Podle zprávy za rok 2000 není Rada pro rozhlasové a televizní vysílání spokojena se způsobem, jakým novináři informují o dění v elektronických médiích. Rada upozorňuje na povrchnost a dokonce stádovitost některých žurnalistů.Radě pro vysílání se příliš nezamlouvá, jak novináři informují o dění v elektronických médiích. Ve zprávě za rok 2000, kterou obdržela sněmovna, označuje rada za příčiny tohoto stavu nejen „vysokou odbornost dané problematiky“, ale i „problematickou úroveň části novinářů“. Informovala o tom agentura ČTK.
V této souvislosti zmiňuje povrchnost a „stádovitost“ některých žurnalistů zaměřených na zprávy o elektronických médiích. Svou roli podle rady hrají i vlivové agentury, s nimiž souvisí „vytváření záměrných dezinformací a kompromitujících materiálů“. Výroční zpráva hovoří i o neochotě objektivně informovat o kauzách, jejichž přímým účastníkem je samo médium, a o „falešné solidaritě“ ostatních sdělovacích prostředků.
Radní píší, že se dlouhodobě potýkají „s nízkou úrovní informací a v širším slova smyslu informovaností o problematice elektronických médií“. Výše uvedené důvody, které k tomu vedou, mají podle nich objektivní charakter a z pozice rady je víceméně nelze ovlivnit.
Něco ale ovlivnit lze, a proto má rada novou komunikační strategii, uvádí zpráva. Rada píše, že chce přispět k „daleko
větší otevřenosti a transparentnosti“ svého jednání a rozhodování. Proto pověřila svého místopředsedu Petra Štěpánka komunikací s veřejností, chce častěji pořádat tiskové konference, rozvíjet své internetové stránky, pořádat výjezdní zasedání v regionech a ve spolupráci s médii mimo jiné i „nalézat větší prostor“ pro názory+ rady a jejích členů.
