„Panelstory“ aneb jak RRTV diskutovala s rádií

V rámci 8. výjezdního zasedání se zástupci RRTV setkali v Plzni nejen se západočeskými provozovateli vysílání, ale především s velmi početně zastoupenými broadcastery, kteří pro ně měli nejednu otázku. Jak Rada obstála? Ve dnech 16. – 18. dubna proběhlo 8. výjezdní zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, v rámci nějž RRTV navštívila Plzeň, Cheb a Karlovy Vary. První den zasedání končil mediálním panelem s účastí západočeských provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. Jak se ukázalo, „rozhlasáci“ měli mnohé na srdci a jejich dotazy, na rozdíl od dotazů televizních představitelů (především regionální televize ZAK), nenechaly Radu v klidu.

Dotazy, které vznesli broadcasteři vůči přítomným představitelům Rady se týkaly především sporných bodů nového mediálního zákona, jimiž jsou § 20 a 21 (§ 20 „Omezení a změna územního rozsahu vysílání“). „Nový mediální zákon není úplně dobrý, protože zcela dobré je jen to, co je mrtvé. To je legislativní problém každé vyvíjející se oblasti“, zahájil mediální panel 1. místopředseda RRTV Josef Musil.
I k tomuto „živému“ zákonu existuje však mnoho připomínek a mnoho nejasností. I přes jejich poměrně přesné formulace z řad provozovatelů rádií jsme se však od Rady nic nového nedozvěděli. Zůstal jen pocit, že si stále pleteme pojmy, nechápeme je a nevíme, jak najít společnou řeč. Občas se zdá, jakoby spolu mluvily nikoli dva tábory, které se snaží (nebylo spíš měly by se snažit) povznést úroveň rozhlasového vysílání u nás, ale spíše dva protivníci, kteří každý mluví jinou řečí, o jiném trhu a jiném než duálním modelu.
Ze strany hojně zastoupených broadcasterů (sdružených zejména v MMS) a členů představenstva APSV zazněly dotazy ohledně problematických či sporných partií mediálního zákona – vypsání licenčních řízení na nekvalitních kmitočtech, problémy s územním rozšířením a udělením dokrývačů, přidělení jedním provozovatelem zkoordinovaného kmitočtu provozovateli jinému a (podle Rady nikde nepsaná) snaha RRTV udržet kmitočty v územně správním celku, do něhož kvóta patří, i když kvóty jsou pohyblivé a územně správní celky se také občas mění.
Odlišný je i názor na existenci a fungování regionálního trhu reklamy – zatímco broadcasteři i APSV se domnívají že regionální trh reklamy již nyní existuje a že funguje, podle slov místopředsedy RRTV je to teprve otázka budoucnosti. Že by právě tento „časový posun“ byl příčinou toho, že Rada, přihlížející k identifikaci té které stanice s domovským regionem, vypisovala i takové kmitočty, územní rozšíření a posléze jejich dokrývače, jejichž zprovoznění v důsledku ruší vysílání jiné stanice v daném územně správním celku?
Na obranu RRTV budiž řečeno jen jedno (a citujme opět jednoho blíže nejmenovaného radního): „RRTV vypisuje kmitočty s tím, že doufá, že se o ně nikdo nepřihlásí.“ Je si tedy vědoma jejich NEkvality, ale proč nepřijmout další žádost o dokrytí nebo rozšíření? Nehledě na to, že se vždy najde několik žadatelů, kteří mají o tyto „podivné kmitočty“ i přesto zájem.

ANKETA:
1. V čem spatřujete přínos úterního mediálního panelu pro soukromý rozhlasový sektor?

2. Myslíte si, že je možné, aby se Rada se zástupci provozovatelů soukromých rádií dohodli na společném a jednotném výkladu problematických paragrafů 20 a 21 nového mediálního zákona, i když potřebné definice a údaje nejsou zákonem dány? Kdy by byla, podle Vás, dohoda možná?

Michal Zelenka, prezident APSV

1. Jedná se o vzájemnou komunikaci provozovatelů a regulačního orgánu. První tu práci dělají a snaží se o rozvoj. Druzí se jejich práci snaží pochopit a někdy více někdy méně rozvoj brzdí.

2. Možné to je, ale je k tomu potřeba hodně dobré vůle, pokory a porozumění. Je také možné společně iniciovat legislativní změnu, která neexistující koncepci předepíše. Takhle se však zákony tvořit nemají, protože přestávají být obecnější právní normou a stávají se konkrétní svěrací kazajkou, jako mnoho ustanovení zákona o kterém hovoříme.

