Seriál na téma fungování rozhlasové stanice jsme na RadioTV plánovali prakticky od jeho vzniku. Vždy se ale objevilo nějaké aktuálnější téma, takže první díl přichází až v době, kdy se blíží osmé narozeniny tohoto internetového magazínu. Lidé z rozhlasové branže se pravděpodobně nic nového nedozví, seriál je tedy určen především čtenářům z řad laické veřejnosti, která se v devíti dílech může blíže seznámit s tím, jak funguje organismus známý jako rádio.
Náš seriál bude mít devět částí. V úvodním dílu se seznámíme s obecnou strukturou rozhlasové stanice, vysvětlíme hierarchii vedení a stručně představíme sedm základních oddělení, které v nějaké formě v každém rádiu nalezneme. V dalších sedmi dílech podrobně rozebereme funkce jednotlivých oddělení, tedy Programu, Redakce, Muziky, Produkce, Marketingu, Obchodu a Techniky. Čtenář se dozví, jaké konkrétní úkoly příslušná sekce má, jak se její práce v posledních letech změnila, jaké klade požadavky na své pracovníky a jak jsou tito lidé za svou práci honorováni. V poslední části se pokusíme vytvořit nějaký smysluplný závěr a obecné doporučení, jak by mělo rádio fungovat s přihlédnutím k jeho velikosti, pokrytí a rozpočtu.
Nejvyšší osobou v hierarchii rozhlasové stanice je majitel licencované společnosti nebo zástupce firmy, která ji ovládá. Takový člověk se obvykle na denním provozu rozhlasové stanice nepodílí, ale v zásadních otázkách a ve stanovování vizí a směrů budoucího vývoje může mít rozhodující slovo. Takovou osobou je např. zakladatel a spoluvlastník Rádia Impuls Ivan Baťka, spolumajitel sítě Kiss Rádio Radovan Vaškovič nebo prezident rádií Evropa 2 a Frekvence 1 Michel Fleischmann.
Každodenní řízení rozhlasové stanice je většinou soustředěno do rukou generálního či výkonného ředitele, v případě malých lokálních stanic může být nejvyšší výkonnou mocí třeba i programový šéf. Pokud zůstaneme u výše zmíněných stanic, pak Impuls řídí generální ředitel Jiří Hrabák a rozhlasovému domu F1/E2 šéfuje výkonný ředitel Miroslav Hrnko. Jednotlivá rádia sítě Kiss mají vysokou míru autonomie a své vlastní ředitele.
Řediteli rádia podléhají ředitelé jednotlivých oddělení. Vzhledem k tomu, že prvotním úkolem rádia je vysílat program a vydělávat peníze prodejem reklamy, jsou nejdůležitějšími osobami programový a obchodní ředitel. Pod šéfa programu spadají šéfredaktor, hudební dramaturg, šéf produkce, šéf promotion a starší moderátor, pod obchodního ředitele můžeme zařadit šéfa oddělení marketingu a promotion. Na stejné úrovni stojí ředitel techniky a další oddělení jako mzdové a fakturační, které potřebuje každá fungující firma.
Od programu k technice
Oddělení programu má s výjimkou reklamy na starosti všechno co se z rádia line. V rádiovém slangu se tomu říká On air, jde o všechno, co z rádia slyšíte, a Off air je to, jak se stanice prezentuje mimo vysílání. Pro naše potřeby jeho působnost zúžíme na moderovaný program. Řada rádií má obsazenu funkci tzv. staršího moderátora, který vede tým speakerů. Malé rádio si může vystačit se čtyřmi moderátory, větší stanice potřebují alespoň deset klasických speakerů a k tomu moderátory speciálních pořadů nebo rubrik.
Redakce zpravodajství se stará o 5 až 10 procent vysílání, připravuje hlavní zpravodajské relace, počasí, někdy také dopravní informace a případně publicistiku, pokud ji rádio posluchačům nabízí. Malá lokální stanice si často vystačí se dvěma zprávaři, u celoplošného rádia je třeba počítat s editory, minimálně pěti zprávaři a desítkou redaktorů.
Hudební oddělení mívá sice nejméně lidí, ale zajišťuje nejvíce odvysílaného času. Obvykle jde o jednoho hudebního dramaturga a jeho asistenta, kteří tím, že tvoří hudební playlist, dohromady naplní až 80 procent odvysílaného času. Hlavním tvůrcem playlistu je většinou počítačový program Selektor (vyjímečně i jiný software), který pod dohledem dramaturga plánuje písničku po písničce.
Produkce má na starosti výrobu všeho, co se odvysílá s výjimkou muziky a živého vysílání. Připravuje předtočené příspěvky, vlastní promotion prvky, jingly a zvukový obal stanice a často i reklamní spoty. Provoz lokální stanice dokáže zařídit jeden zvukař, u celoplošných stanic mívá šéf produkce k ruce několik zvukařů.
Oddělení marketingu bývá jakýmsi spojovacím uzlem mezi obchodem a programem. Realizuje reklamní kampaně rádia, ve spolupráci s programem vytváří programové prvky, které mají přitáhnout posluchače, v součinnosti s obchodem tvoří prezentační materiály na základě analýz výsledků poslechovosti. Kromě toho pod marketing obvykle spadá komunikace rádia s novináři.
Úkol obchodního oddělení je jednoduchý – vydělat peníze. Jeho význam je mnohem větší u lokálních a regionálních rádií, kde obchodníci prodávají lokální reklamu. Reklamu na národním trhu prodávají mediazastupitelství (RRM, MMS, ARBOmedia), takže celoplošná rádia prakticky žádné vlastní obchodníky nemají. Počet lidí v obchodních oddělení je různý, obvykle nejsou placení paušálně, ale procentem ze sjednané reklamy.
Poslední, nikoliv významem, je oddělení techniky. Jako v každé firmě se stará nejčastěji o počítače a IT, ale navíc zodpovídá za produkční a vysílací studia, přenosové trasy a samotné vysílače. Tak jako v předchozích sekcích může vše na malé stanici zvládnout jeden člověk, největší soukromé stanice mají k dispozici 5 až 10 techniků.
Jak už bylo zmíněno, zdaleka ne všechny funkce musí být v rádiu obsazeny, popsaný model se týká spíše celoplošné stanice s dostatečně velkým rozpočtem na mzdy zaměstnanců. Směrem do regionů platí čím menší stanice, tím více funkcí bývá spojováno do náplně práce jednoho člověka. Tolik k základnímu rozčlenění, příští týden se budeme zevrubně věnovat sekci Programu. Jak a kdo program v rádiích tvoří, jak může i posluchač ovlivnit program, mohou si rádia říkat a pouštět, co chtějí?
