I dnes budeme lovit na krátkých vlnách. Většina zemí své zahraniční vysílání v češtině zredukovala. V naší mateřštině ale vysílají až v daleké Číně. Shi Jun, Tang Furon alias Tomáš, Qi Dazhuang alias Dušan, Liu Zheng alias Bruno, Wang Dancing alias Daniel, Bao Yunnan alias Petr, Liu Hong alias Lucie, Mo Li, Cai Liang alias Klára a Wang Hongguang alias Červené světlo a nakonec ještě David Jakš. To jsou členové české redakce Čínského rozhlasu pro zahraničí. China Radio International (CRI) zahájilo vysílání 3. prosince 1941 a čeština se začala na CRI objevovat pravidelně 26. srpna 1968.
České vysílání
Program pro Československo v češtině se plánoval už od roku 1964, kdy byla založena Česká sekce. Příprava na vysílání trvala celé čtyři roky. Podle údajů ze srpna 2004 se nyní na přípravě českého vysílání podílí deset čínských a dva čeští redaktoři. Výslovnost čínských redaktorů a moderátorů působí trochu komicky a bez urážky připomíná mluvu vietnamských obchodníků. Někteří čínští redaktoři z české redakce studovali nebo z jiného důvodu pobývali v Česku nebo na Slovensku.
Vysílání v češtině začíná každý den desetiminutovými zprávami. Ve všední dny po nich následuje pětiminutová poznámka. A pak následují různé rubriky, které se zpravidla vysílají s týdenní periodicitou. Zhruba uprostřed bloku se objevuje i jedna podrobnější zpráva. V pondělí se vysílají rubriky Dnešní Číňané, Minikurs čínštiny,Hudební střípky, Hospodářský život, Čínská zajímavost a Čínské přísloví. V úterý se po poznámce hlásí o slovo pořad o národnostních menšinách žijících v Číně. Pak následuje Věda a technika, Hudební střípky (ty se vysílají každý všední den), rubrika Jak se jim žije, Cestování v Číně a Novinky z Číny. Ve středu se pak představuje Čínská kultura, Záznam o Čechách, stejně jako každý den Hudební střípky, pak Dnešní Číňané, Minikurs čínštiny a nakonec je místo pro Sport. Ve čtvrtek se posluchači dozvědí o hospodářství v rubrice Hospodářský život, zajímavou informaci přinese Čínská zajímavost, opět se ke slovu dostanou Hudební střípky, Čínské národnostní menšiny, Novinky z Číny a nakonec Čínská móda. Jak se jim žije, datování v Číně a Hudební střípky nabízí páteční program, který dále obsahuje rubriky Čínská kultura, Záznam o Čechách a nakonec Film a televize.
Víkendový program otevírají zprávy, chybí po nich ale každodenní poznámka. Místo ní si na své přijdou příznivci Čínského popu a rocku. K víkendové pohodě pak přispěje Posezení nad čínskou literaturou. Gurmány možná zaujme Čínská kuchyně. Potom blok pokračuje rubrikou Společenský život. Následuje pořad Vážená redakce věnovaný dopisům posluchačů. Sobotní program uzavírá Čínské přísloví. V nedělí se po zprávách ozývá znělka Společenského života. Pak následuje Vážená redakce, Čínská móda, Hudební kaleidoskop, Posezení nad čínskou literaturou a nakonec Čínská kuchyně.
Informace obsažené v jednotlivých rubrikách je možné si nalézt na internetové stránce www.cz.chinabroadcast.cn. Tam najdete i frekvence, na kterých se půlhodinový program šíří na KV. Vysílání je možné přijímat od 21:02 do 22:00 také na střední vlně 1386 khz a od 23:30 do 0:30 na 1468 kHz. Záznamy vysílání je možné si stáhnout na internetu. Na stránce cz.chinabroadcast.cn jsou i důležitá čísla (hasiči 119, policie 110, záchranka 120 atd.), předpověď počasí pro Čínu, odjezdy vlaků z Pekingu, kontakty na pekingské hotely atp.
