Ve středu se pravděpodobně rozhodne, jakého konkurenta dostane do svého regionu liberecké Radio Contact. V sídle RRTV totiž proběhnou veřejná slyšení o kmitočtovou síť na Liberecku a jak se stalo dobrým zvykem, Rada by měla rozhodnout vzápětí po vyslechnutí všech žadatelů.
O jaké kmitočty bude více než dvacítka žadatelů usilovat? Proč vlastně probíhá licenční řízení o kmitočty, které dlouhá léta patřily Radiu Euro K? S jakými úmysly chtějí žadatelé na Liberecko proniknout? A koho tipuje na vítěze RadioTV?
Proč došlo k licenčnímu řízení?
Jednoduše proto, že se uvolnily tři kmitočty. A kuriozní na tom je, že odlišným způsobem. Dva liberecké zůstaly jako dědictví po Radiu Euro K, na ten českolipský zkoordinovalo a marně si na něj dělalo zálusk Country Radio.
Jak to bylo s Radiem Euro K?
Radio Euro K získalo licenci k provozování rozhlasového vysílání na Liberecku v roce 1992 a od počátku vysílání jej provázely spory mezi jednateli společnosti Miroslavou Kosovou a Jiřím Pavelkou. Když rádiu v roce 1998 skončila platnost licence, RRTV ji udělila znovu stejné společnosti, ovšem pouze na tři roky. V roce 2000 Krajský soud v Ústí nad Labem vydal na licencovanou společnost návrh na konkurs, který Vrchní soud v Praze následně zrušil.
V roce 2003 RRTV několikrát odmítla žádost Radia Euro K o další prodloužení platnosti licence a na konci loňského roku přestalo vysílat z technických důvodů kvůli velké zadluženosti, když mu byla přerušena dodávka elektrické energie. V té době do hry vstoupila společnost První rozhlasová patřící do rozhlasové skupiny Stamford Managing, která s úmyslem stabilizovat situaci postupně licencovanou společnost ovládla. „Se současným majoritním vlastníkem jsme se dohodli, že se pokusíme vyřešit situaci v Radiu Euro K tak, aby mohlo ve lhůtě 90 dnů, kterou mu RRTV stanovila k doložení dokladů k prodloužení licence, splnit všechny zákonné předpoklady. Zatím budeme stanici sami řídit a zhodnotíme, jestli a jakým způsobem bude možné tu licenci prodloužit,“ prohlásil v říjnu loňského roku jednatel společnosti První rozhlasová Jaroslav Král.
Po čtyřech měsících noví majitelé Radia Euro K zjistili, že další provozování této stanice není možné. „Pro zásadní nedostatky v účetní evidenci nelze zrekonstruovat stávající majetkové poměry společnosti a zjistit tak aktuální stav jejích závazků. Z uvedených důvodů není možný objektivní odhad budoucích nákladů spojených s finanční stabilizací,“ řekl Václav Ježek, předseda společnosti Stamford Managing.
„Původ ekonomických potíží společnosti Radio Euro K, s.r.o. leží v době právních sporů mezi bývalými společníky a jednateli společnosti paní Miroslavou Kosovou a Ing. Jiřím Pavelkou v letech 1993 až 1997. V období, kdy byl jako majitel neoprávněně zapsán Ing. Pavelka, společnost nevedla řádně účetní evidenci a neplnila své závazky vůči státu a dalším osobám. Poté, co se paní Miroslava Kosová dobrala svých práv spojených s jejím vlastnictvím společnosti (usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19.2.1996 a Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29.7.1997), obrátila se s žádostí o pomoc při stabilizaci Radia Euro K na společnost První rozhlasová s.r.o. Zásadní kroky k záchraně společnosti ze strany První rozhlasové bylo bohužel možné zahájit až na konci roku 2003 poté, co získala v Radiu Euro K majoritu,“ popsal situaci Ježek.
Ve chvíli, kdy noví majitelé netušili, z které skříně vypadne kostlivec, požádali Radu pro RTV o ukončení vysílání ke dni 12. března. Důvodem tohoto kroku je fakt, že není možné stabilizovat ekonomickou situaci licencované společnosti Radio Euro K, s.r.o. Platnost licence podle §24 odst. f) mediálního zákona končí ke dni, ke kterému provozovatel vysílání s licencí požádal o ukončení vysílání, takže tímto skončila i historie Radia Euro K.
Jak to bylo s Country Radiem?
Případ Country Radia je diamentrálně odlišný. Dlouhodobě úspěšná a kdysi nejposlouchanější regionální stanice v Česku se dlouhou dobu snažila získat dokrývací kmitočty v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, Berouně a České Lípě. Frekvence v prvně dvou jmenovaných se nepodařilo zkoordinovat, Beroun nakonec Country získalo, ovšem Českou Lípu RTV odmítla rádiu přidělit s tím, že se nejedná o územní dokrytí, ale o územní rozšíření o nespojitou oblast.
Podle Rady totiž Country Radio nepokrývá v čase 19-06 hodin, kdy na středovlnném kmitočtu vysílá sníženým výkon 1kW. „Country Radio s rozhodnutím Rady nesouhlasí a v odůvodnění žaloby poukazuje na to, snižování výkonu středovlnného vysílače probíhá na základě nařízení Mezinárodní komunikační unie a nelze jej tudíž použít jako argument,“ reagoval na stanovisko Rady ředitel rádia Jan Zilvar a stanice podala na postup regulátora žalobu.
