Ačkoliv to téměř nikdo nečekal, i podruhé v řadě klesl celkový počet posluchačů rozhlasu. Pokles byl tentokrát ještě rapidnější, zatímco mezi dubnovými a srpnovými
výsledky je rozdíl 72 tisíc posluchačů, mezi srpnem a říjnem je pokles již 167 tisíc posluchačů. Kde hledat příčiny tohoto stavu?
Podle prezidenta APSV Michala Zelenky “ dlouhodobým porovnáním polotetí z 4.Q předcházejícího roku a 1.Q. následujícího (tma a zima) a pololetí z 2. a 3.
Q.(světlo a teplo) zjistíme, že za světla a tepla mírně poklesne sledovanost televize a stoupne poslechovost rozhlasu. To se letos ovšem nepotvrdilo.“
To staví výsledky do ještě podivnějšího světla. Ani šéfredaktor Radia Impuls Jirka Němeček není s tímto stavem spokojen: „Za negativní věc považuji nedostatečně
vysvětlenou další úmrtnost posluchačů. Výkyv v jednom čtvrtletí se dá pochopit i z hlediska statistiky, ale odchod dalších téměř 140 tisíc posluchačů od
rozhlasových přijímačů mi připadá přinejmenším podivný. Naznačovalo by to celkem výraznou změnu sociálního chování obyvatelstva, kterou ale jiné výzkumy
neavizují.“
Nabízí se otázka, zda klesá poslechovost mezi celou populací nebo jen v určitých skupinách. Mezi muži a ženami není téměř žádný rozdíl, stejně dopadne srovnání
podle věku, kde taktéž klesaly skoro všechny věkové skupiny. A co podle místa? Letmým pohledem na čísla posledních dvou Mediaprojektů se zdá, jako by se nejvíce
posluchačů ztratilo v západních a severních Čechách, protože právě tam zaznamenala většina stanic poklesy. Pokud se podíváme na tento graf, zjistíme, že to je
úplně jinak.
Graf zobrazuje procento lidí z jednotlivých krajů, kteří „poslouchali včera“ nějaké rádio. Západní ani severní Čechy neklesaly nijak extrémně, mnohem větší propad
nastal ve středních Čechách. Obzvláště u severních Čech je toto číslo překvapivé, protože kromě přibližně desetitisícových nárůstů F1, E2 a Radia Děčín v tomto
regionu opravdu všichni výrazně ztratili. Co z toho všeho vyplývá? Dvě možnosti: Buď je vše způsobeno novou metodikou Mediaprojektu anebo opravdu plošně klesá
zájem o rozhlas. Tomu bychom se ostatně při současné uniformitě našich stanic ani nemohli divit.
Vedoucí oddělení výzkumu médií společnosti GfK Praha Pavel Rusý ovšem nevidí tento stav nijak černě: “
Současný pokles je v souladu s trendy z dřívějších let, kdy poslechovost rozhlasu ve 3. čtvrtletí byla
téměřr vždy o cca 1-3% nižší než celoroční průměr, naproti tomu pravidelně je vyšší v 1. čtvrtletí ve srovnatelném měřítku. Je pravda, že poslední pokles
je silnější, ale není z hlediska let 1994-2000 rekordní. Pokles proti prvnímu pololetí je nápadný tím, že z dat ubylo silné první čtvrtletí a
přibylo slabší 3. čtvrtletí, což uvedený pokles opticky zesílilo.“
Trendy posledního roku
Graf vývoje poslechovosti (Poslouchalo včera Po-Ne) celoplošných stanic za posledních pět období v podstatě potvrzuje dlouhodobé trendy. Podle Michala
Zelenky „Za světla a tepla (II.-III.Q) vzrůstá poslechovost hudebních formátů a ve tmě a zimě (IV.-I.Q) naopak roste poslechovost formátů s vyšším obsahem
slova (ČRo a celoplošky).“ Z grafu je také vidět, že veřejnoprávní stanice si víceméně drží své posluchače a jejich poslechovost má jen sezónní výkyvy.
