Konzultaci poslaneckých klubů před třetím, závěrečným čtením novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání inicioval předseda sněmovního podvýboru pro mediální legislativu a šéf sněmovní mediální komise Jaromír Talíř. Chtěl zjistit, jakou podporu má novela u jednotlivých parlamentních stran.
Poslanci se však jednoznačně shodli pouze na tom, že vypustí definici veřejnoprávního pořadu. Ostatní sporné body novely zůstaly sporné i nadále, a to i přesto, že inkriminovaná schůze poslanecké sněmovny začíná už 24. ledna.
Názory se podle informací předsedy Talíře různí například v přednostním zařazování převzatých programů do digitálních sítí na úkor nových digitálních stanic, které získají licenci jen pro DVB-T, či v otázce, zda odložit spuštění veřejnoprávního multiplexu. Shoda nenastala ani v tom, má-li zákon definovat plnoformátový program, a zda by přednostní přidělení jedné programové pozice v multiplexu současným komerčním televizím (za to, že se vzdají analogových kmitočtů) nebylo jejich neoprávněným dotováním.
Konzultaci předcházela i celá řada seminářů a kolokvií na půdě parlamentní i senátní, kde zákonodárci vyslovili své výhrady a „omlouvali“ se za „liknavost“. Jasná vyjádření však světu ještě nevyslali, a zřejmě již nevyšlou. Předseda Senátu ČR Přemysl Sobotka na jednom ze seminářů pouze prohlásil, že přechod ze současného analogového vysílání na vysílání digitální není lehký. Posteskl si, že nám chybí přesný legislativní rámec, ale ubezpečil, že se ho v brzké době dočkáme. „Postupné vypínání analogového vysílání musí jít ruku v ruce se zapínáním vysílání digitálního, a to je technologicky velmi náročné. S tím také souvisí nutnost spolupráce se současnými i budoucími vysílateli,“ prohlásil.
Ostatní si zřejmě představují spolupráci jinak. Leoš Pohl z firmy Czech Digital Group vyslovil na semináři jisté pochybnosti a hovořil o nových politických scénářích, které se zřejmě nikdy nenaplní. Upozorňuje, že nadcházející proces nebude obdobím startu digitalizace, ale přepnutí (tzv. switch-off), a vyžaduje daleko větší součinnost dalších orgánů i ministerstev, včetně přípravy trhu či předvídání sociálních dopadů. Koncepce by podle jeho slov měla obsahovat i určité prvky odpovědnosti. „V tuto chvíli, myslím, jak se to řítí z kopce, tak nikdo není de facto za nic zodpovědný, i když jim to vyplývá z kompetencí…,“ prohlásil Pohl a na jeho slova v diskusi takřka nikdo nereagoval.
Pouze poslanec parlamentu a zpravodaj Petr Pleva, který též vystoupil v diskusi, obavy Leoše Pohla potvrdil: „Myslím si, že pokud něco tato politická reprezentace skutečně nezvládla, tak je to, sednout si naprosto bez emocí a podívat se, jak probíhá digitalizace tam, kde už s ní začali, poučit se ze zkušeností britských, německých, ale možná i pozitivních finských a najít pro ČR takový model, který by mohl být komerčně úspěšný a který by skutečně lidi přesvědčil sám o sobě, aby si ty set-top boxy ochotně sami a rádi kupovali. Jestliže jim to jen nařídíme, řekneme „od zítřka vám vypínáme TV,“ tak si myslím, že na to doplatí ta politická reprezentace, která toto rozhodnutí vydá…,“ prohlásil Pleva.
Na nadcházející schůzi poslanecké sněmovny, jež začíná 24. ledna, jsou naši poslanci, zdá se, připraveni.
Vlastimil Růžička
