V první části seriálu Jak funguje rádio jsme se seznámili se základní strukturou rozhlasové stanice a dnes se zaměříme na sekci, která je z pohledu posluchače nejdůležitější. Řeč je o programovém oddělení, s jehož chodem nás seznámí programová ředitelka Frekvence 1 Barbora Tachecí a šéf programu Rádia Krokodýl Marek Berger.
Za všechno, co rozhlasová stanice odvysílá, je prakticky odpovědný programový ředitel. Jak jsme naznačili v prvním dílu tohoto seriálu, není na to sám, pod sebou má v ideálním případě šéfredaktora, hudebního dramaturga, staršího moderátora a marketingového ředitele. Toto schéma funguje hlavně na celoplošných stanicích, v menších rádiích může některé z těchto funkcí zastávat sám programový ředitel.
„Každé rádio má samozřejmě jinou řídicí strukturu, u nás na Frekvenci 1 je ředitelem programu přímo řízen šéf zpravodajství, šéfdramaturg, šéfzvukař a hudební dramaturg,“ říká ředitelka programu Frekvence 1 Barbora Tachecí. Naproti tomu programový ředitel menší stanice již žádné další podřízené šéfy mít nemusí, sám tvoří hudební playlist a přímo řídí moderátory i redakci. V dnešním dílu se nebudeme věnovat zpravodajství, muzice a self-promotion, které najdou své místo v dalších pokračováních našeho seriálu, ale zaměříme se na vedení programového oddělení a moderátory.
Programový ředitel
Pozice programového ředitele je v první řadě klasická manažerská práce. „Jako hlavní bod ctím jediný: určovat programovou strategii rádia. Všechny ostatní úkoly jsou méně důležité, ale je jich hodně,“ charakterizuje svou funkci programová šéfka Frekvence 1 Barbora Tachecí. Podrobněji se k náplni práce vyjádřil programový šéf Rádia Krokodýl Marek Berger: „Musím sledovat trendy, vytvářet vize a pružně reagovat na vývoj rozhlasového trhu. Do toho denní práce typu – vedení porad, kontrola vysílání Rádia Krokodýl, dodržování licenčních podmínek, zadávání práce, dohled nad technikou, plánování hudby, příprava a realizace on-air proma, schůzky s obchodním týmem a v mém případě také ještě vysílání.“
Poslední větou Berger upozorňuje na ne zcela neobvyklý jev, kdy programový ředitel sám pracuje i jako moderátor. Proč to dělá? „Protože mě to baví :-) Obvyklé to asi není, ale musím říct, že je to velmi praktické. Ono se to totiž hned jinak dělá, když si něco od stolu vymyslím a pak to i on-air vysílám. Lépe se mi komunikuje s moderátorským týmem. Vím přesně o čem mluvím, jak co odbavit, kde jsou případné nedostatky ad. Myslím si, že od stolu bych to asi nedokázal. Navíc opravdu nechci ztratit kontakt
s posluchačem. Programový šéf by měl vysílat.“
Jak moc programovou náplň rozhlasové stanice ovlivňují nadřízení programového ředitele, tedy generální ředitel nebo majitel stanice? „U nás je to tak, že ho na týdenních poradách ho informuji o krátkodobých i delších cílech a plánech, co teď vysíláme, proč atd. Samozřejmě, že se bavíme o hudbě, trendech a konkurenci. Určitě má velký vliv na motivaci a je dobře, že vnáší jistý ekonomický rozměr i do programové debaty.“ Bergerem popsaný model je optimální, ovšem ne všichni ředitelé a majitelé stanic jej dodržují. V rozhlasové branži jsou známi i majitelé, kteří programovému řediteli neustále dýchají na záda a přímo zasahují do programu stanice.
