Letní čtení Čas prázdnin a dovolených je tu. A tak je nejlepší příležitost objevovat místa, kam se během roku jen tak, třeba z časových důvodů, nepodíváme. Nemusíme ani do zahraničí, stačí projíždět vlastní zemi a všímat si, jak se kde žije a co poslouchá.
Přesně takové zadání jsem si určil před mou první letošní velkou cestou po Čechách a Moravě. Zvolil jsem trasu z Ústí nad Labem přes střední Čechy na sever od Prahy, dále do jedné z východočeských metropolí – Hradce Králové, přes Hanou až do Beskyd.
Polabí je zajímavé především svou rovinatou krajinou, ale především architekturou. Města jako Roudnice n.L., Lysá n.L., Stará Boleslav-Brandýs n.L., Nymburk či Poděbrady jsou pro všímavého cestovatele skoro identická a zároveň společně jiná od ostatních míst v republice. Co se zde ale poslouchá za rádio?
Polabí a Hradec Králové
V Lysé hraje v obchodě u náměstí Radio Blaník. To zní i v kempinku u Labe v Poděbradech. Nelze ani nepřehlédnout u silnic značky oznamující, že tohle rádio, co hraje písničky, které máme rádi, naladíme na 95,0 FM. Ovšem v Poděbradech nás billboard u vodárny nabádá, že máme přeladit na Radio Nový Preston, jenž hraje jenom česky a je v pohodě. Zde si dovolím poznamenat, že typ písma a celkové grafické ztvárnění reklamy je katastrofální, protože je velmi nepřehledné a špatně čitelné. Pro laika, kterého má reklama upoutat, je celkový design zcela nevhodný…
První červencový den přijíždím do Hradce Králové. Do pěkné metropole, kterou výrazně spoluvytvářel architekt Gočár. Rozhodl jsem se, že udělám malou „přepadovku“ a navštívím některou zde sídlící stanici. Má volba padla na Radio Černá Hora, která si své ustředí z Trutnova přestěhovala právě sem do Hradce.
Hledám Dlouhou ulici, která je překvapivě skutečně dlouhá a navíc se nachází u divadla. Mírně řečeno mě šokuje objekt, ve kterém rádio sídlí. Je to typ domu z přelomu 18. a 19. století, tak podobný městské zástavbě třeba na pražském Žižkově či Smíchově. Dům je z venku zcela zanedbaný, fasáda je úplně černá a nad vchodovými dveřmi visí cedulka s logem rádia. Vcelku nenápadné místo pro tak významnou stanici, která má okolo stovky tisíc posluchačů od Liberce až skoro po Jeseníky…
Napadlo mě, že bych mohl udělat rozhovor takříkajíc z očí do očí například s někým z vedení stanice. Jistě jako neohlášený host, navíc na prahu prázdnin, jsem ani nečekal, že by někdo „kompetentní“ v rádiu mohl krátce po poledni vůbec být. Pracují přece jiní… Co ale kdyby! Samozřejmě nikdo nikde nebyl. A tak jsem se aspoň dozvěděl informaci o malé personální rošádě, která proběhla mezi Hradcem a Pardubicemi. Zdá se, že začíná období, kde už nebudou jen dva rivalové v podobě „Gočárova města“ a „metropole perníku“. Do hry vstupuje i Černá Hora versus Hey Profil…
Když jsem se vracel k Labi, bouchl mě do očí objekt Českého rozhlasu Hradec Králové. Říkal jsem si, že tentokrát by to mohlo vyjít. Přece jen, ve veřejnoprávním rozhlase se vedení chová jinak než-li u soukromníka a bude v práci. Bylo. A tak se můžete těšit na RadioTV v blízkém období na rozhovor s ředitelem studia.
Marně ale přemýšlím, zda-li jsem někde uslyšel nějakou stanici. Na jediné, na co si vzpomínám, tak byla Frekvence 1, která hrála ve veřejné jídelně na jedné z hradeckých tříd směrem k vlakovému nádraží.
Haná
V pátek ráno jsem už v Olomouci. Mám domluvenou schůzku s Radkem Dreslerem (šéfredaktor RadioTV – pozn.aut.). Sedíme spolu v zahrádce před olomouckým orlojem a povídáme si o místních rádiích. Pozorně poslouchám, nebot Radek jako „domorodec“ má lepší přehled. „Tady na Hané se poslouchají hlavně celoplošná rádia a místní se moc nechytají. Je to zvláštní, ale je to tak,“ říká mi. Moc se mi tomu nechce věřit, zvláště po zkušenostech z jiných částí republiky. Později však zjišťuji, že tomu opravdu tak je. Ještě než se vydám na soukromý výlet na Svatý kopeček, tak zkoušíme jít na společnou exkurzi do místního Radia Hity a Apollo. První jmenované je klasicky hitovým rádiem pro nejmladší cílovou skupinu, druhá stanice přesvědčuje, že hraje hity, které znám.
Návštěva neúspěšná, protože nejvyšší vedení je na pracovní cestě v Německu. Zkoušíme zajít i do lokálního studia Evropy 2, které sídlí hned vedle v sousedním objektu na olomouckém náměstí. Rovněž neúspěch. Tady je naopak nemoc slečny moderátorky…
V restauraci na Svatém kopečku hraje Radio Hity. Pro ty čtenáře, co tuto stanici neznají, stačí napsat, že je to stejný typ stanice, které jsou všude jinde pro „cílovku“ do 29 let. Mé dojmy ve zkratce: moderátor hovořil slušně, zdálo se mi, že i spisovně, nezapomínal ve svých vstupech opakovat slogan stanice a většinou hovořil o akcích a událostech v kraji. Vytknul bych akorát jingly, protože se mi zdály nevýrazné (namluveny ženským hlasem), ale zase nejsou tak vtíravě a rušivé jako např. u severočeského Radia North Music. Tady je to, nezlobte se na mě, totální extrém nevkusu.
