M. Hrnko: Frekvence pro rádia se vyčerpávají, dokrývače je potřeba pečlivě posuzovat

Z pozice výkonného ředitele vede mediální skupinu Lagardere, která ovládá rozhlasové stanice Frekvence 1, Evropa 2, Bonton, Dance a Rádio Zet. Miroslav Hrnko v rozhovoru pro RadioTV.cz vysvětluje praxi udělování dokrývačů, tedy frekvencí obvykle přidělovaných mimo standardní licenční řízení. Vznik Rádia Dálnice před pěti lety a jeho rychlý způsob nabytí desítek frekvencí – dokrývačů – byl poslední kapkou, která rozhýbala celý trh ve snaze zabránit zneužívání systému přidělování kmitočtů.

Je potřeba pečlivě posuzovat udělení každé frekvence

Jak vnímáte změny v politice přidělování dokrývacích kmitočtů? Původně regulační rada přidělovala rádiím kmitočty i mimo standardních výběrových řízení, dnes upřednostňuje výhradně veřejnou soutěž a zamítá i některé legitimní žádosti o zlepšení pokrytí existujících stanic.

MIROSLAV HRNKO:  Rada by měla v těchto případech postupovat jinak, než postupuje, domníváme se, že si jen velmi zjednodušuje svou roli. RRTV coby regulátor by měla být schopna posoudit, které frekvence mají charakter dokrývače, a které už nikoliv. To posouzení se liší případ od případu. Hlavním kritériem při rozhodování v licenčním řízení je přínos programu v nové lokalitě. Pokud ale žádáte o dokrývač, jde obvykle o zlepšení signálu na již pokrytém území, a tudíž programový přínos byl už jednou posouzen a schválen. Myslím, že obě situace je potřeba pečlivě rozlišovat a dle toho rozhodnout buď o přidělení dokrývače nebo vypsat veřejné výběrové řízení. Stávající postup, kdy RRTV plošně zamítá všechny žádosti o dokrývač, pokládáme za nešťastný. Jde o účelové zjednodušení role regulátora.

Před pěti lety způsobil výrazné pozdvižení případ jihlavského Rádia Dálnice, které v průběhu několika týdnů získalo dvě desítky dokrývačů napříč republikou. Řada broadcasterů včetně vás se tehdy obrátila na soud a ten postupně přiměl regulační radu, aby žádosti o dokrývače posuzovala víc pečlivě. Co vás vedlo k tomu, abyste se v otázkách dokrývačů obraceli na soud?

MIROSLAV HRNKO: Zlom nastal právě v případě Rádia Dálnice. To byl nejviditelnější moment, kde RRTV vůbec nerespektovala rozlišování mezi dokrývačem a nově pokrytým územím, tedy novou licencí. V případě Rádia Dálnice šlo původně o stanici, která získala licenci pro Jihlavu. Najednou se Rádio Dálnice mělo rozšířit do řady dalších regionů, přitom vůbec nebylo posouzeno, zda ten projekt je pro nové oblasti programově přínosný. Rádio Dálnice získalo desítky „dokrývačů“ po celé republice bez standardního výběrového řízení a právě to byla i pro nás ta pomyslná poslední kapka, abychom začali postup RRTV rozporovat u soudu. Podle tohohle principu jsme postupovali i v jiných obdobných případech, kdy se například pražské rádio pokusilo o dokrývač v Brně a podobně.

Plošné odmítání dokrývačů ze strany regulátora není dobrým řešením

RRTV nakonec v těchto otázkách zaujala obranný postoj a plošně odmítá udělovat další dokrývače právě s odkazem na to, že je potřeba projít standardním licenčním řízením a posouzením přínosu programu na daném území. Kde je podle vás hranice mezi dokrývačem a novou licencí?

MIROSLAV HRNKO: Dokrývač jako takový by měl řešit problémy s pokrytím určité stanice na již pokrytém území. Tedy měl by jen zlepšovat současné pokrytí, ne jej výrazně rozšiřovat. Například, když pražské rádio žádá o padesátiwattový dokrývač v části Prahy, kde má problémy se signálem, je to v pořádku. Když ale jiné pražské rádio požádá o padesátiwattový dokrývač v Brně, to už je problém. Tyto okolnosti je potřeba posuzovat případ od případu. V situaci, kdy skutečně jde jen o zlepšení pokrytí na stávajícím území, tam by mělo být přímé přidělení dokrývače v pořádku.