Moderátoři
Program sice řídí programový šéf, ale prakticky ho tvoří jeho podřízení, tedy moderátoři. Časy, kdy moderátor mohl hrát muziku podle svého gusta a vstupovat do vysílání kdykoliv a s čímkoliv, jsou na většině stanic dávnou minulostí. Kromě specializovaných autorských pořadů dnes musí speakeři hrát podle playlistu a mluvit jen tehdy, kdy to mají podle hodinového schématu povoleno. „Svobodu mají v kreativitě. Jinak samozřejmě mám nastavená pravidla a ty se musí dodržovat. Pozice, délky vstupů a jejich cíl je dán,“ říká Berger a jeho slova potvrzuje i Tachecí: „Na Frekvenci 1 mají moderátoři jasně a pevně daná pravidla týkající se jak obsahu, tak délky vstupu.“
Ještě přísnější pravidla musí moderátoři dodržovat při odbavování muziky. Za odvysílání skladby, která nebyla v playlistu, hrozí na některých rádiích pokuty, jinde moderátor díky sofistikovaným odbavovacím systémům ani nemá možnost, jak pustit do éteru jinou skladbu než stanovil hudební dramaturg. Podle Bergera to ovšem neznamená, že moderátor nemá žádný vliv na to, co rádio hraje. „Playlist moderátoři přímo ovlivnit nemohou, ale hudbu Krokodýla samozřejmě aktivně připomínkují. S některými se pravidelně nad hudbou scházím a debatujeme o tom co a proč se hraje. Bavíme se o tom, kde Krokodýl hraje, co na to kdo říká. To jsou informace k nezaplacení.“
Práce typického moderátora dnes zahrnuje tři až šest hodin vysílání a přibližně hodinovou přípravu. „Vzhledem k profesionální odbavovací technice dnes příprava moderátorů nezabere mnoho času. Při předání si kolegové vyměňují osobně informace o vysílání. Týdně máme moderátorské porady, kde zadáváme nejbližší úkoly. Oni přesně vědí co dělat. Dbáme na písemnou přípravu, to je základ,“ říká Berger a svůj názor přidává i Barbora Tachecí: „Záleží na osobnosti moderátora, typu vysílání a požadavcích jeho vedení.“
Obvyklý model na regionální stanici zahrnuje moderátora či dvojici na ranní show, následuje dopolední frekvence, odpolední, podvečerní proud a večerní služba. Když k tomu připočteme víkendy, vystačí si menší rádio s pěti až šesti moderátory, u celoplošných stanic může jít až o trojnásobek. Moderovaný program končí na naprosté většině stanic z ekonomických důvodů nejpozději o půlnoci, takže programový šéf už nemá možnost testovat začínající moderátory v nočním vysílání, jak bylo v minulosti zvykem. čestnou výjimkou je ostravské Hitrádio Orion, kde posluchačům dělá v noci společnost živý moderátor.
Platy
Co se platů týče, tak práce v programovém oddělení rozhlasové stanice není tak výnosná, jak si část veřejnosti myslí. Programový ředitel má obvykle zaměstnanecký příjem jako klasický střední management v jakékoliv firmě s ohledem na regionální platové podmínky a moderátoři jsou ve velké většině placeni za odvysílané hodiny jako externisté na živnostenský list. Hodinová mzda moderátora v Česku závisí na mnoha faktorech, ovlivňuje ji úspěšnost rádia, regionální podmínky, odvysílaná léta a řada dalších faktorů.
Nejlépe bývají placeni moderátoři ranní show a dopolední moderátoři. Obecně lze říct, že začínající moderátor na malém rádiu může pracovat za 70-120 korun na hodinu, průměrná hodinová mzda regionálního moderátora se pohybuje v rozmezí 130-170 korun a špičky na celoplošných stanicích si přijdou na 400-500 korun za moderovanou hodinu. Vzhledem k tomu, že moderátor obvykle nepracuje osm hodin denně, není samotné moderování v rádiu žádným zlatým dolem, ale spíše bránou k dalším příjmům. Oblíbený speaker totiž získá možnost moderovat diskotéky a další akce, které bývají placeny o mnoho lépe než samotná práce v rádiu.