Internetové stránky v 38 jazycích včetně češtiny spustilo CRI 28. prosince 2003. Hlavní stránka je dostupná na adrese www.cri.cn. Kromě internetových stránek existuje i tištěné periodikum české sekce. V srpnu 2004 vyšlo první číslo novin Duha. Jméno Duha má jednak symbolizovat programovou pestrost vysílání a pak také její podoba s mostem symbolizuje to, že rozhlasový éter funguje jako most mezi Čínou a světem. Rozhlas se publikování věnuje v mnohem větší míře. Kromě propagačních materiálů v češtině, rozhlas vydal i učebnici Minikurs čínštiny. Její autorka Wang Hong v novinách Duha přiznala, že rozhlasová tiskárna měla s vytištěním knihy, kde se používají zároveň čínské znaky i česká diakritika, problémy a tak jsou v knize chyby.
Z jeskyně do mrakodrapu
Těmito slovy začíná kapitola o historii CRI ve fotopublikaci, kterou CRI vydalo roce 2001 při příležitosti svého 60. výročí. Zahraniční vysílání z Číny totiž začalo 3. prosince 1941 z jeskyně v provincii Yan´an. Podle fotek připomíná vchod do této jeskyně pevnost Terezín v severních nebo Josefov u Jaroměře ve východních Čechách. Ostatně jeskyně se využívala jako vojenská základna. O tom, že zde bude sídlit vysílání zaměřené na protijaponskou propagandu, bylo rozhodnuto už v roce 1940.
Prvním jazykem, ve kterém se vysílalo, byla japonština a první hlasatelkou devětadvacetiletá Hara Kiyoko, která na svoje první vysílání přijela na oslovi. Zavzpomínat na začátky vysílání do zahraničí přijela do CRI Hara Kiyoko ještě v roce 1999, když jí bylo 87 let. Studio bylo umístěné v ubikaci s hliněnými stěnami. Vysílač byl v místnosti z kamene a redaktoři seděli na úplně jiném místě. V těchto primitivních podmínkách se vysílalo jen do roku 1943, kdy se kvůli technickým defektům japonské vysílání z Číny na tři roky odmlčelo. V japonštině začalo Radio Xinhua znovu vysílat v roce 1946. 11. září 1947 se pak začalo vysílat i v angličtině.
Po vzniku Čínské lidové republiky 1. října 1949 se vysílání do zahraničí stalo účinným nástrojem propagandy. V roce 1950 se proto k anglickému a japonskému vysílání přidalo dalších osm jazyků, mj. vietnamština, korejština a hindština. K tomu se ještě začalo vysílat ve čtyřech čínských dialektech pro čínské obyvatelstvo žijící za hranicemi vlasti v jihoasijských zemích. Tou dobou se už přirozeně nevysílalo z jeskyně ale z normálního zděného domu vybaveného technikou běžnou v té době. V roce 1955 otevřeli centrální dispečink, který umožňoval odbavovat najednou vysílání až ve dvanácti jazycích. Číňané vysílali a doposud vysílají i ve vietnamštině. V roce 1960 dostávala vietnamská redakce 120 tisíc dopisů ročně. Jen pro srovnání celé CRI dostává v současné době ročně 600 až 650 tisíc dopisů od posluchačů z 200 zemí světa. Je tedy zřejmé, že svou roli Čínský rozhlas sehrál i během války ve Vietnamu.
Právě v šedesátých letech došlo k ohromnému rozvoji vysílání do zahraničí. Bez zahraniční pomoci se podařilo postavit dva vysílače s poměrně slušným výkonem. Vysílání do zahraniční se tak postupně protáhlo z 20 až 30 minut na 40 hodin denně. Program se tou dobou šířil v 16 jazycích. Například německy se začalo vysílat 15. dubna 1960. Tehdy ještě tato stanice nešla označení Radio Peking. V sedmdesátých letech začalo v Číně období reforem a otevřenější politiky. Vývojem si prošlo samozřejmě i zahraniční vysílání. Zlepšily se výkony vysílačů atp.
Ještě rychlejší rozvoj následoval v 90tých letech, kdy se z CRI stala multimediální instituce, která kromě rozhlasových programů připravuje také televizní vysílání, vydává řadu periodických i neperiodických publikací a prezentuje se na internetu.
CRI dnes
Po více než šedesáti letech patří čínské zahraniční vysílání mezi největší na světě. V současnosti nabízí svůj program v 38 jazycích a 4 čínských dialektech a standardní čínštině celkem tedy v 43 jazykových mutacích. Za zmínku stojí, že stejně jako polské vysílání do zahraničí i čínské se šíří v mezinárodním jazyce esperanto. Kromě angličtiny, španělštiny, arabštiny, ruštiny, francouzštiny, vietnamštiny, hindštiny nebo korejštiny tady nalezneme i polštinu, srbštinu, italštinu, maďarštinu, rumunštinu, turečtinu, mongolštinu, portugalštinu, albánštinu, perštinu, svahilštinu, thajštinu a další.
