‚Banánové desatero‘ aneb jak vysílat bez licence

radiotv22Co vše je možné v roce 2003 v medální krajině České republiky? Máte dost peněz a zájem provozovat rádio? Miroslav Pýcha sepsal desatero bodů, jak toho dosáhnout, přičemž vycházel ze svých vlastních zkušeností.

‚Banánové desatero‘ aneb co vše je možné a kterak lze vysílat v ČR bez platné licence (jen pro movité)

shrnutí v následujících 10 bodech – (psáno pro lepší názornost v první osobě)

  1. Zvolím si místo, kde bych chtěl vysílat a dle toho si vymyslím a zfalšuji „servisní“ smlouvu s libovolným broadcasterem (hypoteticky třeba s Radiem Blaník, Černou
    horou nebo Eldorádiem)
  2. Postavím si vysílač v těsné blízkosti vysílače stávajícího provozovatele a poté ho spustím na
    stejném kmitoctu jako vysílá on, se svým programem, rádiem hlásícím se pod stejným jménem.

    Co se stane – reakce?

    Broadcaster začne asi křičet, že ho někdo ruší, bude zjišťovat kdo – asi to oznámí ČTÚ, RRTV, atd. a poté zjistí, kdo to asi vysílá.

  3. V tento okamžik řeknu, že mám platnou smlouvu o šíření signálu a programu daného rádia, že na to asi broadcaster zapomněl.
  4. Daný broadcaster to popře a bude tvrdit, že to není pravda, že on šíří signál prostřednictvím jiné společnosti.
  5. Já budu trvat na svém, tj. že je to pravda a že já mám smlouvu a trvám na tom, že vysílám legálně jen já.

    Co se stane?

  6. ČTÚ asi vyzve obě strany, ať doloží doklady (např. smlouvy), aby mohlo posoudit kdo vlastně má pravdu,
    tedy kdo vysílá legálně.
  7. Já doložím „svou“ smlouvu (a navíc třeba řeknu, že tu mou smlouvu nesmí daný broadcaster vidět, že ji stejně má)
  8. ČTÚ posoudí „obě“ smlouvy a vyzve broadcastera, ať si udělá pořádek ve firmě, že považuje obě smlouvy za legální
    a vyzve broadcastera, ať přinese doklad – nejlépe od soudu – která vlastně smlouva je platná nebo neplatná.

    Co se děje?

    Já mezitím pořád a stále vysílám a tvrdím, že má smlouva je platná.

  9. Rada neudělá nic jiného, než že se zeptá ČTÚ, kdo je tedy legální provozovatel, aby mohla rozhodnout.
  10. Co se stane dál… ČTÚ může vydat předběžné opatření třeba i proti původnímu provozovateli, pokud já
    budu rychlejší a ČTU hbitě a rychle a hlavně jako první předložím argumenty, že pravda je na mé straně.

Pokračování?

Postavím si další vysílače, např. vedle rádia…

Závěr?

Co je k tomuto scénáři potřeba?

  • Slušný základní kapitál, který umožní realizaci vysílače a financování následného provozu.
  • Dobrá příprava, nutná pro paralyzování původního provozovatele rychlými a účinnými kroky.
  • Vybrat si pokud možno „slabšího provozovatele“ a vydržet to déle než on – on to totiž neunese a i když se po delší době asi prokáže, že měl původně pravdu on, tak mezitím finančně zkolabuje a svoje rádio Vám pak předá rád a sám.

Autor tohoto „Desatera“ jej sepsal a sestavil na základě vlastních, praktických zkušeností a poskytl jej ke zveřejnění. Použití tohoto „Desatera“ se nedoporučuje a „Desatero“ bylo zveřejněno pod podtitulkem: „Co vše je možné v roce 2003 v medální krajině České republiky“

Autor (a také server RadioTV) se co nejdůrazněji distancuje od všech subjektů, kteří v současnoti podle
tohoto scénáře postupují, ale i od těch, kteří by v budoucnosti chtěli takto postupovat a odvolávali se na
toto „Desatero“, které bylo sepsáno jako reakce na základě skutečné události a popisuje fikci – absurditu hypotetického
konce legálního vysílání v ČR.

Miroslav Pýcha

jednatel Joe Media, s.r.o. a předběžným opatřením soudu také zakázaný jednatel společnosti M-Publicity, která vlastní licenci Radia Sázava.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .