Brno. Metropole, která si mě nikdy nezískala. Marně tápu nad tím, proč tomu tak je. Že by to bylo opravdu kvůli té nudě v Brně? Rozhodl jsem se přenocovat v kempinku u Brněnské přehrady. Tady to musí žít, říkám si při pohledu na stánky u přístaviště v Bystrci. No, mýlil jsem se. Stánky se uzavírají kolem desáté večer. A to je sobotní letní večer… Pár zoufalců poslouchá u piva beznadějnou hudební rockovou skupinu, která září štěstím nad tím, že může hrát před obecenstvem. Hrůza, to není zpěv, ale řev…
Nemá smyl identifikovat, co tady všechno hraje. Přehlušuje se to navzájem. Je to Hey Brno!, Krokodýl, Kiss Hády. I to působí navenek katastroficky. Pouze reklamní celta oznamuje na uzavřeném parníku, že tady bývaly lepší časy. Konaly se tu disco večery? „Moc kultivované to tady není, co?“ slyším, jak říká dívčina svému milému. Není! Odpovídám. Styďte se…
V neděli jdu na prohlídku městem. V ulicích je hodně cizinců. Z různých kaváren a restaurací lze opět slyšet smršť neidentifikovatelné hudby. Všechno dohromady. Lepší to je v brněnské Zoo. U Tygra hraje Radio Krokodýl, o pár metrů výš starší obsluhující pár u pizzy a párků poslouchá Český rozhlas 2 – Praha.
Vysočina a Horácko
Pryč z Brna. Jedeme na Vysočinu. Kraj, který lze charakterizovat: nahoru-dolů. Třebíč je město, o kterém mí známí tvrdí: Tam nic není. Vybaven touto radou tedy očekávám, že tu na chvíli zastavím a hned pojedu dál. O tomhle městě vím, že se tu narodil herec Donutil. Jinak nic. Po mé návštěvě už vím, že je tu i unikátní židovské městské ghetto, zapsané v seznamu památek UNESCO.
V kavárničkách se poslouchá hlavně Radio Blaník JM (3x) a Radio Vysočina. To frčí i v samotné Jihlavě. Ovšem u jedné z čerpacích stanic jsem zaznamenal i Český rozhlas Region a v jednom obchodě i ČRo1-Radiožurnál. Jinak v kempinku Pávov u dálnice Praha-Brno už hraje Radio OK.
V pondělí jdu na prohlídku Jihlavy. Nádhera. Tak velké náměstí s historickými domy, to se jen tak nevidí. Ale bohužel si nelze nevšimnout hrůzostrašného monstra v podobě obchodního domu Prior. Opět socialistický úlet, jako v Olomouci nebo v Ústí nad Labem…
Rozhodl jsem se, že navštívím místní stanice. Původně jsem chtěl jít na návštěvu do Vysočiny, ale odradilo mě od ní místo, kde se sídlo nachází. Přece jen areál jihlavského Icomu byl pro mě z ruky. To Český rozhlas Region je na lepším místě. Přímo na náměstí. Půjdete do druhého patra, zazvoníte a jste v rozhlase. Jedno patro, jeden sál, jedno vysílací pracoviště. Jak v soukromém rádiu…
V Jihlavě jsem se ptal, proč si říkají Horácko. Mají tady Horácké noviny (sousední Třebíč)a Horácké divadlo (byla zde herečka Něrgešová). Víte, co jsem se dozvěděl? „Je to označení pro chudý kraj,“ sdělila mně paní v infocentru. Horácko – oblast Třebíčska, Jihlavska a část Havlíčkova Brodu… Pro zajímavost ještě. Už v Jihlavě jsou k vidění plakáty oznamují to jediné české rádio ze srdce Čech – Nový Preston. Dovolím si prorokovat, že i tak ty plakáty jsou tomuto rádiu k ničemu…
Střední Čechy
Odpoledne projíždím Havlíčkovým Brodem a v úterý už Kutná Hora. Jsme ve středních Čechách. V Čáslavi i tady se poslouchají už pražská rádia. Mají tu své frekvence – Radio Beat a Fajn Radio či Kiss FM. Pak mířím už domů, do Ústí nad Labem.
Nenechte si ujít! Příště RadioTV přinese hodnocení a mnohá zajímavá zjištění.
