Digitalizace rozhlasového vysílání v České republice přešla do dalšího stadia zejména díky příbramské společnosti Teleko, která spustila pilotní digitální vysílání v Praze a části středních Čech. Záhy se objevil zájem některých minoritních skupin o provozování digitálních rádií. Jaké jsou jejich šance?
O vysílání mají zájem Rusové žijící v České republice
Digitální rozhlasové vysílání je v ČR ještě v plenkách i přesto, že díky příbramské firmě Teleko máme za sebou již několik let testů. Nadšení vlastníka této společnosti Tomáše Řapka pro digitální rozhlas je obdivuhodné a lze říci, že právě on největší měrou přispěl k tomu, že se o této platformě vůbec začalo v České republice mluvit. Teď se navíc rýsuje i první klientela, která by mohla mít o terestrické rozhlasové vysílání zájem. Může jít o cizojazyčné skupiny, které by mohly provozovat v ČR vlastní stanice právě na platformách DAB a DAB+.
Zájem některých skupin potvrdila i předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová. Oficiální žádost sice regulátor ještě neobdržel, nicméně zejména rusky mluvící zájemci se už na možnosti vysílání u nás informovali. Tuto informaci potvrdila Kalistová v rozhovoru pro server Digizone.cz a stejnou myšlenku konkretizovala i pro server RadioTV v podrobnějším rozhovoru o rozhlasové digitalizaci, jež pro vás připravujeme.
Digitální platformy můžou zpočátku sloužit komunitám
Masové rozšíření digitálního terestrického příjmu rozhlasových stanic nelze v České republice očekávat dříve než za deset let. Důvodem je poměrně stabilní fungování analogového FM pásma, které bude ještě několik let primárním zdrojem příjmu pro rozhodující část populace. Digitální platformy ale můžou v počátcích sloužit komunitám, které si kvůli specializovaným komunitním stanicím mohou pořídit digitální přijímače.
Právě komunitní zaměření tedy může být prvotním impulzem pro rozšíření digitálního vysílání. Pokud se například ruská komunita v ČR rozhodne provozovat terestrické vysílání v největších českých městech, může za poměrně rozumné náklady pokrýt velkou část posluchačů. Ti pak můžou mít motivaci pořídit si digitální přijímač nebo aktivně přispět na provoz dané stanice. Nelze ale očekávat, že by jakákoliv komunita podporovala provoz pouze jednoho programu. V digitálních multiplexech bude totiž prostor pro desítky až stovky stanic a lze očekávat, že každý provozovatel nabídne svým posluchačům více než jeden hudební nebo slovní program.
Jeden z přijímačů budoucnosti, který si můžete koupit už dnes. Pure Chronos iDock je k dispozici i pro české posluchače a všechny nadšence digitálního rozhlasu. Foto: www.pureradio.cz
Vhodná platforma i pro náboženské skupiny
Další vhodnou alternativou pro nový způsob terestrického vysílání jsou náboženské společnosti. Většina z nich využívá v drtivé míře internet především kvůli nižším provozním nákladům. Terestrické vysílání ale může přiblížit tyto programy širší cílové skupině lidí především středního věku případně seniorům, kteří se o internet a web zajímají méně. Klíčem k úspěchu ale bude nejspíš cena. Důležité je nejen to, za jakou cenu budou operátoři multiplexů ochotni šířit jednu nebo více stanic ale i to jak se nové situaci přizpůsobí autorské svazy. Pokud uplatní svůj nynější ceník i pro nové digitální stanice, může to být pro komunitně zaměřené stanice likvidační. Současná legislativa dává těmto svazům poměrně silnou pozici a tak je otázkou, zda budou mít zájem na tom něco změnit.
Komunitní uzavřenost může digitální platformě i uškodit
To co může digitálním platformám v první fázi významně pomoci je ale může paradoxně i ohrozit. Pokud by se stalo digitální vysílání v České republice pouze uzavřenost záležitostí různých komunit, nikdy nemůže přitáhnout pozornost rozhodující masy posluchačů. I proto budou muset operátoři digitálních sítí postupovat obezřetně. Nemohou si dovolit pustit do digitálu pouze cizojazyčné nebo náboženské skupiny ale budou muset nabídnout i komerční nebo žánrovou alternativu k současným FM rádiím, aby tak přilákali i „nekomunitního“ posluchače. To může znamenat, že operátoři budou žánrové hudební stanice sami vytvářet nebo provozovat přes své partnerské společnosti.
V nejbližších pěti letech totiž není pravděpodobné, že by se do digitalizace zapojily nejznámější značky na českém trhu s výjimkou veřejnoprávního rozhlasu. I něj ale bude příklon k digitalizaci záviset především od osoby příštího řádného generálního ředitele, jehož jméno zatím neznáme.
