Asi se nedalo očekávat, že by se rádio Kiss rozhodlo nabídnout v tomto regionu něco jiného, než znají posluchači z mateřské frekvence 98 FM. Nicméně frekvence 91.1 Mhz, šířená ze střechy pardubického hotelu Labe od dubna tohoto roku, si bezpochyby svoji pozornost zaslouží.
Jen připomenu, že rádio Kiss nyní existuje už ve třech variantách. Vedle původního pražského rádia Kiss 98 FM a pěti rádií „smluvně vázaných“ (Hády, Morava, Proton, Publikum a Jižní Čechy) se na scéně před časem objevila značka Kiss FM. Tuto podobu má v současnosti, táborská, kutnohorská, liberecká a pardubická frekvence. Přitom vlastní odpojováky (tj. originální zpravodajské a reklamní vstupy) momentálně chybějí pouze pardubické frekvenci.
Program je prozatím totožný se sousední kutnohorskou frekvencí. Regionální Kiss FM má vlastní program v pracovní den od 6 do 20 hodin, v sobotu od 6 do 19 hodin a v neděli od 8 do 20 hodin. Ve zbytku času se přebírá Kiss 98FM. Podle slov Ing. Vosáhlové, obchodní ředitelky rádia Kiss, se pardubická frekvence měla zrovnoprávnit od září tohoto roku. Zatím k tomu však nedošlo. Zároveň se zdejší komerční kancelář měla dočkat i nového šéfa. Ten byl v Pardubicích, na rozdíl od dalších sesterských poboček, vybírán prostřednictvím personální agentury. V poslední době zde pracovalo sedm zaměstnanců, z toho pět obchodních zástupců. O všem podstatném v programových otázkách se rozhoduje v Praze a téměř určitě tomu tak bude i nadále.
Jemné rozdíly ve formátu mezi jednotlivými kissovskými frekvencemi posuzovat nemohu, neboť kromě pardubické nemám ty ostatní v dosahu. Předpokládám ale, že budou nepodstatné.
Prezentované zaměření na průměrného, nevyhraněného posluchače mezi 25 a 45 lety docela sedí. Převažují hity 70. a 80. let. V minulosti slýchaný slogan o tom, že Kiss nechce vyrábět hity nové, určitě platí i dnes. Trochu dost nadnesený termín nejlepší hudební mix je asi to poslední, co by mi na Kiss FM vadilo. Mám-li porovnat s ostatními, tedy alespoň s těmi „plnohodnotnými“ východočeskými rádii, pak lze říci, že hudební dramaturgie Kissu určitě nezaostává. Jestliže se výběr opírá převážně o již osvědčené tituly, je to pochopitelně o něco snazší. Ultrakonzervatismu jsme si přitom bohužel už hodně přivykli. Za zmínku určitě stojí i relativně vysoký podíl domácí produkce (30 – 35%). O některých víkendech je to ještě více – na Kissu to nazývají český hudební maratón. Nic proti tomu, ale někdy si připadám jako na Hvězdě v polovině 70. let. Druholigových „omletin“ a coververzí v podání oněch Zagorových, Špinarových, Urbánkových, Vondráčkových, Rezků, Kornů, Petrů Spálených, Zichů, Olympiců či Bobků jsem si tehdy užil dostatečně. Tím ale nechci vyvracet, že nějaká marketingová studie mohla prokázat, že průměrný posluchač prahne právě po tomhle.
Kiss FM nabízí i několik pořadů, které by se s přimhouřením oka daly nazvat jako hudební. Kissparáda je běžná hitparáda, jakých je v éteru na tucty. Rocková sobota je 5 hodin rockových hitů připravených z playlistu, a ve studiu komentovaných známými muzikantskými personami (Petr Janda, Aleš Brichta, Michal Ambrož). Zdánlivě dobrý nápad má však svá úskalí. Na straně jedné je to nadiktovaný playlist a na straně druhé až příliš častá nepřipravenost muzikantů. Jestliže si pan Janda plete Led Zeppelin s Deep Purple, působí to trochu groteskně.