Jinak ve stručnosti. V prodejně fan shopu na Andrově stadionu, kde hrají prvoligoví fotbalisté Olomouce, se poslouchá Frekvence 1. V prodejně potravin na olomouckém vlakovém nádraží podle směny hraje Radio Impuls či Radio Haná.
A na závěr ještě perlička. Víte, co znamená název RUBI? Pokud nejste místní, tak vězte, že je to Radio Uničov Baví Informuje. Podotýkám, že Uničov leží severozápadně od Olomouce směr Litovel a Mohelnice. Jen dodávám, že jak Apollo, tak Rubi, jsem nikde neslyšel. Viděl jsem však pomalovaný autobus inzerující právě Radio Apollo v Rožnově pod Radhoštěm. Ale to později…
V sobotu na Bouzově v restauraci pod hradem vyhrává Evropa 2. Poslouchám ji i odpoledne v Bruntálu. Zašel jsem do cukrárny nacházejíc se na totálně rozkopaném náměstí, jehož přestavbu financuje Evropská unie. Hlavně, že na ni kde kdo u nás nadává…
Jazyk ulice a Ostravsko
Dovolím si vsuvku. Jako rodilý Severočech hovořím pražským dialektem. Proto si samozřejmě uvědomuji dialekt hanácký, slovácký, valašský, brněnský a ostravský. V dubnovém rozhovoru pro RadioTV Michel Fleischmann, prezident mj. Evropy 2, obhajoval mluvu svých moderátorů tím, že hovoří jazykem ulice. Po nynějších zkušenostech musím ale konstatovat, že „jeho“ moderátoři mluví jazykem pražské ulice, nikoliv jazykem moravské ulice. Takže by bylo nejlepší, když je ta Evropa 2 „celoplošná“, aby konečně moderátoři začali mluvit spisovně, protože je to nejlepší řešení. Tečka.
Neděle je slunečná a já jsem v Bohumíně, Ostravě a Třinci. Na bohumínském nádraží v bufetu hraje Frekvence 1, stejně jako v kiosku u ostravského divadla Antonína Dvořáka blízko výstaviště Černá louka.
Marně pátrám po zvuku například Radia Helax a tak se musím spokojit jen se Stodolní ulicí. Šel jsem si ji projít a Helax si z ní skutečně dělá rodinný podnik. V objektu rádia sídlí Helax club, přes ulici je zavěšen rudý transparent Helax a z reproduktoru nad vchodem hraje samotná stanice. Je krátce před sedmou večerní a zrovna běží rekapitulace hitparády. Moderátor mě přesvědčuje, že mám poslat hlas svému oblíbenému songu a říká mi to stylem jako kolotočář na pouti. Je slyšet, že speakr je spíš DJ, než rozhlasový moderátor… Na Stodolní se propaguje i Kiss Morava, která na transparentu oznamuje, že je v Ostravě ještě lépe slyšet.
Z třineckého vlakového nádraží, z oblasti dýmajících Třineckých železáren, na Terasu mě veze linkový autobus. Řidič poslouchá Radio Čas. Logo stanice. Je vidět, že po vzoru Blaníku se severomoravský klon připomíná také na každém rohu. Už vím co mám očekávat za formát: české písničky, česká pohoda. Akorát z reproduktoru se line melodie tria Uhlíř, Šíp a Janů. Česká Itálie osmdesátých let…
To na třineckém koupališti je jiná káva. Teda rádio. Orion hraje k nedělní odpolední pohodě. Říkám si: ten formát znám. Ano! Radio City, Radio Most – to je přesně ono. S tím rozdílem, že moderátor nemluví až v tak naučených frázích, ale jeho projev je rovněž sterilní. Zároveň si dává důraz, aby byl za každou cenu příjemný a v pohodě. Při mluvení se usmívá.
Večer, když čekám na noční vlak v Přerově, poslouchám s taxikářem fotbal z rádia. Český rozhlas 1 – Radiožurnál to jistí. Společně jsme tak mohli živě zkonstatovat: Vyhrálo Řecko, prohrál fotbal…
Valašsko
V pondělí jsem zase v Prostějově. Je svátek. V jedné z místních hospod hraje Radio Impuls. To slyším i v Přerově. Z místního stánku na náměstí bezpečně poznávám zvuk Impulsu. Zrovna se hovoří o Karlovarském festivalu…
Úterní Rožnov pod Radhoštěm je deštivý. V kempinku u hotelu Eroplán hraje Radio Orion. Ten poslouchám i u jednoho ze stánků servírujíc Valašskou kyselicu, medovinu, klobásu, pravý valašský bramborák, karbočík, trdelník, perníkové uši i frgále. Naopak, u zase jiného stánku hraje z rádia Frekvence 1.
Jaké konstatování na závěr? Celoplošná rádia z Prahy vedou. Aspoň na veřejně přístupných místech a na střední a severní Moravě. Panové Fleischmann a Hrabák mohou být spokojeni…
