Pokud zvýšení koncesních poplatků vedení Českého rozhlasu neprosadí ani na podzim, budování nových regionálních stanic se při už dnes velmi napjatém rozpočtu ČRo s velkou pravděpodobností zpozdí o další rok.
Stručná analýza dosavadního vývoje
Diskusi o způsobu reakce Českého rozhlasu na nové regionální uspořádání zahájil generální ředitel Ing. Václav Kasík 11. února 2000 položením základních variant řešení:
1. Nereagovat, dokud to zákonodárci Českému rozhlasu výslovně neuloží.
2. Odbavovat více či méně modifikovaný program pro nové regiony ze stávajících studií.
3. Vybudovat 5 nových studií (Zlín, Jihlava, Pardubice, Karlovy Vary, Liberec) po vzoru stávajících.
4. Vybudovat 5 menších studií „druhé úrovně“, tj. více či méně napojených na program stávajícího studia (Karlovy Vary na Plzeň, Zlín a Jihlava na Brno, Liberec na Ústí nad Labem, Pardubice na Hradec Králové).
5. Vybudovat centrální program, do něhož by vstupovalo pouze 5 malých, nově zřízených studií
6. Vybudovat centrální program s lokálními okny pro všechny studia (stávající i nová) – co by to znamenalo pro stávající studia, pokud by se celkový rozpočet neměl výrazně navýšit.
K tématům se postupně vyjádřili všichni odpovědní pracovníci Českého rozhlasu. Výsledkem bylo ustavení pracovní skupiny programového ředitele PhDr. Josefa Havla, která se však bez konkrétního výsledku sešla jen dvakrát nebo třikrát.
Rada Českého rozhlasu na svém jednání koncem dubna přijala bez bližšího vysvětlení usnesení 19/2000, aby koncepce regionálního vysílání v souvislosti s novými, územně správními celky probíhala ve variantě označené jako „lokální okna“.
Nová pracovní skupina programového ředitele se problémem znovu začala zabývat až v prosinci roku 2000. První polovině roku 2001 byla TESTCOMem vypracována studie optimalizace kmitočtového pokrytí všech programových okruhů Českého rozhlasu. S technickým odborem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání byly následně projednány i varianty pro jednotlivé etapy vzniku regionálních stanic v nových krajích z hlediska kmitočtového pokrytí.
Koncepce stále chybí
31. května 2001 tato druhá pracovní skupina vypracovala závěrečné doporučení pro vedení Českého rozhlasu a generálního ředitele. Rozhodnuto však bylo pouze o co nejrychlejším vzniku Českého rozhlasu v Jihlavě. Bez konkrétního výsledku skončila i v létě 2001 vypsaná soutěž na název regionálních stanic v nových krajích popřípadě název programové sítě.
Jednoznačné jasno o tom, jak budou nové regionální stanice vypadat, jak se budou jmenovat, jaké budou mít logo, jaký program budou šířit, pro jakou cílovou skupinu budou vysílat, kolik zaměstnanců budou mít, od kdy začnou vysílat a jaká bude jejich vazba na regionální stanice stávající, tedy ani po dvou letech bohužel není.
Generální ředitel Václav Kasík na tomto místě v odpovědi na otevřený dopis 20.3.2002 tvrdí, že: „Do dnešního dne nám nikdo neuložil nová studia budovat. To, že tak Český rozhlas činí, je naše prozíravost, dobrá vůle a péče o posluchače.“ Ve skutečnosti však ani například rok trvající pokles zájmu posluchačů v Pardubickém kraji o program Českého rozhlasu Hradec Králové žádnou aktivitu cíleně směřující ke změně tohoto vývoje nevyvolal. „Základní programové cíle do roku 2001“ přitom Českému rozhlasu ukládaly: „Stabilizovat pozici ČRo jako média důvěryhodného, vlivného a schopného pružně reagovat. V rámci jednotlivých okruhů dosáhnout toho, aby každý okruh ve svém zaměření byl kvalitativně i kvantitativně považován za nejlepší ve svém oboru v České republice.“
Problém leží hlavně v rovině ekonomické. Budování nových regionálních stanic se postupem času stalo hlavním (a prakticky jediným) argumentem pro zvýšení koncesních poplatků. Prosadit tento cíl se však v Poslanecké sněmovně nepodařilo a restrukturalizace vnitřního hospodaření Českého rozhlasu také neproběhla. Další kroky se tedy dají nejpravděpodobněji očekávat až po volbách, vznik regionálních stanic v nových krajích bude z tohoto pohledu závislý na novém rozložení sil, které do našeho zákonodárného sboru sami zvolíme. Pokud zvýšení koncesních poplatků vedení Českého rozhlasu neprosadí ani na podzim, budování nových regionálních stanic se při už dnes velmi napjatém rozpočtu Českého rozhlasu s velkou pravděpodobností zpozdí o další rok.
V již citovaných „Základních programových cílech do roku 2001“ se také dočtete: „… je naší ambicí oslovit co největší počet posluchačů. Nízká úroveň poslechovosti vyvolává diskuse o oprávněnosti existence veřejnoprávního vysílání včetně pochyb o účelnosti finančních prostředků vynakládaných na jeho provozování“. Vývoj regionálního vysílání v Pardubickém kraji této skutečnosti bohužel neodpovídá. O tom však podrobněji až v příštím článku
(Autor je bývalý poradce ČRo pro regionálního vysílání)
