ROZHOVOR – Z letošního ročníku festivalu Academia film Olomouc jsme pro vás připravili několik zajímavých rozhovorů. První z nich je s Jiřím Malinou, vedoucím internetových technologií v Českém rozhlase. Hlavním tématem našeho rozhovoru byl podcast – jeho krátká historie, současnost i budoucnost.
RadioTV: Proč se Český rozhlas rozhodl pro podcast? Co bylo tím prvotním impulsem?
Prvotním impulsem byli naši posluchači a návštěvníci webových stránek ze zahraničí. Na přelomu jara a léta 2005 jsme obdrželi první požadavky, jestli bychom pro náš webových archiv, který jsme provozovali od roku 2004 pod názvem Rádio na přání, nenabídli podcastové výstupy. Začali jsme hledat dvě věci. Nejprve, jak je složité vyrobit podcast a také, jak je používaný ve světě. Zjistili jsme,že je to skutečně začínající fenomén.
RadioTV: To bylo tedy v roce 2005?
Ano, jaro, léto jsme obdrželi ony požadavky a v srpnu 2005 vznikly první podcasty.
RadioTV: Takže letní práce.
Ono se to hodilo. Byl na to letní klid – příjemné období na vyzkoušení. Občas jsme museli jet i trochu naslepo, hledali jsme čtečky, programy, bylo to takové laborování, ale nakonec to dopadlo dobře.
RadioTV: Jaké pořady jste podcastovali nejdřív?
Nejprve jsme udělali Český rozhlas 6, respektive dva jeho pořady. A pustili jsme to na náš web. Ohlasy byly sice kladné, ale nebylo jich až tak moc. Samozřejmě spokojení byli posluchači v zahraničí, ale v České republice, až na pár lidí, co se vyzná v technologiích, uživatelů moc nebylo. Viděli jsme to na procentuálním využití podcastu, které bylo minimální.V tomto duchu se nesli podzim a zima 2005. Ti, kterým se to líbilo (to byli vlastně všichni, co podcast využívali), psali kladné emaily a u nich vládlo nadšení. Jenže to ještě nebyla taková ta „lidová zábava“.
RadioTV: A ta přišla kdy?
V tomto směru byl pro nás zlomový rok 2006, kdy jsme se rozhodli udělat osvětu.
RadioTV: Jaký je rozdíl mezi streamem a podcastem?
První audioslužba na webu Českého rozhlasu byla někdy na konci devadesátých let, kdy jsme nabízeli živé vysílání. Ve své době to byl obrovský průlom, protože lidi mohli poslouchat rádio přes internet a nemuseli být na klasickém FM.Na začátku tisíciletí – 2002, 2003 – jsme začali na webu podporovat některé open source formáty. Zatím to však byly živé streamy, živé vysílání. Mimo jiné jsme také už tehdy na web přidávali k některým článkům úryvky z vysílání atp. Na přelomu léta a podzimu 2004 přišel požadavek, nápad na základě odpozorování ze zahraničních rádií, že by se mohl dělat zvukový archiv odvysílaných pořadů na našem webu. Primárně jsme to cílili na Český rozhlas 6 z toho důvodu, že nemá FM a vysílá večer. Tudíž to byl logický požadavek, protože posluchači si pořady mohli zpětně poslechnout. Tento model se líbil i ostatním stanicím, proto jsme se rozhodli, že budeme expandovat napříč Českým rozhlasem a připravili jsme komplexní službu s názvem Rádio na přání. Už během prvního roku fungování Rádia na přání se objevili požadavky na podcast a o tom jsme už mluvili. Dá se říct, že podcast je další distribuční kanál Rádia na přání. Podcast nás nestojí práci navíc, my jsme řekli „OK, nebude to jen výstup webový, ale také RSS“.
RadioTV: Kdo u nás první zavedl podcast?
Dá se říct,že v takovém komplexním nasazení byl Český rozhlas první. Nevím, jestli někteří blogeři zavedli podcast před námi. Z klasických FM rádií jsme byli první, ale internetové Rádio Akropolis ještě před námi mělo u některých pořadů možnost podcastu. Kdo však byl úplně první v České republice, nedokážu říct.
RadioTV: Jaká je struktura uživatelů podcastu?
My konkrétní výzkum na věkové skupiny nemáme, ale z reakcí víme, že to jsou buď uživatelé, kteří používají mp3 přehrávače a čtečky (třeba iTunes) běžně – jsou v tomto ohledu zkušenější. Máme ale také uživatele, co začínali s námi, přečetli si návod a pustili se do podcastu. Důležité je, že objevily důvod. Klasickým příkladem jsou Toulky českou minulostí. Posluchači měli potřebu, aby se jim pořad stahoval automaticky do počítače a to podcast umožňuje. Měli s podcastem potíže, psali maily, jak mají stahovat. My jsme neustále vylepšovali návody, přidali jsme přímé odkazy na některé programy. Ten růst byl zajímavý i vzhledem k vzájemnému ovlivňování, které probíhalo od roku 2005 do toho plného bezproblémového běhu v roce 2007. Dá se říct, že jsme se svými poznatky ovlivňovali navzájem.
