Hrabák: Děláme rádio pro aktivní lidi a v naší cílovce jsme nejsilnější

Radio Impuls se drží stale na špici a lze říci, že se kolem něj nedějí žádné převratné novinky. Rozhovor s generálním ředitelem Radia Impuls RockZone Jirkou Hrabákem je o budoucnosti rádia, o jeho plánech, názorech na výzkumy a na konkurenci. Hlavně pojetí konkurence je velmi zajímavé – na jedné straně hitová rádia typu Evropa 2, na straně druhé rádia typu Blaník.

V posledních průzkumech stále častěji Frekvence 1 poráží Impuls. Čím si myslíte, že to je? Dá se tvrdit, že Impuls ustrnul… sice na dobré úrovni, ale přece?

Rozhodně bych nemluvil o ustrnutí, na situaci je třeba se podívat šířeji.

Třetí aspektem, který souvisí s vaší otázkou, je historie a vývoj, časy se opravdu mění. Byly doby, kdy měla např. F1 i 1,2 milionů posluchačů. Za poslední tři roky přibylo ale na našem trhu přes sto vysílačů po celé republice, a to všechno je konkurence. Lokální rádia rozšířila svá pokrytí na regionální a regionální překročila svým dosahem hranice regionu.

Vy sami máte ale také šest nových vysílačů, ne?

Ano, my jsme potřebovali posílit signál a přitom někde se to nepodařilo dosud. Hlavně na Benešovsku, Jablonecku a v některých městech na Moravě. RRTV v posledních letech přidělovala desítky, ne-li stovky vysílačů, a tak se často zmenšil dosah vysílačů stávajících. Když rádio v nějakém městě nehraje na všech místech, je to jako když tam vůbec nejste. Ale vraťme se ještě k původní otázce. Čtvrtým a posledním aspektem, který je třeba brát v úvahu, je skutečnost, že formát každého rádia je dán licenčními podmínkami, které nám jasně stanovují množství mluveného slova, informací… ale v našem případě nejen poměr mluveného slova, ale i jeho přesný timing, načasování ve dni. A naše konkurence si od dob, kdy jsou licenční podmínky veřejné, může lehce spočítat, co můžeme a nemůžeme udělat.

Domníváte se, že když jsou licenční podmínky veřejné, může podle toho konkurence zaměřovat a chystat své nové projekty?

Ano, to určitě může. Není to ale úplně nejpodstatnější. Jen jsem chtěl v tuto chvíli shrnout čtyři aspekty, které mají vliv na naši poslechovost. Navíc si myslím, že v budoucnu se časem objeví i jiné cílové skupiny rádií, třeba lidé nad 50 let.

Nemůže být příčinou jistého ustrnutí Impulsu vstup Eurocastu, který rádio směruje spíše podle výsledků průzkumů?

Nemyslím, že jako rádio bychom ustrnuli, rádio se vyvíjí jak v mluvené části, tak ve zpravodajství. Snažíme se být více kontaktní, více vřelé, lidské rádio. Příkladem je například naše ráno s Impulsovými, jehož úspěch určitě uvidíme až po půl, třičtvrtě roce.

Impulsovi přece již vysílají déle než rok?

To ano, začali jsem vloni v září, ale podívejte například na dnes velmi úspěšné ráno Leoše Mareše. Ten vysílá už více než šest let (pokud se nepletu), ale jeho obliba v této výši se objevila až po třech letech. A teď zpět k Eurocastu: Průzkumy, které používáme, jsou programové průzkumy a ne programové průzkumy samotného Eurocastu. Průzkumy mohou napovědět, kam rádio směřovat. Není to manuál nebo příručka, kde by vám krok po kroku psali, co a jak dělat. Osobně si myslím, že máme i méně průzkumů než naše konkurence, která do nich i více investuje. Myslím, že dnes už rádio bez průzkumů dělat nelze, potřebujeme podpůrné metody k analýze trhu.

Teď jste se dotknul těch pocitů. Impuls byl vždy dělán hodně pocitově a to se mu vyplácelo. Tuším, že v loňském roce došlo u vás ke změně na důležitém postu – programový ředitel. Hanku Andělovou vystřídal Jiří Körber z Radia City. Co vás vedlo k tomuto výběru?

