S tímto varováním přišli odborníci na Západě. Konkurenci na síti už pocítila tištěná média. Teď jsou na řadě rádia. I když u nich posluchači tráví několik hodin denně, internetová reklama zažívá boom. Kdo s tím chce něco dělat, musí nalézat nové formy příjmu. Buďto se snažit vydělávat přímo na posluchačích a využít synergie internetu a rádia a stvořit balíčky, které nalákají klienty uvažující o internetové reklamě i do rádia.
Antenne Bayern není jen nejposlouchanější stanicí v Německu ale zároveň také nejnavštěvovanější na internetu. V únoru se stránky antenne.de dočkaly šesti milionů návštěv. Píše to server Radioszene.de, který vychází ze statistik návštěvnosti IVW. Ta sledovala dalších 27 rádií. Ta dohromady zaznamenala 8,6 milionů návštěv. Antenne Bayern se tak nelze divit, že svého úspěchu chce využít komerčně. A to i s využitím skryté reklamy. Nejenom té.
Před nedávnem zprovoznila stanice Antenne Bayern na svých stránkách klub. Členství v něm přijde na 5 euro měsíčně, kdo se přihlásí na celý rok platí polovinu. Členství v klubu přitom neznamená nic jiného než to, že člověk může na chat a do diskusního fóra, které jsou na jiných stránkách zdarma. Jedinou výhodou je to, že je člověk členem klubu své oblíbené stanice.
Právě internet je místo, kde se můžou rádia začít ohlížet po dalších příjmech. Agentura Zenith Optimedia spočítala, že už v roce 2008 předhoní objem reklamy na celém světě reklamu v rádiu. Ve Švédsku a Velké Británii už internet předhonil noviny. V USA reklama v tisku stagnuje. Internetové servery dosahují na řadě míst světa větších příjmů z inzerce než nadregionální deníky. Ve Velké Británii má internet nad rádii navrch a to i přesto, že tu vzniká řada digitálních stanic. Obzvlášť rychle roste reklamní trh na internetu ve střední a východní Evropě a na Blízkém Východě. Kdyby se rádiu podařilo adresněji zaměřit koncové uživatele a zajistit příjem streamovaného programu na mobilu, mohla by si rádia ukousnout část z koláče určeného internetu, odhaduje mediální odborník Bernt von zur Mühlen.
Toho že internet je místem, kde se můžou hledat další zdroje financí, jsou si v řadě rádií vědomi. Broadcasteři se bojí, že jejich klienti přesedlají na web. Nechtějí-li o své zákazníky přijít, musí se prodávat i na síti. Na řadě stanic jsou tak už běžné bannery na rádiovém webu. Protože internetové stránky obsahují spoustu textů a jiného redakčního materiálu, který láká čtenáře, objevuje se tak na internetu i skrytá reklama. S tím ale kolegové v Německu trošku narážejí na tamější mediální zákon. Ten totiž nařizuje, aby byla reklama oddělena od ostatního obsahu. To platí pro všechna média. Nejen pro rádia nebo televize ale také pro tisk a internetové stránky. Paragraf 13, který to zakazuje, ale nepatří mezi ty nejdodržovanější. A tak se ze stránky Antenne Bayern člověk lehce dostane na stránku, ze které je možné za poplatek stahovat hudbu, aniž by tušil, že kliká na reklamu.
Trochu jinak na to šlo rádio RPR1. To loni v srpnu otevřelo na svých stránkách velký on-line shop. Na začátek nabídlo jako lákadlo Ford Fiesta za 8 888 Euro. Nabídka ale nenašla nijak velkou odezvu. V únoru zaznamenaly stránky RPR1 přes čtyři miliony návštěv. E-shop jich zaznamenal jen 112 tisíc. To nejsou ani tři procenta. Většina návštěvníků se spíš než o dovolené, nabídky telefonních operátorů nebo reality zajímá o redakční část stránek.
V konkurenci portálů jako je Amazon nebo eBay to mají e-shopy rádií těžké. Obchodní zástupci především lokálních stanic se obávají, že vytvořením vlastního obchodu budou konkurovat svým klientům a tím tak zadavatele reklamy zastraší. Většina stanic se tak omezuje jen na bannery a odkazy na stránky cestovních kanceláří, pojišťovacích agentů nebo telefonních operátorů. Šikovně to má s nabídkou dovolených ošetřeno Radio Impuls, které na nabídku zájezdů upozorňuje rubrikou ve vysílání. V té redaktor doporučí návštěvu stránek rádia, na kterých je možné si zájezd hned objednat u cestovní agentury Impuls.
Nejen internet je pramenem zisků. Rádia už dávno vydělávají na direktmarketingových akcích pořádaných s partnery či smskách nebo telefonních hovorech do soutěží, které jsou zpoplatněny speciálním tarifem. Účastnici Norimberských dní lokálních rádií už loni v červnu hovořili o tom, že některá rádia vyplácejí moderátorům z těchto telefonních hovorů provize. I tak je ale podíl příjmů z sms a telefonních služeb poměrně malý. K dispozici jsou údaje za rok 2005. Sms a telefony vynesly 40 milionů euro. Spotové kampaně 1,1 miliardy.