RadioTV: Kdo je podcastovou hvězdou Českého rozhlasu?
Myslím, že to jsou Toulky českou minulostí, pak určitě pořad Příběhy 19. století – to jsou velké hvězdy. Potom se stává, že vyletí některé pořady, to většinou záleží na hostu pořadu.
Jediná věc je na podcastu velmi nepříjemná. My nevíme, kolik lidí si stažený pořad ve skutečnosti poslechne. Lidi si nastaví podcast, automaticky se jim stahují pořady, nevypínají podcast, ale ten pořad si třeba nikdy neposlechnou. To je komplikace třeba vzhledem k nějakému marketingovému zkoumání.
RadioTV: Ale existují možnosti, třeba DRM.
Já jsem velkým odpůrcem DRM a jsem velmi rád, že je doba, kdy velmi DRM oslabuje. My jsme vždy odmítali DRM používat. Ano, jde přes něj zjistit i kolikrát si kdo danou věc pustil, ale nám zkrátka přijde nekorektní, my nechceme šmírovat člověka doma.
RadioTV: Jaká jsou další negativa podcastu?
Pro stažení (podcast je vždy stažení) nemůžeme nabízet věci, které jsou problematické z hlediska autorských práv, což je například hudba. My můžeme dát k dispozici, k poslechu pořady s hudbou, ale uživatel si je nesmí stáhnout.
RadioTV: Co dál s podcastem? Jakým směrem?
Média jsou v této době ve složité situaci. Zanikají hranice mezi médii – Respekt má audiopodcasty, vytváří videopříspěvky, atd. Český rozhlas samozřejmě také nechce zaspat, protože když už si těžce vydobude nějaké vysoké postavení, tak jakákoliv ztráta, jen proto, že někdo byl v něčem rychlejší, je naprosto zbytečná. Pak už se vše složitě marketingově dohání. ČRo po tom rozmachu v minulých letech zaznamenává nějaké dvouleté stagnační období, kdy vymýšlíme, co dál. Hlavní věc, na které pracujeme v současnosti je integrace Rádia na přání a podcastu v jedno. Teď jsou tyto služby dost rozštěpené. Chceme z těchto služeb udělat balík, aby uživatel nemusel řešit jednotlivé pojmy. Chceme toto všechno – například máme i kamery ve studiích – integrovat do audio/programové služby v rámci našich stránek. Chceme nabídnout také mix pořadů, aby nemusel mít tři podcasty různých pořadů, ale aby si mohl vytvořit jeden kanál, přes nějž bude stahovat. S tímto chceme jít napříč stanicemi Českého rozhlasu, takže nebude rozdíl, jaká stanice ten který pořad vysílá. Toto je možné už nyní v Rádiu na přání – je to podobná cesta.
RadioTV: Nehrozí, že potom si posluchač už nenaladí rádio na FM?
Tady už se dostáváme do složitější debaty, protože na tuto věc existuje nepřeberné množství názorů. Osobně si myslím, že se bude muset změnit systém výpočtu poslechovosti. Audio služby na internetu se do poslechovosti nepočítají, ale v blízké budoucnosti budou mít větší a větší vliv. Vyrůstá také generace, která je na systém on-demand zvyklá. Já jsem třeba zvyklý si pustit proud a buď zapnu nebo vypnu ve své hlavě, ale tato generace už je zvyklá na internet a poslech jen toho, co opravdu chtějí. Rozhlas se nemůže tomuto vyhnout, ale musí se připravit, aby mohl tyto služby, co nejlépe nabídnout. Zároveň mu internet nabízí možnost tvorby celků, které by ve vysílání neměli šanci na úspěch. Jde zkrátka o jednotné téma – když máte třeba web o kultuře nebo přírodě, můžete na něm nabízet tematické audioslužby, které původně jdou napříč celým rozhlasem. Takže vy budete na internetu skládat pořady z jednotlivých stanic, a potom se může stát, že se z vás stane posluchač konkrétní stanice. Tudíž my obracíme princip, kdy posluchač z FM přijde na internet, ale internetový uživatel naladí konkrétní stanici na FM.
Všechno se prolíná a přichází velké změny. Mluví se o tom už delší doby, všichni porůznu zkouší a čekají, ale myslím si, že dvou let rozčísne, a že se ukáže jedna správná cesta.
Musíme si uvědomit, že nyní je – na příklad- 100 tisíc posluchačů v jeden moment. Jenže 100 tisíc uživatelů určité služby v jeden moment je zcela jiným problémem – datové toky, atd. Hlavní věci jsou v možnostech. Internet je pružnější, nabízí více možností a dá se říct, že dává rozhlasu křídla.