Šéfredaktor Radiožurnálu Alexander Pícha hodnotí výsledky takto: „Na jednu stranu nastal mezičtvrtletní pokles poslechovosti ČRo 1 o více než 70 tisíc,
ale v meziročních výsledcích máme více o 8 tisíc posluchačů než vloni v listopadu. Také náš podíl na trhu se nezměnil. Klesl celkový počet posluchačů rádia a úměrně tomu i počet posluchačů ČRo 1. Oproti předchozímu čtvrtletí jsme zaznamenali vyšší odstup ČRo 1 od druhé celoplošné komerční stanice v pořadí a za rok se
tento náskok ČRo 1 zvýšil ještě více. Vzhledem ke klesajícímu zájmu populace o dění ve společnosti, tedy o zpravodajství a publicistiku, jsme s výsledky ČRo 1 –
Radiožurnálu v Mediaprojektu spokojeni.“
Mezi soukromými celoploškami dochází k mnohem zásadnějším posuvům. Velmi zřetelně je vidět sbližování křivek Frekvence 1 a Radia Impuls, což pravděpodobně znamená,
že Impuls velkou část posluchačů přebírá právě svému největšímu konkurentovi. Pokud se nestane nic nepředvídatelného, můžeme díky „klouzavým pololetím“ očekávat, že se v únorových výsledcích stane Impuls druhou nejposlouchanější stanicí.
Podle podílu na trhu je ovšem Impuls na druhém místě již teď. Díky nejdelší průměrné době poslechu (ATS) mezi celoploškami (203 minut relativně), získal na trhu
11.3% zatímco Frekvence 1 (174 minut relativně) jen 10.4%. Ze stejného důvodu je Impuls druhý také podle průměrné čtvrthodinové poslechovosti (AQH), kde Frekvenci
1 předběhl o tři minuty. Naopak v kategoriích poslechovost v posledních sedmi dnech a nejoblíbenější rádio je druhá stále Frekvence 1.
Nejen z tohoto, ale i z dalších grafů zjistíme ještě jeden důležitý fakt – jakousi „škodlivost“ výsledků za první čtvrtletí 2000. Díky nové metodice tehdy nemohla
být data spojeny s předchozím čtvrtletím, takže vznikla velmi „ostrá“ čísla, která pravděpodobně nadělala více škody než užitku.
Na tomto grafu vidíte šest vybraných stanic, kterým dubnový Mediaprojekt přiřkl velmi lichotivé výsledky. Následovalo jaro a léto, kdy z různých důvodů začaly
ztrácet, a jsou z toho opticky drsné až brutální pády. Kromě Radia Krokodýl jsou křivky hodně podobné a dá se čekat, že v dalších obdobích poslechovost zase
stoupne. Poněkud odlišná je situace brněnského Krokodýlu, jehož křivka po čtyři období téměř kopírovala Kiss Hády a najednou se hluboce propadla. Tady je asi třeba
zamyslet se nad formátem Ostrých hitů, jehož zavedení se časově shoduje s největším poklesem.
Tento graf ukazuje vývoj poslechovosti rádií, která byla dubnovým Mediaprojektem postižena přesně opačně. Poslední čtvrtletí se jim prostě nevyvedlo (ať už ztrátou
votického vysílače a přechodem na nový formát u Voxu, agresivním nástupem Kissu pro Radio Zlín, vrcholící krizí na Faktoru nabo jakýmsi „přehřátím poslechovosti
Černé Hory“) a ostrá čísla ukázala tyto problémy v celé své „nahotě“ a zbytečně vyděsila spoustu lidí. Z tohoto důvodu se domnívám, že kdyby se v dubnu žádné
výsledky nezveřejnily, bylo by to menším zlem.
Další graf zobrazuje šest stanic, kterým dubnový Mediaprojekt nemohl uškodit ani polepšit, protože už více než rok stabilně klesají, což potvrdily i poslední
výsledky. Asi nejhorší je situace Radia Hellax. Ještě před necelými dvěma lety třetí nejposlouchanější lokální stanice v republice ztratila za rok více než
čtyřicet procent posluchačů a klesla mezi ostravskými rádii až na čtvrté místo. Zdá se, jakoby na Hellaxu momentálně vůbec nevěděli, pro koho hrají. Orion je
standardním AC formátem, Kiss ovládl mladé, Čas starší a pokročilé a na odchovance osmdesátek tvrdě útočí Radiohrad.
Hodně špatně je na tom také liberecký Contact. Tam bude třeba hledat problémy v jakési „zkostnatělosti“. Contact si s drobnými obměnami již několik let mele svou
všehochuť a posluchači postupně přelaďují. V případě Liberce hlavně na celoplošky, hodně lidí nabraly Frekvence 1 a Evropa 2, s příchodem Kissu a Černé Hory lze
předpokládat ještě hlubší propady.
K Mediaprojektu se tento týden vrátííme ještě jednou a podíváme se na výsledky podle nových vyšších územně správních celků.
