Když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v červnu vypsala sedm středovlných kmitočtů, pravděpodobně nikdo nečekal, že by byla zavalena žádostmi. Věc se ovšem dostala do opačného extrému – ani o jeden z těchto kmitočtů vůbec nikdo nepožádal. Ačkoliv by spousta lidí prohlásila „To se přece dalo čekat, kdo by dnes vysílal na středních vlnách …“, přece jen se předpokládalo, že alespoň veřejnoprávní rozhlas nebo provozovatelé country rádií po některém kmitočtu sáhnou.
Rada konkrétně nabídla časově omezené kmitočty v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Karlových Varech a časově neomezené kmitočty nižšího výkonu v Praze, Hradci Králové a Liberci, což nejsou vyloženě nezajímavé lokality. Kde tedy můžeme hledat příčiny takového nezájmu? Znamená to, že střední vlny už nikdo perspektivní neposlouchá? Nebo se snad blíží zánik středovlného vysílání?
Technika
Shrňme si hlavní technické rozdíly ve vysílání na SV a VKV:
- Šíření – střední vlny se umí lépe ohýbat a šíří se rovnoměrně v celé oblasti, díky ohybu a odrazům od atmosféry jsou často slyšet i tisíce kilometrů daleko. Díky těmto odrazům se také v noci šíří na větší vzdálenost, takže některé vysílače musí z důvodu koordinace na noc snižovat výkon, jiné se úplně vypínají.
VKV vlny se ohýbají minimálně, takže za většími překážkami vznikají stíny, rušení vzniká také odrazy od teréních překážek. Příjem na vzdálenost větší než pár stovek kilometrů je vyjímečný – hlavně v letních měsících díky sporadickým S vrstvám. - Modulace – Vzhledem k amplitudové modulaci a šířce pásma pouhých 9kHz na SV není možné vysílat stereo signál a zvuk postrádá některé kmitočtové složky, což diskriminuje čistě hudební stanice. VKV je modulováno frekvenčně a povolený kmitočtový zdvih je 75 kHz.
Soukromí provozovatelé
Jediným soukromým provozovatelem středovlnného vysílání u nás je pražské Country Radio, které využívá dva kmitočty, 1062 kHz pro střední Čechy a čerstvě i 1584 kHz pro Brno. Právě u tohoto rádia se logicky dalo předpokládat, že třeba o Liberec nebo Hradec Králové požádá. Nestalo se tak a důvody vysvětluje Klára Patočková z Country Radia: „Středovlnné vysílání pro Prahu a střední Čechy (1062 AM) pro nás význam má. Co se týká dalších kmitočtů, středovlnné vysílání je poměrně nákladné, proto je třeba jakékoliv další využívání pečlivě zvážit. V Brně (1584 AM) proběhne teprve vyhodnocení především podle výsledků Mediaprojektu v delším časovém úseku.“
Český rozhlas
Hlavním provozovatelem středovlného vysílání je tedy Český rozhlas – 11 kmitočtů pro ČRo 2 – Praha, 13 kmitočtů pro ČRo 6 – Svobodná Evropa a 4 pro ČRo 5 – regionální studia. Vyjádření nám poskytl Milan Zadražil: „Svými programy v pásmu SV využíváme všechny uvedené lokality (s výjimkou Prahy – Zbraslav), navíc většinou s výrazně vyššími výkony a časově neomezeným provozem. V souvislosti s otázkou používání středních vln je situace následující: snahou Českého rozhlasu je v současné době co nejdokonalejší pokrytí území vysíláním v pásmu VKV. Jde samozřejmě o snahu motivovanou jak podstatně vyšší kvalitou tak i výrazně nižšími náklady na provoz vysílačů v tomto pásmu.
