V první části seriálu Jak funguje rádio jsme se seznámili se základní strukturou rozhlasové stanice, ve druhé a třetí části jsme si přiblížili fungování programového oddělení a sekce zpravodajství, dnes se zaměříme na hudební dramaturgii. Hlavními hosty tohoto dílu jsou hudební šéf rádia Fajn North Music Dalibor Horník a Martin Blažek – ředitel společnosti 8bc, která na českém trhu zastupuje nejrozšířenější plánovací software Selector.
Naprostým opakem redakce zpravodajství, které jsme se věnovali v předchozí části tohoto seriálu, se dá označit oddělení hudební dramaturgie. Na většině privátních stanic čítá jednoho, vyjímečně dva až tři lidí, ovšem svým působením ovlivňujě největší část vysílání. Hudební oddělení řídí obvykle hudební dramaturg nebo ředitel hudby. Jak jsme naznačili v prvním dílu tohoto seriálu, není na to úplně sám, pod sebou má v ideálním případě pár asistentů, mocné nástroje pro zjišťování popularity písní jako call-outy nebo researche a hlavně plánovací software, což je obvykle Selector. Toto schéma funguje hlavně na celoplošných a veřejnoprávních stanicích, v nejmenších rádiích programuje Selector sám programový šéf nebo tuto funkci plní některý z moderátorů.
Hudební dramaturg
„Pracovní náplní hudebního dramaturga je sestavování hudebního playlistu,“ říká stručně a výstižně hudební ředitel Rádia Impuls Jan Hanousek a podobně se vyjadřuje hudební šéf Fajn North Music Dalibor Horník: „Asi nejstručnější definice náplně práce hudebního dramaturga je vybírat nejoblíbenější tituly, které chtějí posluchači našich rádií slyšet a plánovat je do playlistu tak, aby je co nejvíc bavilo je poslouchat.“ Jejich vyjádření nejsou úplně přesná, samotné sestavování hudebního playlistu je dnes v naprosté většině rádií v rukou plánovacího software a na bedrech hudebního dramaturga zůstává jeho programování a také kontrola výsledných playlistů.
Programů na plánování hudby byste na internetu našli celou řadu, některé zcela zdarma, jiné za velké peníze. Všechny mají jedno společné, české rozhlasové stanice je nepoužívají, protože českému (a nejen tomuto) trhu jednoznačně vládne Selector. „Za Selectorem stojí americká společnost RCS Inc., kterou založil Dr. Andrew Economos – člověk, který metodiku hudebního programování přetavil do prvního a u nás i ve světě nejrozšířenějšího programu na hudební plánování,“ vysvětluje Martin Blažek, ředitel firmy 8bc, která v Česku Selector nabízí.
Plánovací software
Jak takový program pracuje? Velmi zjednodušeně řečeno se do něj „nahraje“ kompletní hudební archiv stanice, nastaví se podmínky odpovídající formátu stanice a program podle nich vykoná černou práci, tedy vygereruje playlist skladeb tak, aby byly všechny podmínky splněny. Podmínky lze přitom nastavit jakékoliv. Např. první píseň po zprávách musí být svižná, za sebou nemohou zpívat dvě zpěvačky nebo v hodině musí být tři české skladby.
Přibližnou představu programování Selectoru můžeme získat z vyjádření Honzy Hanouska: Hlídáš poměry enregie, aby to nebylo utahané ani moc rychlé. V případě Impulsu hlídáš poměr česká/zahraniční, aby to bylo v nějaké rovnováze. Samozřejmě styly, aby to nebyl napřed jen samej popík a pak za sebou jen pop/rock. Pak hlídáš časové rozložení, abys nehrál za sebou samý novinky a pak za sebou třeba samý šedesátky…“
„Software nám pomáhá při plánování skladeb, při plánování rotací i sestavování playlistu podle určitých pravidel, podle oblíbenosti skladeb, k „různorodosti“ playlistů podle hudebních žánrů v našem formátu apod., ale většina práce a vybrání nejvhodnějšího titulu na každou pozici je na hudebním dramarturgovi než na nějakém počítačovém generování,“ upozorňuje Horník na fakt, že Selector je stále jen nástrojem ulehčujícím jednotvárnou dřinu. Hlavní práce je stále v rukou dramaturga, který Selector programuje, ať už na základě intuice nebo nákladných průzkumů, bez kterých se dnes již velké stanice neobejdou.
Data pro programování
Rádio Impuls dělá průzkumy pravidelně, konkrétně tzv. call-outy (průběžné telefonické testování) i auditoria (testování většiho množství skladeb na publiku). Také Na Fajn North Musicu se bez nich neobejdou: „Hudební průzkumy děláme a jsou pro nás důležitými údaji k plánování playlistů, protože podle nich dobře vidíme jak se mění oblíbenost hitů, které hrajeme. Konkurenci sledujeme, protože nejsme na trhu sami, ale playlisty sestavujeme podle toho co chtějí slyšet naši posluchači.“
Jak moc chod hudební redakce ovlivňují nadřízení hudebního dramaturga, tedy programový nebo generální ředitel? „Při své práci jsem členem týmů, ve kterém je samozřejmě i nadřízený, o práci často diskutujeme a snažíme se jí dělat nejlépe, ale pokud něco rozhodnu a můj přímý nadřízený (vedoucí hudebního oddělení) to schválí už do naší práce nikdo nezasahuje,“ popisuje Horník situaci v rádiu Fajn Nort Music.
Jak už bylo zmíněno výše, hudební ředitel velké stanice má k ruce obvykle asistenty. Ti mají většinou za úkol sběr dat, analýzu call-outů a auditorií, případně monitoring konkurenčních stanic. Své informace předávají dramaturgovi, který je zohlední při zadávání podmínek do Selectoru. Malé okresní rádio si samozřejmě nemůže dovolit takto početný tým jen pro plánování playlistu a programování Selectoru obstarává bez jakýchkoliv průzkumů jen na základě intuice starší moderátor nebo sám programový ředitel.
Jak náročná je práce hudebního dramaturga? Kolik času zabere naplánování playlistu na jeden den? Záleží na formátu stanice, cílové skupině, licenčních podmínkách a mnoha dalších okolnostech. V praxi může jít o desítky minut nebo o celou pracovní dobu. „Plánování hudby věnujeme maximální pozornost, takže příprava playlistů na jeden den zabere víc času, než je běžná pracovní doba,“ říká Horník.
A co na to Martin Blažek? „Pokud je Selector správně nastavený (mám vytvořeny kategorie? mám naplněnou knihovnu? mám formátové hodiny? nastavil jsem pravidla správně?), vytvoří denní playlist za pár sekund. Hudební šéf pak zpravidla nový playlist „proletí“ v editoru playlistu – zkontroluje, zdali odpovídá jeho záměrům a případně provede menší či větší zásahy. Operativně vždy vidí, proč byla ta která píseň naplánována, případně jaká pravidla jsou porušena. Kompletní tvorba playlistu na den tak může trvat 30 minut i tři hodiny – záleží na tom, jaké postupy či filozofii daná stanice uplatňuje.“
Plánování muziky a práci se Selectorem se budeme věnovat podrobněji v samostatném seriálu Martina Blažka. Další díl seriálu Jak funguje rádio se bude věnovat oddělení produkce.
