Neprodloužení smlouvy stávajícímu šéfredaktorovi stanice Českého rozhlasu Vltava Petru Fischerovi znovu rozbouřilo jinak poklidnou hladinu rozhlasového rybníku. Případ se slovním pornem už prakticky vyšuměl, tak se šéf rozhlasu zřejmě rozhodl, že je potřeba vyvolat novou kauzu.
Rozhlasové vlnění (Shutterstock)
Ztráta důvery zdůvodněná nesplněním úkolů…
Abych nebyl nespravedlivý, musím uznat, že je právem ředitele rozhlasu dosadit do vedení ředitele a šéfredaktory podle svého uvážení. Generální ředitel ČRo René Zavoral Před necelými dvěma lety uznal, že nejlepším člověkem pro programovou restrukturalizaci Vltavy bude Petr Fischer. Nyní se pan Fischer stal nepohodlným a po novém roce svou pozici opustí. Nebudu spekulovat o důvodech, pozastavím se jen nad oficiálními argumenty a načasováním tohoto kroku.
Britský list The Guardian předpověděl Fischerův vyhazov ještě v říjnu. Tehdy to mluvčí rozhlasu Jiří Hošna označil za nepodložené spekulace. Nyní máme prosinec a mluvčí tyto informace oficiálně potvrzuje. To by ještě šlo svézt na neobratnou komunikaci, přičemž se domnívám, že to rozhodně není chybou pana Hošny.
Co ale následovalo dál rozhodně nelze označit tak jemně. Šéfredaktor Vltavy nedostal novou smlouvu prý proto, že poslechovost této stanice stagnuje, pohybuje se kolem historicky nejnižších hodnot a Vltava nenaplňuje svůj potenciál. Tyto důvody zmínil přímo generální ředitel rozhlasu René Zavoral. A v závěru – jen tak mimochodem – zmiňuje i ztrátu důvěry.
…nebo ztráta důvěry v důsledku nepochopení uměleckého díla?
Můžeme jen spekulovat, kdy ke ztrátě důvěry došlo. Českému rozhlasu a generálnímu řediteli ale rozhodně na pohodě nepřidala kauza „slovní porno“, která byla typickou ukázkou novodobého a úplně zbytečného „trollingu“ ze strany regulátora, v tomto případě Rady Českého rozhlasu. Tehdy mě napadlo, zda Rada ČRo skutečně nemá nic lepšího na práci než aby dokazovala svou opodstatněnost tímto způsobem?
Zabývat se tím, že se v uměleckém dílu světové literatury objevila „nevhodná slova“ jako „penis“ a „koule“ (kdo to kdy slyšel?!)… Pokud jsou tato slova důvodem k vyhazovu ředitele, v tom případě někdejší památný proslov prezidenta Zemana měl být důvodem k okamžitému zrušení vlajkové stanice ČRo Radiožurnál.
Ale vraťme se k podstatě: Kdyby zůstalo jen u ztráty důvěry, dala by se celá věc jednoduše a rychle uzavřít. Konstruktivní spolupráce není možná bez vzájemné důvěry. Generální ředitel René Zavoral se však následně pustil na tenký led, když začal hodnotit poslechovost Vltavy v čase.
Posloucháte rádio přes DVB-T? Televizní platformy mohou být přínosem i pro rozhlas
Rádio na běžnou anténu nemusíte přijímat pouze skrz tradiční FM pásmo nebo digitální rozhlasové multiplexy DAB+. Televizní digitalizace umožnila vznik další platformy, která je za jistých okolností vhodná i pro rozhlasové programy.
....Zavoral má paradoxně větší podíl na poklesu poslechovosti Vltavy než Fischer
„Pro srovnání před pěti lety Vltavu týdně poslouchalo kolem dvě stě tisíc příznivců týdně a zhruba osmdesát tisíc každý den, tj. zhruba o třetinu lidí více než nyní. Na základě našich zkušeností jsme přesvědčeni, že potenciál zájmu o v českém éteru jedinečnou kulturní stanici je vyšší, a Vltava tak nenaplňuje svůj potenciál. Očekávané výsledky se tedy nedostavily,“ tvrdí Zavoral.
Tak tedy srovnávejme: Před pěti lety poslouchalo Vltavu podle RadioProjektu 80 tisíc lidí denně, jenomže v době nástupu Petra Fischera na post šéfredaktora byla poslechovost poloviční – jen 41 tisíc lidí denně. Nyní je mírně vyšší, na úrovni 47 tisíc lidí denně. Přísně statisticky vzato jde o nárůst o 15 procent, byť ten se zatím projevil jen v denní poslechovosti.
Pohled na tato čísla znamená jediné – Petr Fischer za rok a půl ve funkci neudělal zázraky, ale rozhodně nelze jeho misi vnímat jako neúspěch.
Samotný Petr Fischer navíc ztrátu zhruba třetiny příznivců Vltavy v posledních pěti letech připisuje Zavoralovi. Ten před svým zvolením do čela instituce působil jako náměstek předchozího generálního ředitele a zodpovídal za program všech stanic, tedy i za Vltavu. Pokud bychom tedy chtěli jít do důsledků tak Zavoral má paradoxně větší podíl na poklesu poslechovosti Vltavy než Petr Fischer, za jehož působení se poslechovost stabilizovala.
Satelitní příjem má budoucnost i v éře IPTV. Díky Ultra HD programům
ANALÝZA – Satelitní příjem je pod tlakem nově se rozvíjejících způsobů příjmu, především televize přes internet IPTV. Svůj podíl může udržet díky rozvoji UHD/4K rozlišení. Pro vysoké rozlišení je satelitní distribuce nejvhodnějším řešením.
....Poslechovost je nutné vnímat a hodnotit v dlouhodobém horizontu
Hlavní problém však vidím v tom, že šéf rozhlasu René Zavoral až příliš lpí na hodnotách poslechovosti. Přitom jako dlouholetý rozhlasový profesionál musí vědět, že v průzkumu poslechovosti rádií se projevuje výrazná setrvačnost. U rádií nelze vyvozovat závěry podle krátkodobých pohybů – je potřeba se zaměřit na dlouhodobé trendy.
Řečeno jinak – když uděláte výraznější programové změny, vyšší čísla poslechovosti se mohou projevit klidně až za dva roky. Rozhlasový trh nedisponuje elektronickým měřením a poslechovost lze tedy vnímat jen v dlouhodobém kontextu. Například – pokud stanici klesá počet posluchačů ve dvou kvartálech po sobě, může jít o krátkodobý výkyv. Pokud klesá čtyři kvartály po sobě, jde o relevantní trend.
Poslechovost Vltavy za působení Petra Fischera však neklesala, naopak se stabilizovala. Proto se šéfredaktor vůči slovům generálního ředitele právem ohradil a obvinil vedení ze zkreslení čísel a manipulace.
Vzájemná mediální přestřelka obou pánů nicméně rozhodně nepřispěje k obnovení důvěry. Současná kauza tak alespoň poukázala na skutečný důvod vyhazovu šéfredaktora Vltavy. Tím důvodem není poslechovost nebo neodbornost, ale jen a pouze „ztráta důvěry“ – ať už si pod tím představíme cokoliv.