Michel Fleischmann, prezident EDI CR – Frekvence 1, Evropa 2

1. Každé setkání má své klady. Aspoň si upřesňujeme „jazyk“, kterým mluvíme, a také si můžeme zmapovat stav momentálního smýšlení radních. Nevím, jakým tento regionální panel bude přínosem, ale přítomnost provozovatelů, kteří do tohoto regionu nepatří, ukazuje, že je zde jistý „hlad“ po větší komunikaci s Radou. Nebo šlo o lobbing?

2. Dohodnout se můžeme. Otázkou je, jakou hodnotu tato dohoda může mít, když nebude podložena zákonem. Osobně si myslím, že tyto dva § jsou tak nejasné, že musí projít legislativní úpravou. Snad přitom poslanci přijdou na obecně používaný systém v Evropě, tedy že je orgán, který ze zákona vydává kmitočty, na které jiný orgán uděluje licence.

Petr Dvořák – generální ředitel a majitel rádií City a Blaník (MMS)

1. Hlavní přínos spatřuji v tom, že jsme se sešli v poměrně dost reprezentativním složení a diskuse probíhala v neformálním duchu.

2. Taková dohoda není možná. Zákon vykládají soudy, Rada má ale možnost na základě svého správního uvážení postupovat tak, aby její rozhodování v určitém časovém horizontu – např. jednoho až dvou let – mohlo být chápáno jako koncepční vize regulace rozhlasového vysílání.

Jan Zilvar – ředitel Country Radio (MMS)

1. Za sice jediný, ale zato základní a důležitý přínos považuji možnost diskuse mezi provozovateli rádií a Radou.

2. Naprosto vážně a zodpovědně se domnívám, že zástupci provozovatelů soukromých rádií nemohou nikdy z principu těchto dvou paragrafů najít jednotný výklad s výkladem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Nebo lépe řečeno: někteří zástupci rádií asi mohou, všechna rádia nikdy.

Martin Černý – majitel Radia Černá Hora (MMS)

1. Každá diskuze s Radou je dobrá. Je to střet dvou světů, které někdy vidí objektivní skutečnosti různě. Nemluvím teď o rozporech, ale o jiném pohledu. K tomu je panel vhodný, popsat si základní pojmy a zákonitosti rozhlasového podnikání, tím spíše, že příležitostí, jak komunikovat s Radou, není mnoho.

2. Je to možné. Ale dohoda nebude jednoduchá a také ne hned. Dále myslím, že je v zájmu Rady, aby k tomu došlo.

Ondřej Laně – ředitel Rádia Karolína (MMS)

1. Rozhodne se ukázalo, ze existuje prostor pro komunikaci s Radou.

2. Je nezbytné, aby se provozovatelé s Radou dohodli. Provozovatelé pochopitelně reprezentují řadu zájmů, které se budou promítat do všech jednání o prostředí, které je nutné společně s Radou ve věci oněch paragrafů nastolit. Dalším hráčem je Český rozhlas, takže výsledek bude kompromisem. O jeho podobě se povedou diskuse. Kéž by byly věcné a přínosné.

Michal Plachý – ředitel Rádia Krokodýl (MMS)

1. Především možnost neformálně diskutovat s Radou o problémech, které hýbou českým broadcastingem, a z toho vyplývající příjemné zjištění, že Rada je tvořena osobnostmi, které se těmito problémy zabývají a dokáží na nì odborně a fundovaně nahlížet. Dále možnost bližšího setkání i v rámci konkurenčních médií.

2. Těžko říct, zda je možné se dohodnout, když ani v případě provozovatelů rádií není zcela jednotný postoj a jednotný výklad k těmto paragrafům. Otázkou zůstává „souznění“ těchto dvou paragrafů a případně zda se vzájemně v některých bodech „nepotírají“. Rozhodně je chvályhodné zahájení diskuse o tomto problému, k čemuž sloužil i zmíněný mediální panel. Zásadní je rozhodně výklad Rady, který by však měl být natolik jednoznačný a konkrétní, že je otázkou, zda Rada vůbec má možnost takovéhoto oficiálního výkladu.

Zítra: Rozhovor s Michalem Zelenkou o problematickém paragrafu 20 medálního zákona