Vysílací rada se v minulosti pokusila o určité systémové řešení a rozdělila frekvence na tzv. „bonitní a nebonitní“. Pokud nová frekvence pokryla alespoň 50 tisíc obyvatel, byla označena jako bonitní a bylo na ni vypsáno licenční řízení. Pokud pokryla méně lidí, regulátor ji označil za nebonitní a mohla být přidělena jako dokrývač. Jak se díváte na tento postup?

MIROSLAV HRNKO: Z našeho pohledu šlo o velmi účelové rozdělení a nezohledňovalo konkrétní okolnosti, které jsem zmínil před chvílí. Stanovovat bonitu frekvence jen podle počtu pokrytých obyvatel je zavádějící. Například, když jste brněnské rádio, máte problém s pokrytím určité části města, a zažádáte si o dokrývač, podle této logiky vám ho RRTV nepřidělí, protože se jedná o kmitočet ve velkém městě, který je „příliš bonitní“. Přitom vy opravdu můžete mít problém se signálem v Brně, kde už působíte a přidělení dokrývače by tak mělo být logické. Navíc, konkrétní příklad Rádia Dálnice ukázal, že dle tohoto modelu by takřka všechny jeho kmitočty spadaly do kategorie „nebonitní“ a tudíž by určování bonity jen dle počtu pokrytých obyvatel nic neřešilo.

Každý broadcaster vnímá bonitní kmitočty jinak

Jak tedy stanovit hranici bonity kmitočtů, když nelze použít zásah podle počtu obyvatel? Většina frekvencí, které lze ještě dnes najít a využít, totiž většinou nepokrývá 50 tisíc obyvatel.

MIROSLAV HRNKO: Je potřeba si uvědomit, že bonita kmitočtu znamená pro každého provozovatele něco jiného. Pro brněnské rádio asi nebude další kmitočet v Brně „bonitní“, protože tam už vysílá. Pro jihlavské rádio ale může být brněnský kmitočet velmi zajímavý, jelikož díky němu zasáhne velkou skupinu nových posluchačů. Co tedy udělat, když si jihlavské rádio zažádá o kmitočet v Brně? Tam už by mělo přicházet v úvahu standardní licenční řízení. Je potřeba do toho vnést určitou logiku.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v posledním roce plošně zamítá jakékoliv dokrývače a vypisuje i na méně významné frekvence licenční řízení. To je ale poměrně zdlouhavý proces a navíc se v mnoha případech objevují soudní žaloby, které udělení každé nové licence neúměrně protahují. Zlepšování pokrytí většiny stanic tedy může být ohroženo. Jaký to bude mít dopad na trh?

MIROSLAV HRNKO: Z našeho pohledu se nejedná o tak zásadní problém. Trh s frekvencemi je z 95 procent rozdělen, těch zbývajících využitelných frekvencí není mnoho. A zda budou zbývající prostředky přiděleny rychle nebo pomaleji, to už nebude mít na trh výraznější vliv. Nic to ale nemění na tom, že RRTV by měla v otázkách přidělování frekvencí postupovat efektivněji a má svůj podíl na tom, že se frekvence udělují liknavě nebo pomalu.

A jak současná situace ovlivní vaši skupinu? Ohrozí to nějak expanzi Rádia Bonton, Dance rádia nebo zpravodajské stanice Zet, když budete muset o každý kmitočet žádat pouze skrz standardní licenční řízení?

MIROSLAV HRNKO: Na Bonton to určitě bude mít dopad, tam jsme měli záměr se dál rozšiřovat. Na druhou stranu nám nevadí se účastnit standardních licenčních řízení. V případě Dance rádia nečekám výraznější komplikace, jelikož v Praze už nejsou zajímavé frekvence a když chceme s Dance expandovat do Brna nebo Ostravy, taky se účastníme licenčních řízení. A pokud jde o Rádio Zet, tak díky spolupráci s BBC máme pokryta krajská města a další zajímavé lokality a to současné pokrytí nám vyhovuje. Ten projekt je koncipován multimediálně a rozhlasové vysílání je pouze jednou z několika součástí projektu Zet.