, přesto herci vydatně pomáhají výrazovými prostředky ve tváři. V rozhlase má herec jen a jen svůj hlas.
ROZHOVOR: Šéfredaktor ČRo Olomouc: Naši moderátoři znají své publikum
Musím smeknout před uměním všech tří hereckých osobností, jak dikcí a melodií slov ztvárňují různé situace a emoce tak, aby posluchač uvěřil, že skutečně jede autem nebo sedí v horské chatě. A rovněž smekám před propracovaností scénáře Lenky Brodecké. Nebudeme prozrazovat děj, jen řekneme, že i když se najde „zahradník“ (osoba tohoto povolání tu nevystupuje, jedná se o označení vraha) a vlastně si myslíme, že víme, proč to všechno tak dopadlo, nakonec zjistíme, že to vše bylo jinak a vlastně to všechno do sebe logicky zapadá.
Nyní už se těšme na výsledek
Detektivní příběhy Lenky Brodecké s názvem „Tři u jezera“ uslyšíme letos na podzim ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu. Určitě vás o ní budeme informovat. Jak by řekl božský Karel Gott: „Nechci tomu dělat reklamu,“ ale rozhodně si tuto rozhlasovou hru poslechněte.
