Druhý den veřejných slyšení na udělování rozhlasových licencí lákala pozornost široké veřejnosti zejména prezentace několika lokálních či regionálních stanic Evropy 2 a také projekt křesťanského Radia Proglas.
Odpolední blok slyšení zahájila fungující rádia Contact Liberec a Děčín a projekt na Euroradio. Následující čas patřil pánům Martinu Holíkovi a Martinu Šmídkovi s žádostí o územní rozšíření pro jediné křesťanské rádio v ČR – Rádio Proglas, které vysílá již déle než pět let. Tradiční prezentace se opírala hlavně o informace o zdrojích financování rádia z tzv. posluchačských darů, o což projevil zájem i místopředseda RRTV Petr Štěpánek. Na jeho otázku, z čeho rádio žije, odpověděl majitel a jednatel rádia Martin Holík tak, že „Předmětem činnosti rádia není dosahování zisku, nevyvíjí tedy obchodní činnost. Promo rádia hradí výhradně sami posluchači a příznivci rádia, a to dary ve výši přibližně 400 korun ročně. Členové klubu přispívají cca 1000 korunami ročně. Tyto prostředky tvoří asi 90 % veškerých příjmů rádia, zbývajících 10 % jsou prostředky nahodilé, například v loňském roce grant Evropské unie na pořad o romské problematice.“ Jediné nekomerční rádio u nás, tedy rádio, které neživí reklama, touží o rozšíření svého vysílání do oblasti Třince a Prahy. Posluchači tohoto rádia jsou podle prezentujících definováni kulturním a sociálním zaměřením, cílovou skupinu tedy nelze určit přesně.
Dalším novým projektem druhý den slyšení byl projekt managementu Ráda Zlatá Praha na Rock rádio. Jedná se o soft rockové rádio, které by mělo být v synergii se Zlatou Prahou a pokrývat ty posluchače, které neosloví ani nemůže oslovit Zlatá Praha. Tato synergie by se měla projevit v oblasti vedení společnosti a v oblasti promotion, obě stanice by však měly mít logicky naprosto odlišný program. Cílovou skupinou jsou posluchači ve věku 25 až 45 let, pro něž má být vybudováno „inteligentní a zralé rádio“.
Jindřich Karas se domnívá, že soft rockové rádio by mělo 40 až 50 tisíc posluchačů včera. Hudebně informační stanice by kladla velký důraz na zpravodajství – informace z kultury a společenské info. „Méně soutěží, ale více plochy pro hudbu“ – tak se dá charakterizovat Rock Radio. Na otázku Petra Štěpánka, místopředsedy RRTV a rockera, ohledně playlistů, odpověděl Jindřich Karas tak, že záběr rádia je od Prince k AC DC, ale bez okrajových žánrů, jako jsou underground nebo metal. Tedy hitové rockové melodie zahraniční i české produkce.
Ihned po novém projektu následovala žádost o „prodloužení“ licence Zlaté Prahy. Šlo o tradiční prezentaci již fungujícího rádia, která se opírala o výrazně české know-how. Pakliže by vysílání Zlaté Prahy mohlo pokrývat i oblast Kutné Hory, o níž žadatel projevil zájem, uvažovalo by rádio i o odpojování vysílání.
Druhá polovina odpoledne patřila zcela Michelu Fleischmannovi a společnostem AMBO (E2 – Diana), E2 – CB (Evropa 2 – Č. Budějovice), Radioclub (E2 – Radioclub) a Evropa 2. I přes silné obsazení zástupců všech stanic a generální ředitelky Evropy 2 Kateřiny Fričové přednesl veškerou prezentaci majitel společností a jejich jednatel a jeho výklad čerpal především z tradice Evropy 2 a z tržního prostředí, které zde tato stanice již 11 let buduje. Žádost byla rozdělena do dvou částí, a to jednak centrální program E2, jednak místní vysílání v rámci sítě.
Michel Fleischmann definoval jasně hudbu, zpravodajství, roli moderátora a vlastní průzkumy. Ale jelikož, jak ocitoval MF: „Není dobrého mozku bez dobré mechaniky a techniky“, místní lokální studia Evropy 2 jsou těmi, kteří dokážou oslovit mladé lidi ve všech koutech ČR. A jelikož RRTV vyslyšela několikaleté volání Evropy 2 po dobudování sítě a přidělila páně Fleischmannovi kmitočet v Brně, můžeme jen sledovat, jak bude tato první síť fungovat a jestli opravdu dostojí novému sloganu: Všude stejná – všude jiná.
Posledním projektem druhého dne slyšení, byla již počtvrté opakovaná žádost opět Michela Fleischmanna, tentokráte však jako zplnomocněnce a spolupodílníka společnosti Max Loyd, o informační Rádio Info. Žadatel se již počtvrté snažil přesvědčit Radu o životaschopnosti a nutnosti tohoto rádia, a jeho nejsilnějším argumentem byl ten, že jestliže již nyní licenci nedostane, v dalších slyšeních bude jistě alespoň jeden lepší projet s tímto zaměřením nebo naopak projekt žádný, protože to všichni vzdají.
Hlavní náplní informačního rádia mají být, jak již název napovídá, rozhlasové informace. V ostatních rádiích jsou informace považovány pouze za jednu z částí programu, zde by však měly být nosným kamenem. Navíc „ve výsledcích poslechovosti by rádio dopadlo dobře, protože málokdo si dovolí říct, že neposlouchá informační rádio. V dnešní době přelaďování si navíc každý poslouchač vytváří sám své rádio, proto chci vytvořit rádio, které je doplňkem k projektům ostatním, tedy rádio, které se poslouchá krátce, ale často,“ uvedl Michel Fleischmann. Samozřejmě by nešlo jen o nepřetržitý proud mluveného slova, ale informace by doplňovalo cca 8 písniček v hodině. Playlist by tvořily písně, které mají jistou informační hodnotu. Rádio si tedy nehraje na plnoformátovost, na hudbu a ni na zábavu.
Projekt informačního rádia uzavřel druhý den veřejných slyšení. Rozhodnutí rady budou však netrpělivě očekávat nejen ti, kdo se se stejným projektem ucházejí o licenci již popáté, ale všichni žadatelé.
