Ještě před čtrnácti dny to málem vypadalo na senzaci. Senát Městského soudu v Praze pod vedením předsedkyně JUDr. Hany Veberové vyhověl žalobě akciové společnosti Valc a zrušil rozhodnutí (staré) Rady pro rozhlasové a televizní vysílání o udělení licencí rádiím Hey Praha a Hey Brno a přidělení dokrývacích kmitočtů pro rádio Krokodýl ve Vyškově a AZ Rádio v Brně. Paradoxní na celé věci je, že pochybení se rada měla dopustit nikoli tím, že těmto rádiím v rozporu s zákonem přidělila licenci, nýbrž tím, že prý nedostatečně odůvodnila neudělení licence společnosti Valc.
Radek Dresler to na serveru RadioTV tehdy komentoval slovy, že „Valc opět porazil RRTV“. Myslím, že je to ale trochu jinak a správný komentář by měl znít, že soud opět porazil zdravý rozum. Soud totiž učinil zadost formálně pochybné „spravedlnosti“, neboť shledal, že neudělení licence společnosti Valc prý rada nedostatečně odůvodnila, ale zároveň znejistil a poškodil několik dalších subjektů, v tomto případě rádia Hey Praha, Hey Brno, Krokodýl a AZ Rádio, které se sporem mezi RRTV a Valc a. s. vlastně nemají nic společného.
Nic proti tomu, že koníčkem předsedy představenstva společnosti Valc Zdeňka Valce je soudit se s radou vždy a za všech okolností, ale jestliže vedlejším produktem takovýchto soudů je „odebrání“ licence rádiím, která již zainvestovala nemalé finanční prostředky a již řadu měsíců vysílají, pak je něco v nepořádku.
Kamenem úrazu je, co to vlastně je dostatečné odůvodnění neudělení licence. Podle představ senátu JUDr. Hany Veberové v něm má zřejmě být kvantitativní vyčíslení všech možných kritérií, která vedla k neudělení licence. To se sice dá hezky napsat do rozsudku, ale problém je v tom, že praxi je to o něco složitější. V závěrečné fázi udělování licencí rada nikdy nerozhoduje mezi jediným skvělým, a proto vítězným projektem, a těmi ostatními špatnými, a tedy nekvalitními, nýbrž pouze mezi samými dobrými, a tedy kvalitními projekty. Leč uspět může vždy jenom jeden. Napsat těm ostatním do odůvodnění o neudělení licence, že nevyhověli v těch a těch kritériích, by bylo nepoctivé a vlastně i nepravdivé. Oni totiž vlastně vyhověli také. Jen ten jeden projekt prostě většina rady shledala o kousíček zajímavější, chcete-li lepší, nebo dokonce ani to ne, jen měl zkrátka o trošičku více štěstí.
A ještě jedna poznámka. Závěrečné hlasování je vždycky součtem třinácti individuálních názorů rádních, přičemž to, co jeden radní pokládá za pozitivum, může být pro druhého negativem. Vygenerovat z toho jeden jediný názor a vepsat ho do odůvodnění je mnohdy takřka nemožné. Uvést proto v odůvodnění, že licence nebyla udělena proto, že uspěl někdo jiný, je poctivější, než si za každou cenu vycucávat z prstu kritéria, kterým ti „neúspěšní“ údajně nevyhověli.
(Nová) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání však tentokrát na problematický rozsudek soudu zareagovala rychle, efektivně a jediným možným správný způsobem. Svolala obratem zasedání a „postiženým“ rádiím licence obratem znovuudělila. Společnost Valc zároveň dostane odůvodnění neudělení, které vyhoví námitkám soudu.
Dalo by se to okomentovat slovy, že zdravý rozum nakonec díky radě a navzdory soudu přece jenom zvítězil. Přesto si kladu otázku, k čemu je justice, která nadělá více škody než užitku.
