Český rozhlas bude žádat vysvětlení ohledně nepřesností v předvolebních průzkumech, které byly v kontrastu s hlasováním voličů. Rozhlas zváží další spolupráci s oslovenou agenturou. Ředitel komunikace Jakub Čížek ale vylučuje, že by medializované nepřesnosti v průzkumech ovlivnily chování voličů.
„Český rozhlas už v sobotu 13. října požádal agenturu ppm factum o detailní analýzu, proč se lišily výsledky předvolebních výzkumů od reálných výsledků krajských voleb více než v předchozích volebních obdobích. I na základě této analýzy bude vedení ČRo jednat o tom, jestli a případně v jaké míře bude s touto agenturou spolupracovat v budoucnosti,“ uvedl ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů Jakub Čížek v reakci na kritiku k předvolebním průzkumům.
Rozhlas bude zároveň vážně zvažovat, zda vůbec bude do budoucna zadávat vlastní předvolební průzkumy a zdali nehledat jiný klíč pro nominace kandidátů do předvolebních debat. Ukazuje se, že ani jiné volební modely nedokázaly přesně předjímat volební výsledky a že tudíž takový klíč pro nominace může být zpochybnitelný.
Podobný problém jako Český rozhlas má přitom i Česká televize. Právě politické strany, které se na základě průzkumů nemohou účastnit předvolebních debat, často napadají veřejnoprávní média z podjatosti a manipulace. Podobného útoku se před lety dopustil dokonce i Vladimír Železný, který nemožnost účastnit se nejsledovanějších předvolebních debat v České televizi komentoval slovy, že volby byly hrubě zmanipulované. V dobách, kdy byl ředitelem TV Nova, nicméně on sám odmítal účast menších stran v televizních debatách. „Nechtějte po nás, abychom do vysílání dostali 25 politických stran. Tím bychom zabili televizní vysílání,“ říkal v legenrádním pořadu Volejte řediteli.
Šéf odboru komunikace a vnějších vztahů rozhlasu Jakub Čížek nicméně odmítá, že by odchylkami v průzkumech docházelo k manipulaci voličů. „ČRo vždy při prezentaci výsledků upozorňoval na možnou chybu a na možnou změnu nálad a preferencí voličů. Navíc reálné výsledky krajských voleb ukázaly, že se voliči volebním modelem nenechali výrazně ovlivnit. Do zastupitelstev se dostaly subjekty, které měly podle průzkumů nízké preference, a naopak v některých krajích neuspěly subjekty, které podle volebního modelu ppm factum přesáhly pětiprocentní hranici,“ dodal Jakub Čížek.
