Radio Impuls před dvěma měsíci oslavilo další narozeniny. Během čtyř let si Impuls vytvořil silnou image a velkou posluchačskou základnu. Jak to dokázal, co a kdo stojí za úspěchem celoplošné stanice, proč ji lidé poslouchají? Pokusíme se najít odpověď.
Snahou tohoto článku je vytvořit stručnou analýzu jednotlivých složek celoplošného rádia, které v současné době vládne českému rozhlasovému trhu. Protože toto téma je velmi obsáhlé, je nutné problematiku okolo Impulsu rozdělit na menší celky. Tato část je striktně popisovou. Příště by měl následovat komentář, ve kterém se zaměřím na Impuls z jiného úhlu pohledu.
1. Ulehčený start
Radio Alfa se loučilo po šesti letech se životem, když mu RRTV neprodloužila licenci. Rozhodla se pro jiný projekt celoplošného rádia. Novým provozovatelem se nakonec stala pražská společnost Londa s.r.o. podnikatele Ivana Baťky. Absolutně neznámá firma, která se o provozování rádia nikdy neucházela. Naopak se věnovala zcela jiným aktivitám, které ji zajistily solidní investorský kapitál. Také že se v té době konkurence ozvala a poukazovala na to, že Londa s.r.o. nemůže stačit na celoplošnou stanici, která se navíc má orientovat na regionální zpravodajství.
Před půlnocí z 24. na 25. února 1999 se ještě na Alfě konalo loučení, kterého se ujal jeden z prvních moderátorů této již neexistující stanice Jaroslav Sezemský. Dokonce zazněla česká státní hymna, ale pak už to šlo rychle. Ozývá se znělka Radio Impuls – expres a zprávy čte Tomáš Mladějovský, který ještě před hodinou vysílal na Alfě. Začíná vysílat nové celoplošné rádio ze stejných prostor (Kovářská 15, Praha 9), se stejnými znělkami jen s pozměněným klíčovým slovem Impuls a na malé výjimky se stejnými moderátory a redaktory. Takže až tak moc velká změna pro posluchače nenastala. Radio Impuls totiž už od ledna ovládalo Alfu, a převzala od ní veškeré vybavení, samozřejmě vysílací frekvence i nezbytnou síť regionálních redaktorů.
2. Zkušení zaměstnanci
Impuls vlastní Londa s.r.o., kterou ovládá Baťka. On se ale rádiu nevěnuje, za něj to dělají jiní. Generálním ředitelem je jmenován Jiří Hrabák. Právě on je strůjcem úspěchu a tvůrce programu. Bohaté zkušenosti s vedením rádia získal v Evropě 2, kterou do roku 1997 řídil. Do vedení Impulsu přivedl dalšího člověka z prvního českého soukromého rádia. Jiří Němeček, zprávař z Evropy 2 a nyní ekonomický redaktor v Hospodářských novinách, se ujal funkce programového ředitele. Později ho nahradila Hana Andělová, která rovněž působila na E 2.
I moderátoři nebyli začátečníci. Jan Daněk, Pavel Malúš, Ludvík Pospíšil nebo Marek Blaho zůstali na svých židlích, plynule přešli z Alfy na Impuls. Doplnili je další, jež i oni vysílali na E 2. Jsou jimi třeba Petra Riegerová či Roman Beránek. K týmu se i přiřadila Hana Kousalová či Josef Vinař, též z E 2, resp. Frekvence 1.
3. Jednoduchý program
Posluchači z celého Česka, kteří byli zvyklí ladit Alfu, jistě zaznamenali změnu. Čekal na ně svižný a dynamický program, který se skládá z jednotlivých rubrik s předem stanovenými časy a stále se opakující. Nejvýraznější z nich je předpověď počasí a dopravní informace v 15. a 45. minutě v hodině. Nově je zařazeno i téma dne vždy po zprávách a časté zpravodajství z regionů, které dostává prostor jako první i v hlavních relacích vždy v celou hodinu. Určitě zajímavým prvkem programu jsou telefonické informace řidičů o dopravě v rubrice Doprava 007, nebo Autoimpulsy vysílané ve stejném čase jako Motožurnál na ČRo 1-Radiožurnálu. Impuls se nerozpakuje ani po 20. hodině ukončit svůj moderovaný program a nahradit ho až do páté ranní pouze hudbou a to česko-slovenskou.
4. Česko-slovenská hudba především
Impuls v licenčním řízení sliboval, že česká hudba bude mít dominantní prostor 65-67%. Na tom postavil marketing a mělo to být hlavní lákadlo pro české posluchače. Do roku 1999 skutečně regionální stanice hrají převážně zahraniční produkci, snad kromě též nově se rozjíždějícího Radia Blaník, který naopak přichází na rozhlasový trh s jiným „extrémem“. Impuls se rozhodl v každé hodině hrát nejméně tři česko-slovenské písničky, navíc po poledni hraje jenom česko-slovensky. Večer a noc patří rovněž pouze domácí produkci. Radio Impuls prolomilo mýtus o slabém potenciálu česko-slovenské hudby.