Jirka Körber byl na Impulsu už za Hanky Andělové, kdy měl na starost ranní vysílání. Naše volba vyústila zcela logicky – Hanka chtěla zkusit návrat k novinařině, šla do BBC a nyní je na mateřské dovolené. Jirka má za sebou řadu profesních zkušeností – pracoval na Radiu City, dělal moderátora, pracoval v MMS, měl tedy jak zkušenosti, tak znalost programu Impulsu a praxi na Impulsu.

K jakým změnám programu došlo na Impulsu spolu s novým personálním obsazením?

Neopouštíme českou hudbu ani informace a zprávy. Rádio se snažíme posilovat spíše imageově, produktově, mělo by být spíše přítel a společník.

Nebojíte se, že by se časem před Impuls mohla dostat i Evropa 2? Jak bojujete proti tomu, aby se to nestalo?

Aby se E2 dostala před Impuls, to se může stát. V Radioprojektu mohou být navíc naprosto jiné výsledky než v Mediaprojektu. Každý průzkum je ale pouze odrazem reality, není to realita sama. Radioprojekt více preferuje skupinu mladších posluchačů, proto mohou být i jiné výsledky. A nebyl bych překvapen, kdyby Evropa 2 dopadla dobře, je to téměř celoplošné rádio (například střední Čechy má lépe pokryté než Impuls) a dokrývače a nové kmitočty v posledních letech přibývaly i v její prospěch.

O RockZone: Můj dlouhodobý cíl je daily reach 20 až 25 tisíc

Vy jste byl osobou, která stála u zrodu Impulsu. V poslední době se odvažuju tvrdit, že se zajímáte spíše o RockZone – souhlasíte se mnou? Je vám rocková hudba obecně bližší? Jaký máte názor na propojení obou rádií a jak se staráte o jejich profilaci?

S tím nesouhlasím, dokonce si myslím, že více se věnuju Impulsu. A to i přesto, že rocková hudba je mi opravdu bližší. RockZone je pražská záležitost, Impuls je celoplošný. A dle toho rozděluji i čas. Navíc je mi RockZone bližší než třeba jeho hlavní konkurent Beat, hudba Rock Zone je mi bližší – starý na Beat se ještě necítím (to vůbec neberte jako kritiku Beatu,je to velmi profesionálně dělané rádio). Díky RockZone vím, co je nového v rockové muzice. Mezi RockZonem a Impulsem nedochází ke kanibalizaci, snažím se i o jasné personální oddělení. O RockZone se starají Pepa Vlček se Soňou Šemberovou, o Impuls Jirka Körber, jen obchodní a marketingové oddělení je pro obě rádia společné.

Jak naopak vymezujete konkurenci RockZone a jak byste rádio charakterizoval?

Hlavní konkurencí RockZone je samozřejmě především Beat, ale vlastně i všechna pražská rádia s cílovou skupinou 18 až 30 let. RockZone je sice rockové rídio, ale cílí na určitou stylovou skupinu posluchačů. Myslím, že posluchačem RockZone se může stát posluchač Radia 1, Beatu, Evropy 2 i radia DeeJay, ale určitě se jím nemůže stát posluchač rádií Hey, Country, Impulsu ani Frekvence 1.

A kolik posluchačů může taková stanice oslovit? Tipněte si…

Můj dlouhodobý cíl – a neřeknu, jak dlouhodobý – je daily reach 20 až 25 tisíc posluchačů. Je to čistě pražská stanice, srovnatelná třeba s Expresem. V Praze je konkurence velká a pokud nechceme, a my nebudeme, porušovat sílu přiděleného kmitočtu, nemůžeme se dostat vůbec za hranice Prahy. Mimo jiné i z tohoto důvodu je to optimistický odhad. Navíc kdybychom porušovali sílu přiděleného kmitočtu, rušili bychom si Impuls. Nehledě na to, že bychom porušovali zákon.