Tak se stalo, že Rada pro RTV měla na jaře k dispozici tři relativně sousedící (i když oficiálně s nespojitým pokrytím) a tudíž 25. července vyhlásila řízení o udělení licence k provozování rozhlasového na následujících vysílačích.
Co je ve hře?
Nabízené kmitočty mají tyto technické parametry:
- Liberec – Výšina 97,1 MHz/1kW
souřadnice (WGS84) 15E0538 / 50N4644, nadmořská výška 532 m, výška antény nad zemí 20 m, polarizace vertikální
- Liberec – Javorník 95,5 MHz/200 W
souřadnice (WGS84) 15E0451 / 50N4129, nadmořská výška 677 m, výška antény nad zemí 30 m, polarizace vertikální,
- Česká Lípa – hotel 103,3 MHz/200 W
souřadnice (WGS84) 14E3130 / 50N4135, nadmořská výška 280 m, výška antény nad zemí 45 m, polarizace vertikální,
Jak je vidět na mapě, nejslinější kilowattový vysílač bude nejlépe šířit signál na sever a na jih a jeho vyzařovací diagram je poměrně složitý. Naproti tomu javornický kmitočet má jediné omezení ve směru severovýchodním, delší severní výběžek je způsoben velkou efektivní výškou ve směru na samotné město Liberec. Českolipský kmitočet vyzařovací diagram nemá prakicky vůbec omezen a dosah signálu záleží pouze na členitosti okolního terénu. Je ovšem známo, že oficiální grafy RRTV jsou značně pesimistické, takže by stanice měla být slyšitelná i v Jablonci nebo Turnově. V případě nízko položeného českolipského kmitočtu ovšem s velkým dosahem počítat nelze. Podle teoretických výpočtů technického odboru RRTV bude odhadem signálem zásobeno asi 207 000 obyvatel.
Kdo je ve hře?
Díky tomu, že v Libereckém kraji v segmentu regionálních privátních stanic prakticky neexistuje konkurenční prostředí, je zájem broadcasterů, ať už součaných nebo potencialních, velmi značný. Do boje se přihlásilo 20 subjektů s 22 projekty. Na tomto místě je nemá smysl znovu podrobně jmenovat, jejich seznam jsme přinesli koncem srpna v článku O vysílání na Liberecku projevili všichni silní broadcasteři, o tři týdny později jsme v článku S čím jdou do boje žadatelé o licenci na Liberecku? představili projekty těch, kteří se nebáli dopředu odkrýt karty, a na konci října jsme zveřejnili časový harmonogram středečních veřejných slyšení.
Takže jen ve stručnosti. Pokud počítáme projekty Hey sever (GES), Český Blaník (City Mulitmedia) a Radio Ještěd (Stamford Managing), hned polovina z 22 žádostí je pouhou snahou o dokrytí signálu. Zbývající polovinu lze rozdělit na dvě skupiny: Sedm projektů připravili provozovatelé větších (dva projekty provozovatele Radia Impuls) či menších rádií, ať už domácí (Contact alias Radio Rodeo), z nedaleka (Metuje, Crystal, Děčín) nebo z druhého konce republiky (Radio Haná). A čtyři žádostí zaslaly firmy, které se dosud v rozhlasové branži nepředstavily, dvě liberecké, jedna ústecká a jedna pražská.
Tip na vítěze
Nejen zásahy osudu, ale i činy této Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsou zcela nevyzpytatelné, a proto je jakýkoliv tip pouhou sázkou do loterie. Své účinkování zahájila bezradným udělením jihočeské kmitočtové sítě Radiu Proglas, aby následně podivným verdiktem potvrdila benešovskou licenci společnosti M-Publicity poté, co její předchozí verdikt zrušil Městský soud v Praze a tato společnost byla zmítána soudními spory a boji znesvářených jednatelů. Následovalo udělení slabé pražské licence vládci českého éteru Michelu Fleischmannovi, který se o vlastní stanici pokoušel již po sedmé a poslední licenci v Brně naopak radní přiklepli zcela neznámému studentskému rádiu.
Vzhledem k nulové lokální konkurenci lze těžko předpokládat, že by kmitočtová síť byla udělena jako čistý dokrývač některé ze zavedených stanic a příliš velké šance se poté, co RRTV v Brně ukázala vlídnou nezávislou tvář, nedají čekat ani od žadatelů v rozhlasové branži nezkušených. RadioTV si proto v takové situaci tipne na vítěze ne jeden, ale hned tři projekty: Radio Ještěd od společnosti Radio Ještěd s.r.o., Radio Hey sever od společnosti Radio Podještědí a Radio Radost FM od společnosti Londa s.r.o.
O kmitočtovou síť má samozřejmě zájem i Český rozhlas, ten ovšem musí počkat, zda uspějí ostatní. „Provozovatel veřejné služby se nemůže ucházet o licenci. Nenajde-li případně Rada v licenčním řízení vhodného uchazeče, kmitočet v tomto řízení nepřidělí. Po neúspěchu takové soutěže Radě nic nebrání v tom, přidělit kmitočtóvou síť ČRo jako územní rozšíření,“ prohlásil při minulých řízeních mluvčí RRTV Pavel Barák.
