Country Radio je nespokojeno s rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kterým zamítla jeho žádost o udělení dokrývače Česká Lípa 103.3 MHz/200W, a podává proti tomuto rozhodnutí žalobu Městskému soudu v Praze. Pochybení Rady spatřuje Country Radio v tom, že zamítavé rozhodnutí nemá oporu v podkladech a důkazech, které předložilo v rámci správního řízení. Serveru RadioTV to řekl ředitel stanice Jan Zilvar.
Country Radio požádalo RRTV o síť dokrývacích kmitočtů, které by zlepšily pokrytí signálem, které dosud zajišťovaly pouze vysílače Praha – město 89.5 MHz/5kW a Praha – Zbraslav 1062 kHz/20kW/1kW. Rada schválila pouze žádost o dokrývač Beroun 98.3 MHz/100W, žádost o kmitočet v České Lípě byla zamítnuta s tím, že se nejedná o územní dokrytí, ale o územní rozšíření o nespojitou oblast. Podle Rady totiž Country Radio nepokrývá v čase 19-06 hodin, kdy na středovlnném kmitočtu vysílá sníženým výkon 1kW. RRTV následně rozhodla, že na kmitočet vyhlásí licenční řízení. „Rada žádost zamítla s odvoláním na ustanovení § 21 odst.3 mediálního zákona, změna by vedla k neudělení licence v původním řízení,“ vysvětluje mluvčí RRTV Pavel Barák.
Country Radio s rozhodnutím Rady nesouhlasí a v odůvodnění žaloby poukazuje na to, snižování výkonu středovlnného vysílače probíhá na základě nařízení Mezinárodní komunikační unie a nelze jej tudíž použít jako argument. Dale upozorňuje, že v době, kdy o dokrývač v České Lípě žádala, přijala RRTV Metodiku přidělování technických prostředků pro dokrývání VKV rozhlasu a v tomto duchu také později přidělovala všechny navrhované kmitočty. Na základě těchto parametrů požádalo i Country Radio o kmitočet v České Lípě. „Pokud by RRTV postupovala podle Metodiky, kterou pro tento druh vysílačů sama stanovila (a nikdy nezrušila) měla podle předložené žádosti přidělit tento dokrývací kmitočet bez licenčního řízení Country Radiu,“ stojí v žalobě proti rozhodnutí Rady.
RRTV ovšem na výše zmiňovanou metodiku nahlíží jinak a nesouhlasí s tím, že by byla přijata jako závazné pravidlo při udělování dokrývacích kmitočtů. „Rada 3. 12. 2002 přijala návrh úřadu jako metodickou pomůcku k ověřování. Podkladový materiál konstatuje, že teprve praxe ukáže, zda bude potřebné něco upřesnit, a to na základě většího množství dat a jejich konfrontace se
záměry Rady,“ popisuje mluvčí Rady Pavel Barák vznik oné Metodiky a pokračuje: „Rada 11. 6. 2003 projednala zprávu úřadu o výsledku ověřování metodiky, z níž vyplývá, že jediným směrodatným kritériem je přece jen počet obyvatelstva s nerušeným příjmem, ostatní jsou nadbytečná, neb jsou vesměs implicitně obsažena v onom jediném. Rada nicméně tehdy nerozhodla jednoznačně, protože nechtěla věc uspěchat.“
Podle dalšího vyjádření úřadu Rady jsou důvody podání opravného prostředku Country Radia bezpředmětné. „Po získání praktických zkušeností přijala svým usnesením nový přístup: Rada se řídí mediálním zákonem, zejména paragrafy 20 a 21. Nicméně obecně Rada hodlá preferovat prostorové kritérium, tedy vztah k současném pokrytí. De facto tedy Rada již opustila původní metodiku,“ dodává Barák.
My si naopak myslíme, že naše důvody pro podání opravného prostředku jsou logické a opodstatněné, navíc je to pro jakéhokoliv provozovatele jediný způsob , jak se bránit proti rozhodnutí Rady. Jako provozovatelé jsme
závislí na rozhodování Rady a to není vždy jasné a průhledné. Rada je kontinuální orgán a ať se jí to líbí nebo ne, tak předchozí stanoviska jsou pro ni závazná. Pokud Rada změní na cokoliv názor a stanoví nová pravidla, měla by to jasným způsobem dát najevo. To se doposud nestalo. „De facto“ se mohu domnívat cokoliv. Čtu-li zápisy ze zasedání Rady, pak je zřetelné, že se Rada ke zmiňované metodice někdy přikloní (např. dokrývač v Aši) a někdy
ne (např. dokrývač v České Lípě). Při troše nadsázky to připomíná mi to známý dotaz na Radio Jerevan, jestli budou v komunismu peníze. A navíc. Naše kauza se vleče již přes 2 roky a nahlížet tehdejší žádost
nynějšími postoji mi připadá přinejmenším alibistické.“ reaguje Zilvar.
