Mediaprojekt: posluchači stále mizí

Již potřetí v řadě ukázaly výsledky průzkumu poslechovosti výrazný úbytek posluchačů – dohromady to dělá 348 tisíc lidí, kteří za poslední rok přestali denně poslouchat rádio. Co se s nimi stalo?Již potřetí v řadě ukázaly výsledky průzkumu poslechovosti výrazný úbytek posluchačů – dohromady to dělá 348 tisíc lidí, kteří za poslední rok přestali denně poslouchat rádio. Procentuální podíl posluchačů v populaci klesl z 75.6% na 71.6% a relativní délka poslechu se zkrátila z 257 na 245 minut.

Kam se pořád ztrácejí posluchači? Tento problém jsme řešili už v srpnové a listopadové analýze. Všeobecně se očekávalo, že v únorových výsledcích se poklesy minimálně zastaví. Nestalo se tak a zmizelo dalších 109 tisíc posluchačů. Co to znamená? Ztrácejí lidé o poslech rozhlasu zájem kvůli uniformitě českých rádií? Nebo jde stále jen o přechodný jev?

Vedoucí výzkumu médií společnosti GfK Praha Pavel Rusý situaci nevidí nijak černě a přirovnává současný stav k roku 1996: „Pokles poslechovosti bych nehodnotil tak dramaticky. Určitě dochází ke
změnám v chování populace, ale jedná se o změny dlouhodobé. V následující tabulce jsou uvedeny indexy vůči průměrné poslechovosti za celý rok. Z uvedeného je vidět, že 2. a 3. čtvrtletí bývají zpravidla do počtu posluchačů poněkud slabší a naopak nejsilnější vychází poslechovost v prvním čtvrtletí. Nicméně rozdíly jsou dost malé, za významné lze považovat odchylky v 1. a 3. čtvrtletí, ale v opačném směru.

Loňský rok se v tomto pohledu nijak nevymyká běžným pohybům v průběhu roku, velmi podobný průběh měl např. rok 1996. První čtvrtletí 2001 by opět mělo být silnější, počkejme si tedy na hodnocení situace na příští výsledky. Pokud poslechovost bude nadále klesat, lze očekávat, že celý příští rok bude poznamenán ztrátou posluchačstva, ale domnívám se, že tomu tak nebude.“

Podle Rusého tedy zatím není důvod k panice a všechno se ukáže až v květnových výsledcích Mediaprojektu. Prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka vidí důvody poklesu někde jinde: „V grafu naleznete poslechovost rozhlasu v různých zemích Evropy. Jsou to samozřejmě jen statistické počty, ale současny poslech je stále nad evropským průměrem (71,6%). Co to znamená? Boom, vzniklý na základě neuvěřitelné rozhlasové nabídky, se pravděpodobně normalizoval a poslech rozhlasu se vrací do normálních podmínek.“

Tento graf ovšem ukazuje více než jen to, že je Česká republika stále nad evropským průměrem. Je vidět, že největší zájem o rozhlas je v zemích, které mají různorodou nabídky kvalitních stanic, tedy v Německu nebo Francii. Také na Slovensku, kde vysílá několik velmi dobrých rádií (Fun Radio, Radio Twist, Rock FM), je poslechovost rozhlasu o několik procent vyšší. Velmi zajímavý je také vývoj v Maďarsku, kde poslechovost stoupla za dva roky o dvacet procent.

Kraje

Tento graf zobrazuje celkovou poslechovost včera v procentech podle nových územně správních celků. Jasně největší zájem o rozhlas je v českobudějovickém kraji. Vysvětlení lze hledat v dobrém pokrytí všech u nás žádaných formátů. AC zde nabízí Faktor, osmdesátá léta Faktor 2, country muziku najdete na Eldorádiu, taneční muziku na Radiu Krumlov, velké úspěchy zde slaví se svým rock/pop/folk/oldies mixem Blaník a senioři si mohou užít dechovky na českobudějovickém ČRo. Málokterý jiný kraj může tolik nabídnout.

Českobudějovický kraj je také jedním ze čtyř, které šly proti všeobecnému trendu poklesů. Dalšími třemi jsou Karlovarsko a zvláště Pardubicko a Liberecko, kde poslechovost stoupla o více než tři procenta. Nejmenší zájem o rozhlas je na Zlínsku – tam poslechovost klesla o 5 procent.

A ještě jeden graf na závěr. Ten ukazuje relativní délku poslechu v minutách. Nejvíce času stráví posluchač u příjmače na Olomoucku, Liberecku a ve středočeském kraji. Jistě není bez zajímavosti, že právě v těchto krajích jsou velmi oblíbené celoplošné stanice.