V květnu 1997 se CRI přestěhovalo do nové budovy v západním Pekingu. Redakce, studia a další zázemí se rozkládá na ploše 50 tisíc čtverečných metrů. Celá budova je vybavena moderní digitální technikou.
CRI denně vyprodukuje 290 hodin programu. Kromě programu šířeného do zahraničí se do tohoto času započítává i čas tuzemského vysílání pro cizince žijící v ČLR. Pro ně se vysílá v angličtině, japonštině, francouzštině, ruštině, španělštině, arabštině, němčině, korejštině a v jednom z čínských dialektů. Tyto programy buďto celé nebo částečně přebírá 20 lokálních stanic, které vysílají i na FM. Cizinci žijící u nás se musí spokojit jen s podvečerním programem v angličtině na Regině.
Informace ze zahraničí dodává redakci v Pekingu 29 kanceláří korespondentů na celém světě a také v zónách se zvláštní zprávou Macao a Hongkong. Další čtyřicítka korespondentů pracuje pro CRI přímo v Číně.
Kromě internetové stánky Čínského rozhlasu pro zahraničí vznikla ještě www.crinews.com, která se zabývá Severní Amerikou. V roce 2000 byly internetové stránky CRI prohlášeny za oficiální zpravodajské stránky Čínské lidové republiky.
CRI je vskutku multimediální. Od roku 1999 nabízí lokálním stanicím televizní programy s mezinárodním zpravodajstvím. Z periodického tisku vydává v čínštině noviny Shijie Xinwen Bao, v angličtině The Messenger a v němčině Info und Echo. Dále China Radio International Press vydává i neperiodické publikace. Audio a video nosiče vydává China International Audio & Video Publishing House. Stejně jako ČRo 7 Radio Praha i CRI spolupracuje s řadou podobných redakcí v zahraničí.
CRI jako společník
China Radio International je jedinou zahraniční stanicí Číny. Jeho základním posláním je informovat svět o Číně a Čínu o světě. Snahou CRI je vytvořit most přátelství mezi Čínou a ostatními národy. Kromě zpravodajství ale CRI nabízí také zábavu. Ve vysílání se objevují i různé soutěže. Výhrami jsou většinou věcné ceny. Někdy je to i návštěva CRI.
CRI si hýčká i všechny své posluchače, kteří do redakce napíší. Každý, kdo uvede i svoji adresu, dostane minimálně balíček propagačních materiálu CRI. Stejně jako mají malá soukromá rádia své věrné posluchače, kteří občas přijdou navštívit své oblíbené moderátory do práce, i Čínské vysílání se takovými posluchači může pochlubit. Jeden japonský pár navštívil redakci zahraničního vysílání během své svatební cesty. Další japonský pár se rozhodl mít na půdě CRI i svatební obřad.
Někdy na návštěvu CRI přijíždějí celé skupiny fanoušků, kteří se například učí čínsky podle rozhlasového kurzu. Jednou jsem zavítala celá skupina studentů z jedné mexické univerzity. Návštěvníci většinou dostanou dary. Někteří i dary přivezou. Například klub posluchačů z Japonska přivezl redaktorům pěkně stojanové hodiny. Juan José zase posílal do redakce dopisy s týdenní periodicitou. Při příležitosti jeho návštěvy proto redaktoři CRI uspořádali speciální výstavu.
U CRI pracuje řada odborníků ze zahraničí a řada čínských expertů se spoustou zkušeností. Jednou z jejich schopností jsou i cizí jazyky. Řada redaktorů proto při různých návštěvách posloužila i jako tlumočníci.
Stejně jako ostatní televize a rádia spadá CRI pod ministerstvo rozhlasu, filmu a televize. V čele CRI stojí prezident, který má stejně jako prezidenti států vždy 1. ledna novoroční projev přenášený ve všech jazykových mutacích.
Většina programu se šíří přes krátké případně střední vlny. Ale například německé vysílání je v Berlíně možné poslouchat na frekvenci 97,2 MHz, na které vysílá i ČRo7 Radio Praha.
