Výsledky posledního průzkumu poslechovosti jsou známy už několik dní, takže jsou na řadě komentáře. O názory jsme požádali zástupce několika stanic a reklamních sítí, zde jsou odpovědi těch, kteří na naši výzvu reagovali. Tentokrát jsme broadcastery navíc požádali i o komentář vzhledem k úpravě metodiky a částečné obměně realizátorů Mediaprojektu.
Alexander Pícha – ČRo 1 Radiožurnál:
V metodice Mediaprojektu mnoho změn není, hlavně je teď díky „pětiminutovému měření“ přesnější. Nemyslím, že by všechny ty statisíce posluchačů najednou na trhu přibyly. Většina z nich mohla být utopena v předchozí metodice, která respondentům umožňovala uvádět jen poslech jednoho rádia ve čtvrthodině.
Jinak velký nárůst ČRo 1 – Radiožurnálu potvrzuje staré pravidlo: ‚Když něco v programingu nefunguje, poznáte to hned, ale na efekt dobrých programových změn v poslechovosti musíte čekat minimálně pololetí až rok‘. V našich nových číslech se projevilo hlavně přeformátování Dopoledního Radiožurnálu loni na podzim, nový živější způsob moderace včetně nových dopoledních moderátorů a zpřehlednění celodenního schématu až po večerní program. Trochu mi padá kámen ze srdce, že poslechovost ČRo 1 – Radiožurnálu funguje, aniž bychom kvůli ní omezovali zpravodajství a publicistiku.
Martin Hroch – Radio Beat: Beat téměř zdvojnásobil svou poslechovost a to je důvod k radosti.
Snad ještě lepší výsledek je to v porovnání s ostatními pražskými rádii. Zařadili jsme se po roce a půl existence na špici lokálních pražských rádií, se svými 64.000 dokonce před matadory pražského éteru. Beat je podle mého názoru stanice, která má velkou perspektivu.
Jiří Hrabák – Radio Impuls: Výsledky mne nepotěšily, ale zároveň i překvapily, tendence poklesu Impulsu se sice na jedné straně objevovaly i v předcházejícím Mediaprojektu, na stranu druhou ale čísla za druhé čtvrtletí téměř odpovídají výsledkům čtvrtletí prvního a rozdíly oproti poslednímu čtvrtletí lonského roku jsou opravdu enormní, v některých případech jde o změny více než 10ti procentní. A nezdá se mi, že tak obrovský mezikvartální rozdíl může být jen vlivem skutečných změn na rozhlasovém trhu a to i přestože, jak už jsem řekl, pokles Impulsu nastal v předcházejích obdobích. Je otázkou na realizátory, zda uprava především hodnot, na které se dovažují sebraná data, může především u celoplošných stanic sehrát tak velkou roli. Podle mých zatím neověřených informací se nedovážená data příliš nelišila od dat za druhé pololetí lonského roku.
Co jsem řekl ale vůbec nevnímám jako jakékoli zpochybnění výsledků Mediaprojektu, spíše je podle mne jasné, že nelze vůbec srovnávat čísla letošní s loňskými a z hlediska radia tedy jedeme od jakéhosi bodu nula. V tomto bodě nula je jasné, že Impuls je nadále na prvním místě ve věkových skupinách 20-29, 30-39 a 40-49.
Petr Dvořák – Radio City: S výsledky spokojeni nejsme. Co se odpovědi na další otázky týče, první výstup
„nového“ Mediaprojektu není pro mne dostatečným
zdrojem pro komentářre nebo dokonce hodnotící soudy.
Michel Fleischman – E2 a F1: Výsledky dávají několik důvodů k radosti: Především je velmi povzbuzující celkový nárůst rozhlasových posluchačů o 611 000!
Pro Regie Radio Music je pozitivní, že TRIO (Impuls, F1 a E2), byť konkurence získala zastoupení dalších malých rádií, je i nadále nejúspěšnějším a především nejefektivnějším rozhlasovým produktem.
Pokračující nárůst posluchačů o 14,7% od posledního měření u Frekvence 1 potvrzuje úspěšnost programových změn z podzimu loňského roku, které se zákonitě nemohly projevit ze dne na den.
A konečně nárůst Evropy 2 a její prvenství v cílové kategorii 12 – 29 dokazuje, že tato stanice dynamicky reaguje na potřeby nastupující generace a je nejoblíbenějším rádiem mladých.
Vladimír Vančura – Radio Čas:
Výsledky poslouchanosti mne ničím mimořádně nepřekvapily a jsem spokojen. Očekávaný nevýrazný pokles Času na severní Moravě koresponduje s velmi úspěšným vstupem Radia Hey Ostrava na zdejší trh. Jeho první měřenou poslouchanost 68 tisíc (pozn. weekly reach) považuji za výrazný úspěch a to
i v celostátním měřítku. Svými prvními čísly rozhodně nezklamal ani brněnský Hey. Má očekávání asi o třetinu překročilo Radio Hey v Praze. Náš benjamínek, který začal vysílat až letos a nebyl Mediaprojektem sledován po
celé měřené období, dokazuje, že lze úspěšně vstoupit na silně obsazený metropolitní trh specializovaným konzistentním formátem stanice. Ostatně potvrzuje to i vzestup pražského Radia Beat.
U celoplošných stanic vyšla podle očekávání sázka Frekvence 1 na dříve tabuizovaný sex v prime time. Takto výrazná a silně komunikovaná změna nemohla dle mého názoru zůstat bez pozitivní odezvy. Od změny metodiky Mediaprojektu očekávám další sblížení výsledků měření s realitou. Zdali tomu tak je, to nám ovšem potvrdí až další výsledky.