O digitalizaci: 15 stejně silných celoplošných digitálních rádií je nesmysl

Jaký je váš pohled na digitalizaci českého rozhlasového trhu?

Myslím si, že je to obrovská a absolutně neznámá ruleta. Dosud není jasný způsob technologie, navíc si myslím, že se může ještě objevit i jiný nosič. Například ještě nepromluvili operátoři mobilních sítí. Co když je DAB slepá cesta? Navíc když digitalizace začne, snadnější život budou mít silné značky. Nechápu, jak si někdo může myslet, že by tu mohlo existovat 15 stejně silných celoplošných digitálních rádií. Já sám vidím dva scénáře digitalitace. Ten první, pesimistický, je, že díky zákonům a zmatkům v technologiích, tu digitalizace bude tak za 6 až 7 let. A optimistický: dojde k zásadní revoluci a digitalizace zde nebude ani prostřednictvím technologie, která tu dnes je. Pak digitalizace českého rozhlasového trhu opravdu začne už za dva tři roky. Lidé v České republice slyší na nové technologie lépe než jinde ve světě, je jen potřeba, aby vše nebylo drahé a bylo jednoduché.

Už jsme to nakousli, ale jak hodnotíte nový průzkum poslechovosti? Výsledky sice budou až v květnu, ale metodiku apod. Přibližuje nás k průzkumům zahraničním a věříte v jeho objektivitu?

Kontrast Radioprojektu a Medaiprojektu je o úspěšnosti mladách a starších formátů. Vzhledem k tomu, že Radioprojekt je výzkum především přes mobily, bude jistě více „nahrávat“ mladším posluchačům. Nevím, která metodika je dobrá a která špatná, podle rad a tvrzení odborníků se ale domnívám, že obě jsou v pořádku. A já věřím ve znalosti odborníků. Ale i zde platí, že je to jen odraz reality, nikoli realita.

V této souvislosti se nemohu nezeptat, jestli si nemyslíte, že je Impuls hodně pod vlivem strojových průzkumů Eurocastu?

Průzkumy Eurocastu jsou průzkumy poradenské skupiny BB&R, která funguje v mnoha evropských zemích – ve Finsku, Rusku, Polsku, Německu – a každý průzkum je přizpůsobený danému regionu. Český průzkum vyhovuje českému rozhlasovému trhu a kdybyste ho porovnala s jinými průzkumy jiných subjektů, jsou velmi podobné. Zdá se mi, jako byste mluvila o tom, že Eurocast je zlý německý nepřítel rozhlasového vysílání. Předesílám ale, že to není finanční, ale mediální skupina a o to je spolupráce lepší. Společnost Eurocast vznikla sloučením pěti silných regionálních rádií v Německu a vše, co se zde na poli průzkumu děje, je schvalováno českým i německým zahraničním společníkem a partnerem. A Eurocast nemá ve struktuře řízení Londy zde na Ortenově náměstí žádného zástupce, což je neobvyklé… Já sám musím říct, že kdybych byl na straně zahraničního vlastníka, asi byl do všeho kecal mnohem víc. Svědčí to o důvěře německého vlastníka na chod společnosti v Čechách.

Nepřemýšleli jste dlouhodobě o změně mediálního zastupitelství? Jak se vám žije pod „ochranou“ RRM a v čem vidíte jeho silnou stránku?

V první řadě musím říci, že nejde o ochranu, ale oboustranně výhodnou spolupráci. V RRM jsme proto, že pro nás zabezpečuje nejvýhodnější podmínky na trhu. Není to jen obrat, ale i stabilita firmy, organizace na celém území ČR – expluatace reklamního času i v regionech, tedy funkční zastoupení v jednotlivých regionech a organizační stabilita z dlouhodobého hlediska. V tuhle chvíli si myslíme (množné číslo, protože myslím obchodního ředitele, sebe i akcionáře), že RRM je pro nás nejlepší varianta. Je to stabilní firma s dlouholetými vztahy s reklamním světem, vzájemně se známe, je nám vzájemně jasná naše majetková struktura a smlouva nám umožňuje obrat, se kterým jsme spokojeni.

Díky za rozhovor