Z podobných důvodů může vycházet i nezájem soukromých provozovatelů rozhlasového vysílání. Naše úvahy pro budoucnost vysílání v pásmu AM se v současné době ubírají směrem k zachování klíčových SV vysílačů pro okruh ČRo 2 (tzn. např. Liblice, Dobrochov apod.), případně vysílačů v těch oblastech ČR, kde nebude dobré pokrytí programem této stanice v pásmu VKV, dále vysílání okruhu ČRo 6 – RSE v současném rozsahu a DV vysílač pro okruh ČRo 1, a to proto, abychom využili maximum technických možností vysílání, které se nám nabízejí.“
VKV x SV
Jak to tedy se středovlným vysíláním je? Proč je o každý volný VKV kmitočet spousta zájemců a SV kmitočty zůstávají nevyužity? Důvody přibližuje prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka: “ Provoz je mimořádně finančně náročný, zejména s ohledem na spotřebu elektrické energie. Další potíž je s omezením výkonu a nestejném šíření v noci. Všichni rozhlasoví lidé mají dosud v živé paměti neúspěch pokusu o celoplošné vysílání AM Rádia ECHO. V tomto pásmu hudební vysílání není atraktivní z hlediska příjmu a nelze vysílat stereo. Mluvené slovo je hrozně drahé, i kdyby se nejednalo o zpravodajskou (News, talk), ale jen „kecací stanici“ (Talk radio).
ČRo 2 – Praha a Country radio, které vysílají souběh AM i FM mají vyzkoumané, že jen zhruba 1/3 posluchačů je poslouchá na středních vlnách. Bohužel se jedná spíše o starší ročníky, které inzerenti raději oslovují jinými médii než rádiem.“
Jeden názor tedy zaznívá ze všech stran – vysoké náklady na vysílání. O přesná čísla jsme proto požádali Jaroslava Horníka z útvaru vysílacích služeb Českých radiokomunikací: „Cena podléhá regulaci a je uvedena v Telekomunikačním Věstníku, Částka 7, ročníku 2000. Pro požadované vysílače je cena následující:
- SV vysílač o instalovaném výkonu 10 kW : roční pevná složka ceny bez DPH a poplatku ČTÚ činí 1,446.011,00 Kč a pohyblivá složka ceny (hodinová) bez DPH 100,70 Kč
- VKV vysílač o instalovaném výkonu 10 kW :roční pevná složka ceny bez DPH a poplatku ČTÚ činí 2,027.878,00 Kč a pohyblivá složka ceny (hodinová) bez DPH 42,40 Kč.“
Co z toho vyplývá? Pokud si u ČRa objednáte 10kW vysílač na střední vlny, tak vás to příjde přibližně stejně jako VKV vysílač – asi 2.3 milionu Kč ročně. Problém je ale v tom, že výsledný efekt takového vysílání je mnohem slabší. Podle Zelenky „je 2.3 milionu Kč strašně moc za cílovou skupinu 50+, navíc reprezentovanou spíše vesnickým a maloměstským publikem“. Naproti tomu 10kW vysílač VKV umístěný třeba na Pradědu pokryje slušným stereo signálem velkou část Moravy a kousek východních Čech s potenciálem daleko přes 100 tisíc posluchačů při dobrém programu, což je na středních vlnách nereálné. Pokud navíc máte na VKV vlastní vysílač, můžete se v ideálním případě dostat na hranici 35% částky, kterou si účtují České radiokomunikace.
Co dále?
Čeká nás v nejbližších letech úhyn středovlného vysílání? Petr Hora z československého DX klubu si myslí, že ne: „V poslední době začínají střední vlny v Evropě ožívat, třeba projekt digitálního rádia na SV v Německu, teď tam zahájilo vysílání Mega Radio z mnoha vysílačů. V Polsku, kde se na SV již několik let nevysílá, se objevuje a ještě se objeví mnoho stanic malého výkonu na SV. Také ve Velké Británii střední vlny ožívají, hlavně privátní stanice tam jedou. To samé platí o dlouhých vlnách, pásmo se zaplňuje, mimulý týden se zkoušel nový vysílač v Norsku na 153 kHz a take Poláci už nejsou jen na 225 kHz, ale nově i na 198 kHz.“
Střední vlny každopádně prožívají těžké období. Těžko říct, zda Rada pro rozhlasové a televizní vysílání po tomhle fiasku vyslásí ještě další středovlné kmitočty, ale doufejme, že ano. Byla by škoda, kdyby toto pásmo mělo navždy zmizet. Vždyť například ve Velké Británii na něm vysílá spousta kvalitních stanic, například světově proslulé Virgin Radio dlouhá léta nevysílalo na VKV, ale pouze na známe adrese 1215 AM.
