Jako prezidentovi Asociace provozovatelů se mi udělení licence Radiu Hey v Liberci velmi těžko komentuje, protože Radia Hey nejsou členy APSV. Pan Radim Pařízek, který za Radia Hey jedná, tvrdí (mimo jiné také členům Rady
RTV), že je do APSV nechceme přijmout. Ve skutečnosti je to tak, že si nikdy nepodali přihlášku. Tento přístup je vlastně úsporný, protože Rádio Čas, které pan Pařízek vlastní, členem APSV je, takže veškeré informace a výhody,
které z členství plynou už má.
Ano, Radia Hey jsou v licenčních řízeních mimořádně úspěšná. Všichni víme, že různá seskupení různých broadcasterů měly v historii u různých Rad „svých pět minut“. Hey má již druhých pět minut u druhé Rady. Možná proto, že deklarovali, že si chtějí založit nové,
vlastní mediální zastoupení. Tohle by mohlo leckoho splést, protože funkci mediálního zastoupení se nám nikdy nikomu v žádné Radě nepodařilo vysvětlit.
A protože historicky nejoblíbenějším slovem všech radních je pluralita (pestrost, různorodost), mohlo by na tom něco být. Bohužel, v případě mediálního zastoupení jde o pravý opak. Mediální zastoupení musí být co nejsilnější, aby bylo partnerem mediálním agenturám (buyerům), přes které
protéká 80% investic do reklamy. Drobení a kouskování rozhlasového trhu oslabuje pozici rádia jako reklamního nosiče a tudíž i rádia jako průmyslového odvětví, které dává práci více než pěti tisícům lidí.
K samotnému řízení mohu říci, že neprobíhalo zcela korektně. Frekvence v České Lípě, která byla součástí frekvenční mini sítě nového rádia, je totiž součástí sporu Country Radia Praha a Rady RTV. Rozhodnutí Rady o neudělení tohoto kmitočtu Country rádiu jako „dokrývače“ bylo soudem zrušeno. Proto neměl být vůbec vypsán.
Při samotném veřejném slyšení byli žadatelé upozorňováni, že v jejich žádostech chybí byznysplán. Ten však zákon od roku 2001 nevyžaduje a není uveden ani v příslušném formuláři žádosti o licenci, ani jako příloha. To ovšem nepřekáželo jednomu radnímu, aby účastníky řízení nevaroval, že neexistence byznysplánu je může znevýhodnit.
Právě takové věci vždy zcela zbytečně vnášejí do diskuse o rozhodnutích Rady pochybnosti. Předpokládám a hlavně doufám, že neúspěšní žadatelé najdou odvahu k soudním
sporům. Pro lepší pochopení problematiky není nic užitečnějšího než soudem rozhodnuté kauzy (judikáty).
Osobně bych k rozhodnutí chtěl dodat, že spojení rádia a televize, byť na majitelské bázi, nepovažuji za šťastné. V Evropě nikdy dobře nefungovalo. Mimochodem, spojení Hey rádií a GES Holding nebylo vždy zcela transparentní. V případě úspěšného žadatele Rádia Podještědí s.r.o už ano.
