Éter v okolí dánského hlavního města Kodaně je oázou pro neonacisty. Na ne příliš lukrativní frekvenci 101,2 MHz tady totiž vysílá jediné ze státních peněz podporované neonacistické rádio v demokratickém světě. Radio Oasen tedy rádio Oáza je lokálním vysílačem, který svoji politickou orientaci nijak neskrývá. Právě naopak. Hrdě se k ní hlásí.
Rádio není žádným nováčkem. V sobotu 28. února už oslavilo své osmé narozeniny. Rádio ale nemá jednoduchý život. Je totiž trnem v oku řadě lidí. A Dánsko je kvůli němu terčem kritiky OSN i Rady Evropy. Přerušit vysílání přitom muselo jen jednou. Kvůli podněcování k nenávisti se muselo v roce 2002 na 3 měsíce odmlčet. Ministr kultury Brian Mikkelsen chce stanici úplně zavřít. Zatím se mu ale ještě nepodařilo najít ani cestu, jak se zbavit povinnosti vysílání financovat ze státního rozpočtu.
Šéfem stanice je vůdce v Dánsku legální neonacistické strany Jonni Hansen. V roce 1995 se mezi skinheady proslavil jako jeden z hlavních organizátorů vzpomínkového pochodu na Rudolpha Hesse v Roskilde. Ještě téhož roku byl v jeho bytě zatčen americký pravicový extremista Gary Lauck, který přes Dánsko dodával propagandistický materiál do německy mluvících zemí. Hansen na sebe upozornil ještě jednou v roce 1999, kdy se svým Volvem úmyslně najel do skupiny dvaceti lidí a šest z nich vážně zranil. Za to byl v roce 2000 odsouzen. Na podzim 2001 byl za dobré chování propuštěn. Hned po tom co opustil brány věznice, oznámil svůj úmysl kandidovat v komunálních volbách v Roskilde za DNSB (Dánské národně-socialistické hnutí). Městská správa na tento úmysl reagovala oznámením, že nechá v případě, že Hansen získá křeslo, přezkoumat oprávněnost této volby.
Podívejme se nejprve jak to všechno začalo. Radio Oasen je jedno z 250 lokálních rádií, které v Dánsku vysílají. Místní úřady se nejprve zdráhaly udělit mu licenci a tak muselo zasáhnout ministerstvo kultury, které má za úkol dbát na to, aby se v éteru objevily i nekomerční stanice pro menšiny a zájmové skupiny posluchačů. Stejně jako u nás i v Dánsku je stanovena lhůta, do kdy musí stanice po udělení licence spustit vysílání. Posledním dnem před vypršením lhůty byl 28. únor 1996. Rozjet vysílání nebylo nic jednoduchého, protože se všechny úřady snažily zahájení vysílání všemožně zabránit. Rádio na svých stránkách uvádí, že bylo vystaveno šikaně. Anténa s 20-ti wattovým vysílačem zprvu visela jen na stromě, který byl na zahradě domu, ze kterého se vysílá. Studio se nachází v domě, který má cca 250 metrů čtverečných. Leží v malém městečku Greve na jižním okraji Kodaně. (Od města je toto “předměstí“ vzdáleno asi 20 km).Výkon vysílače se v průběhu let zvýšil na současných 160 Wattů, což je maximální možný výkon vysílače lokálního rádia v Dánsku.
Už po šesti týdnech se v programu objevila četba na pokračování a posluchačům se nenabízelo nic jiného než Hitlerův Mein Kampf. To místní úřady opět pobouřilo. Proti ale hovořil fakt, že Mein Kampf není v Dánsku vůbec zakázaný a lze si ho vypůjčit v každé knihovně. Podle mínění židů, tvůrci programu ale překročili několik platných dánských zákonů. Rádiu napomohl i ten fakt, že úryvky z knihy Mein Kampf kdysi vysílal i dánský státní rozhlas. Právě spor okolo četby vyvolal pozornost jiných médií a rozpoutal diskusi o svobodě slova. Speciální skupina při ministerstvu kultury vytvořená jen pro tento případ uznala, že byl sice porušen rasový zákon, ale svoboda slova má přednost.
Stanice původně vysílala zákonem stanovené minimum 15 hodin týdně. Teď si příznivci pravicového extremismu užijí 61 hodinu programu týdně. Od pondělí do pátku začíná vysílání v 6 hodin ráno a končí v 5 odpoledne. Ve středu se vysílá i večer. Mezi 21. hodinou a půlnocí probíhá diskuse o článcích, které se objevily v uplynulém týdnu. Na mládež pamatuje redakce pořadů pro mládež v neděli večer. Kromě předčítání Mein Kampfu nechybí ideologické komentáře a urážky přistěhovalců. Jako každé rádio i Oasen vysílá hudbu. Především nacistický rock.
Podle údajů rádia Oasen má 200 až 250 tisíc posluchačů. Údajně se najdou i tací, kteří jezdí autem do míst, kde mají možnost příjmu jen proto, aby poslouchali vysílání Oasenu. Dánsko je zemí která je velice tolerantní k uprchlíkům a různým menšinám. A to i přesto, že třetí nejsilnější stranou je krajně pravicová Dánská lidová strana. Zdejší bezpečnostní služba se větší hrozby pravicových extremistů neobává. A to i přesto, že díky propagandistickému vysílání se podařilo straně DNSB získat ve volbách v roce 1997 půl procenta hlasů. Větší problémy s brutálními útoky pravicových extremistů mají v sousedním Švédsku.
Na státních dotacích, které pokrývají cca 75 procent nákladů, už stanice dostala zhruba půl miliónu dánských korun (2 150 000 Kč). Peníze dostává rádio ze speciálního fondu, který dánská vláda vytvořila proto, aby podporovala menšinové nekomerční stanice. I levicově orientovaní tak mají paradoxně možnost čerpat peníze z úplně stejného zdroje.
Ministr kultury Mikkelsen sestavil speciální pracovní skupinu, která má za úkol vymyslet, jak se nepohodlné stanice zbavit. Od ledna se už zavedly zpřísněné podmínky, kdy jednotlivá rádia žádající o příspěvek, musí dokázat svoji prospěšnost. Paradoxně se tak zhoršily podmínky pro jiná bezproblémová rádia. Podle slov šéfa stanice Hannsena by odebrání příspěvku znamenalo jediné. A to omezení hudby, za kterou musí stanice platit. Místo ní by přišlo na řadu více mluveného slova a tím pádem mnohem masivnější propaganda.
Další tah proti radiu Oasen chce ministr Mikkelsen představit 15. března. No uvidíme, jak budou jeho kroky úspěšné. Přeci jen asi stále platí, že zakázané ovoce nejvíc chutná. Doufejme že našinec spíš než obsah programu ocení to, že rádio místo z počítače dodnes hraje z klasických CD.
