Na internetových serverech svet.namodro.cz a radia.cz byl nedávno publikován rozhovor Jana Potůčka s ředitelem Rádia Impuls Jiřím Hrabákem. Protože se v rozhovoru objevuje několik zkreslených tvrzení mířených směrem k Českému rozhlasu, považujeme za nutné uvést některá slova pana Hrabáka na pravou míru.
Není pravda, že by Český rozhlas pokrýval náklady na sebepropagaci z koncesionářských poplatků! Naopak značná část výnosů z reklamy, které mají prvotně sloužit k autopropagaci či mediálním spolupracím, putují do programových složek. Prostředky z poplatků jsou využívány výhradně na tvorbu programu, zajištění vysílání a provoz Českého rozhlasu. Propagace a další neprogramové aktivity jsou kryty pouze a výhradně z ostatních příjmů, zejména z příjmů z reklamy.
S tvrzením, že úlohou veřejnoprávního rozhlasu je nabízet program (zatímco jedinou úlohou komerčních rádií je tvořit zisk), stejně jako s tvrzením, že cílem Českého rozhlasu by mělo být naplňování veřejnoprávnosti, nikoliv získávání posluchačů, lze souhlasit. Bylo by však nemyslitelné naplňovat veřejnoprávní službu bez posluchačů. Abychom tak mohli posluchačům připomínat výjimečnost Českého rozhlasu a jeho programu, musíme být s nimi v neustálém kontaktu. Není nakonec dokladem tohoto vývoje moudré uvažování poslanců, kteří i přes silné lobby privátních stanic ponechali reklamní časy i na veřejnoprávních institucích? (Mimochodem na žádné celoplošné stanici Českého rozhlasu se nesmí vysílat více než tři minuty reklamy denně.)
Další výtka pana Hrabáka pak směřuje rovnou k jedné ze stanic Českého rozhlasu, konkrétně pak k Českému rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Tentokrát vadí skutečnost, že tato stanice je schopna nabídnout v případě mediálních partnerství často mnohem výhodnější podmínky než Rádio Impuls, které s výjimkou charity chtělo na akcích profitovat i finančně. Pane Hrabáku, nemyslíte, že důvodem takového počínání Českého rozhlasu je snaha pojmout co možná nejširší spektrum akcí za účelem dokonalého plnění oné veřejnoprávnosti, po které tak voláte?
Je jistě nasnadě zamyslet se nad motivy, které vedou pana Hrabáka k šíření značně zkreslených informací. V případě privátního sektoru je to koneckonců tak prosté: jako vždy jde o peníze. Pokud by totiž došlo k dalšímu omezení reklamy a sponzoringu v Českém rozhlase, tyto příjmy by se většinou přesunuly ke komerčním rádiím. Takže panu Hrabákovi a dalším představitelům komerčních rádií je v podstatě jedno, zda Český rozhlas vynakládá tyto prostředky dobře nebo špatně. Vadí jim, že je získává vůbec. A pak je dobrý každý argument. I nekorektní.
René Zavoral,
Oddělení komunikace ČRo
