V éře generálního ředitele Ježka byl jen pár hodin od spuštění. Generální ředitel Kasík si jeho start stanovil jako jeden z hlavních cílů. Přesto stále neexistuje a při poslední vlně nových stanic Českého rozhlasu dostaly přednost tři jiné projekty. Řeč je o ČRo 4 – moderním programu pro ‚menšinu‘ mladých lidí. Proč se o něm stále jen mluví?
Peníze nebo kmitočty?
Český rozhlas si jako argument, proč nemůže spustit ČRo 4, bral v minulosti buď otázku kmitočtovou nebo otázku finanční. Ani jeden argument nebyl dost silný. Kmitočtová otázka se při troše dobré vůle dala řešit přeskupením kmitočtů stávajících sítí, které jsou na mnoha místech zásobeny hned několika kmitočty, a jistým řešením by bylo nasatení ‚čtyřky‘ pouze v noci na regionech, které přebírají ČRo 2 – Praha. Ani finanční hledisko příliš neobstojí, náklady na hudební stanici by byly mnohem menší než u Řadiožurnálu nebo Prahy a o zájemce o reklamu by na takovém kanálu jistě nebyla nouze.
Nicméně se všichni postupně smířili s tím, že ČRo 4 se objeví na scéně až s nástupem digitálního vysílání. Zároveň se obecně předpokládalo, že program pro mladé dostane v éře digitalizace přednost před dalšími možnými kanály. Bohužel se tak nestalo, Český rozhlas počátkem měsíce spustil čistě zpravodajský kanál Radio Česko a klasicky hudební stanici D-Dur. Další v pořadí je plánován vzdělávací kanál Leonardo a na ‚čtyřku‘ se snad dostane koncem roku.
Existuje vůle v ČRo?
Kde hledat kořeny věčného odkládáni ČRo 4? Jako jednu z možností je třeba stále považovat lobby soukromých broadcasterů, kteří by se vznikem atraktivní hudební veřejnoprávní stanice dočkali ostré konkurence. V někdejší anketě RadioTV se k existenci podobného rádia skepticky postavil předseda APSV Michal Zelenka, prezident F1 a E2 Michel Fleischmann, hudební dramaturg Josef Vlček i členka RRTV Zdena Hůlová.
Nabízí se ovšem i jiné vysvětlení. Za ‚čtyřku‘ nikdo dostatečně nebojuje v samotném Českém rozhlasu. Pokud si posvítíme na nové stanice Českého rozhlasu, tak Radio Česko má na starosti ředitel ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha a za klasickou D-Dur stojí šéfredaktor ČRo 3 – Vltava Lukáš Hurník. Vzdělávací Leonardo je logickým rozšířením ČRo 2 – Praha a podle neoficiálních informací by ji měl vést její bývalý šéfredaktor Miroslav Bobek. A kdo by měl připravit rádio pro mladé?
Opět chybí peníze
Český rozhlas potvrdil, že problémem je opět nedostatek financí. „Důvod, proč v tuto chvíli spouštíme na internetu pouze stanice D-dur a Rádio Česko, je skutečně zejména finanční. Správně dedukujete, že obě tyto právě spuštěné stanice jsou do jisté míry odvozeny od dnešního ČRo 1 – Radiožurnál a ČRo 3 – Vltava. Proto nastartování jejich provozu nevyžadovalo a nežádá si tolik finančních prostředků, které si samozřejmě vyžádá výstavba a rozjezd zcela nové stanice pro mladé,“ vysvětluje ředitel úseku komunikace Českého rozhlasu Karel Zýka.
Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Prokop s dalším odkladem ČRo 4 není příliš spokojen. „Moc mě to netěší, že ČRo 4 je až čtvrtá v pořadí. Ale na rozdíl od těch ostatních vznikajících digi stanic je to opravdu nová stanice se vším všudy, není to tedy „mutant“ žádné stávající stanice a proto to bude dražší, je potřeba nových lidí a podle zkušeností s takovými stanicemi ze zahraničí chce generální ředitel stanici umístit i mimo hlavní budovu ČRo, nejspíš na Žižkov, až se to tam vyklidí,“ říká Prokop.
„To všechno jsou důvody vyšších nákladů, protože ty ostatní stanice vlastně čerpají v počátku personálné, programově i rozpočtově ze svých mateřských stanic. To má jistou logiku. Přesto bych byl já osobně radši, kdyby to bylo dřív. Ovšem to je kompetence vedení ČRo, nikoli moje,“ upřesňuje předseda Rady ČRo.
Je pochopitelné, že Český rozhlas chce ‚čtyřku‘ rozjet ve vší parádě, ale vzhledem k tomu, že to chce již nějakých osm let, vyvolává jeho snaha řadu pochybností. Proto by měl takovou stanici spustit co nejdřívě, i když nebude mít prozatím vlastní budovu a bude vysílat třeba jen na internetu a v přes satelit.
Třeba jen proto, aby dokázal, že má na srdci i zájem mladší části populace. Všechny veřejnoprávní stanice u sousedů se o mladé postaraly a není náhodou, že mladí lidé na východní Moravě poslouchají SRo – Radio_FM, v Brně letí rakouské FM4 a na severu Čech slaví úspěchy německý Sputnik.