5. Marketing a promotion
Radio Impuls si založilo i vlastní marketingovou agenturu, která zajišťuje propagaci rádia a přijímá reklamu. Pojmenovali si ji Stratex Communication a ředitelem je Jan Hruška. Zároveň Impuls zastupuje i Regie Radio Music (RRM), které patří francouzské společnosti Europe Développement International, které v Česku šéfuje Michel Fleischmann. Tímto krokem RRM ovládla celonárodní rozhlasový reklamní trh, protože má v nabídce pro inzerenty dvě celoplošná rádia a jedno poloviční: Impuls, Frekvence 1 a Evropa 2.
Impuls pravidelně plánuje své reklamní kampaně, v kterých se neustále po celém Česku připomíná. Z počátku propaguje stanici sloganem Moderní informační rádio, dnes se spíše vžilo a ustálilo heslo Česká muzika, která Vás chytí. Hlavním obrazovým motivem „impulsáckých“ reklam jsou čeští zpěváci, kteří mají nalákat posluchače k poslechu stanice. Občas zařadí do programu i nějakou velkou soutěž, která má nové získat a stávající „připnout k rádiu“. Ale jinak soutěžních prvků ve svém vysílání moc nepoužívá.
Impuls nežije pouze z velkých reklamních kampaní, které si zadávají velké firmy, nabízí možnost inzerce i pro podnikatele z krajů, kteří si nechtějí zadávat drahou celonárodní reklamu a chtějí oslovit potenciální zákazníky pouze v lokalitě svého působení. Aby to mohlo fungovat, Impuls v dubnu 2000 rozjíždí tzv. odpojováky, které jsou v 15. a 45. minutě hodiny. Následuje tak rádia Frekvence 1 a Evropa 2, která tento systém již dlouho používají.
6. Poslechovost
Impuls to měl hned na začátku s množstvím posluchačů velmi usnadněné. Nezačínal od nuly, zdědil početnou skupinu po Alfě. Přestože Impuls při prvním měření své existence nebyl ještě měřen, dalo se odhadovat, že má 250 tisícový propad, než-li předchůdkyně Alfa. Další měření Media projektu však ukazovaly, že poslechovost stanice má vzestupnou tendenci a třeba při prvním internetovém průzkumu je nejposlouchanější. O co se tehdy, v červnu 2000, jednalo. Nešlo o průzkum internetové poslechovosti, ale o průzkum normální poslechovosti mezi internetovými uživateli. Jinak řečeno, jaké rádio si na normálním rádiu naladili lidé, kteří se vyskytují na Internetu. A výsledkem bylo zjištění, že první je Impuls následován ČRo-1 Radiožurnálem, Evropou 2 a Frekvencí 1. Za rok, v roce 2001, ve druhém kole tohoto měření se výsledky opět potvrdily.
Co se týče klasického průzkumu Media projektu, Impuls si udržoval třetí místo. První byl Radiožurnál a druhá Frekvence 1. Poprvé Impuls předstihl Frekvenci 1 v období III.-IV.Q. 2000, kdy měl 921 tisíc posluchačů. Na přelomu let 2001-02 se rádiu podařilo překonat milionovou hranici a zároveň předstihlo do té doby neporazitelný Radiožurnál. Denně si Impuls ladilo 1.032.000 lidí.
7. Nový investor
Ivan Baťka, jednatel a majitel společnosti Londa s.r.o. se rozhodl, že prodá 2/3 podíl své firmy investorskému domu Eurocast. Psal se rok 2002. Radio Impuls tedy měla ovládnout zahraniční firma, kterou založilo pět německých rádií (Hit Radio FFH, rádio SAW, 94,3 r.s.2, Radio PSR a R.SH) jako investiční a manažerský prostředek pro svou potřebu. Později firma expandovala i na okolní trhy, do rakouského rádia Energy a polského rádia WAWa. Hlavní centrálu má v Berlíně.
Rada RTV si však nebyla jistá a dlouho váhala, zda Eurocast má do Impulsu pustit. Dokonce se rozhodla svolat schůzku, na které konkurenti Impulsu měli debatovat, zda to neohrozí český rozhlasový trh. Oficiálně RRTV tvrdila, že chce znát jen jejich názor. Nakonec se nic nekonalo, protože ostatní provozovatelé odmítli se zúčastnit. Rada nakonec vstup nového investora do Impulsu povolila v lednu 2002.