Vedle Rockové soboty považuji v programové nabídce za nejzajímavější dvě soutěže, fungující pouze v pracovní dny. Jednak je to Tajemný zvuk (přestože nedávný zvuk dávkovače na tekuté mýdlo mi připomínal vše možné, jen ne proklamovanou plastovou krabičku) a tou druhou soutěž Devět o deváté, v níž je třeba uhodnout pojítko mezi devíti písničkami. Zatímco u první jmenované soutěže je výhra ve finanční podobě, u druhé je cenou cédéčko podle vlastního výběru. Což ale v rétorice moderátorů Kissu znamená, že si pro cenu budete muset dojít do kanceláře, kde dostanete vybrat z pěti či šesti, rok starých, nepříliš atraktivních českých titulů. Prostě malý český podfuk. Že se přitom soutěžící nechávají v omylu, že hádanku ještě nikdo neuhodl (telefonáty se stáčejí) a třeba 20 minut ještě zbytečně volají (někdy dokonce na vyvěšený telefon), to už je opravdu jen maličkost.
Na druhou stranu velmi oceňuji používání bezplatné telefonní linky. To zatím není zdaleka běžným jevem.
Co by to bylo za průměrné české komerční rádio, kdyby značnou část vysílací doby netvořily písničky na přání. V podání Kissu přitom mají k naplnění tohoto termínu hodně daleko. V podstatě jde o „písničky na přání moderátora“, neboť šanci uspět se svým přáním zde máte hodně malou, přesněji řečeno, menší než u konkurence.
Rádio Kiss FM je na Pardubicku nováčkem a tomu odpovídá i množství reklamy z tohoto regionu. Nehledě na to, že nelze zákazníkovi doložit náležitou poslechovost. Počet vysílaných reklamních spotů z tohoto regionu se koncem srpna znatelně zvýšil a nyní se pohybuje cca mezi deseti a patnácti. Nápady i technické zpracování jsou spíš pod průměrem a typické nešvary (délka, srozumitelnost, přehlednost, tel. čísla, řazení do dlouhých bloků) se objevují i tady.
Od rádia, které se profilovalo v tvrdé pražské konkurenci bych určitě očekával podstatně nápaditější jingle. Ty překvapivě zaostávají i za východočeskou konkurencí. Snad nejblbější jsou ty, jenž avízují víkendový Hudební maratón. Pokud se v nich už nějaký náznak vtipu objeví (útržek Šimkova vyprávění o tramvaji a chlapečkovi, který potřebuje čůrat), pak nevím jestli zůstává vtipem i po tom, co ho slyšíme dvakrát do hodiny. Naštěstí už byl nedávno vyřazen. Snad nejtrapněji ale působí samochvála rádia v podobě telefonických komentářů posluchačů, kteří jakoby říkají přesně to, co je jim bylo narežírováno. Nechybějí ani módní upoutávky na písničky v nadcházející hodině.
Poměrně kladně lze hodnotit hlasovou úroveň naprosté většiny moderátorů. Takříkajíc „na mikrofon“ jsou vesměs velmi dobří. S obsahem je to však stejné jako u většiny českých komerčních rádií. Například úporná snaha o rozvedení dialogu s telefonujícími posluchači působí přinejmenším stejně trapně jako u konkurence. Od profesionálů pracujících v hudebním rádiu bych taky očekával alespoň průměrnou orientaci v populární hudbě. Ze záplavy nesmyslů mi utkvěly v paměti např. skupiny (!!) Midge Ure a Drupi.
S výjimkou solidní Jany Čechové však hlasově hodně zaostávají snad všichni regionální zpravodajci. A to jak po stránce hlasové, tak i po stránce zpracování příspěvků či výslovnosti cizích jmen. Mám pocit, že u jiného východočeského rádia by se nechytli. Beztak jsou ale ke slyšení dost zřídka. Celkově je zřejmé, že zpravodajství je na Kissu FM spíš popelkou a to platí i o zprávách celostátního charakteru (ve všední dny ráno po půlhodině, přes den po hodině, o víkendech chybí).
Poměrně dobře hodnotím internetovou prezentaci (solidní grafika i přehlednost). Do podrobnějšího rozboru netroufám. Podobně se necítím být kompetentní příliš komentovat další formy prezentace (spanilé jízdy“kissovských automobilů, Kissbalón apod.).
Čekáte celkové hodnocení a odhad šancí rádia Kiss FM v našem regionu? Nuže, risknu si to. Alespoň v krátkosti: Jestliže se někdo tlačí přesně na malý plácek, kde je již beztak velký nával (Profil, Černá hora, OK, F1, E2 …), pak může být úspěšný pouze bude-li alespoň o ten pověstný chloupek lepší (zajímavější, profesionálnější) než konkurence. Tomu je ale Kiss FM prozatím dost vzdáleno. Navíc pokrytí signálem není žádný zázrak. Ne všechno ale funguje podle teoretických pravidel trhu a tak se ke stávajícím a roky fungujícím východočeských rádiím pravděpodobně přiřadí i pardubické Kiss FM.
